Plynné prostředí nepředstavuje pro kmit struny žádný odpor. V různých plynech pak dochází pouze k různě rychlému šíření zvuku, nicméně frekvence (výška tónu) zůstává stejná - v atmosféře helia bychom slyšeli tón o trochu dříve (dorazil by k nám od hudebníka dříve), než je tomu tak ve vzduchu, a v atmosféře SF6 by do našeho ucha dorazil na strunu zahraný tón později. Dokonce i při zaplynování rezonanční skříňky hudebního nástroje nedojde k žádné významné změně zvuku - maximálně se trochu změní barva tónu (skladba vyšších harmonických frekvencí, echo), ale neškolené ucho nepozná rozdíl.
Jiná situace nastává, pokud je tón v hudebním nástroji vyluzován pohybem plynu, jako je tomu v dechových nástrojích - tam dojde k významné změně.
V její práci jí hodně ovlivnil šéfkuchař Miroslav Vykysalý, který u ní kdysi hostoval a jak sama říká, vnesl do jejího servisu více punku a naučil jí experimentovat s netradičními surovinami, jako je právě ten černý kořen nebo podobné zemité produkty se kterými si v restauraci stále hraje. Rozhodně nečekejte, že zrovna ona a její restaurace půjdou „normální vlnou“. Odměnou jí je, když host drží svoji ruku v té její a tiše poděkuje.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
