Diváci se budou moci přesvědčit, jak obtížnou disciplínou sportovní lezení je, kolik pokusů může stát za slezením stěny, která se laikovi zdá nepřekonatelná. Ondra ukazuje své odřené ruce i nohy, které dokáže kvůli nutnosti lézt téměř rovnoběžně se stěnou vytočit do nezvyklých úhlů, i to, jak slavný je mezi mladými lidmi třeba i v Rumunsku, kde se sportovnímu lezení podle jeho slov věnuje jen málokdo.
  |
Právě v Rumunsku se natáčelo, jak Ondra uskutečnil dva prvovýstupy na skály klasifikované jako ty s nejvyšší obtížností a druhou z nich nazývanou Black Cobra pokořil navzdory nepřízni počasí na několikátý pokus. „Do určité míry to, že v Rumunsku pršelo, nebylo až tak špatné. Snížila se teplota, sice byla vyšší vlhkost, ale třeba v den, kdy jsem to přelezl, bylo kolem 13 stupňů. Pocitově tak podmínky byly lepší než první den, kdy bylo 27 stupňů a nepršelo. Vyšší teplota způsobuje, že kůže na prstech je měkčí a ostré výstupky na skále více bolí, ruce se více potí a je to náročnější,“ řekl po projekci.
„Na to, že mě při natáčení snímají kamery, jsem zvyklý od 16 let, nevnímám, co je vpravo, vlevo a soustředím se jen na následující pohyb,“ uvedl k natáčení. Záměrem tvůrců série nebylo sledovat jen špičkové sportovní výkony, ale přinést i osobitý pohled na Balkán i lezectví očima jednoho z nejlepších světových lezců. Všechna místa v dokumentu pomáhali Ondrovi vytipovat tamní horolezci. Vždy se jednalo o neznámá místa s vysoce náročnými trasami s nejvyšší obtížností obtížností, které dokáže na světě vylézt jen několik lidí.
Natáčelo se v zemích bývalé Jugoslávie, Rumunsku či Albánii a práci neměli jednoduchou ani členové štábu. „V některých záběrech jsem schválně nechal možnost zahlédnout kameramany, kteří mnohdy celé hodiny viseli na lanech, museli sami vystoupat na své pozice a odtud potom natáčeli,“ uvedl režisér Petr Horký.
Šestadvacetiletý Adam Ondra se již ve 12 letech zařadil mezi deset nejlepších světových lezců na obtížnost. Je trojnásobný mistr světa, přes deset let vede žebříčky skalních lezců.
