Po šesti hodinách jednání definitivní dohoda. Německá kancléřka Angela Merkelová se dohodla s premiéry takzvaných uhelných spolkových zemí na útlumovém programu pro uhelné elektrárny a těžbu uhlí, která je součástí balíku opatření na ochranu klimatu, jež německá vláda schválila už loni, ale pro která chyběl konkrétní jízdní řád.
Německo by tak do roku 2038 mělo odstavit všechny elektrárny a uhelné zdroje, které pálí černé a hnědé uhlí, případně je jejich majitelé budou muset předělat na pohon, který méně škodí životnímu prostředí a klimatu. Dohoda se týká i těžebních firem, které budou muset zakonzervovat své doly. Státní kasu to vyjde na 40 miliard eur, tedy v přepočtu na bilion korun.
V roce 2026 a 2029 speciální komise složená z ministerských a zemských úředníků a politiků přezkoumá, zda se termín útlumu získávání energie z uhlí po roce 2030 nedá urychlit a zda Německo nemůže odstavit veškeré uhelné zdroje už v roce 2035.
Dohoda, která nyní poputuje do parlamentu a měla by být schválena do poloviny letošního roku, se týká čtyř spolkových zemí – Severního Porýní-Vestfálska, Saska, Saska-Anhaltska a Braniborska. Spolková vláda nyní dohodu konkrétně rozpracuje a uzavře smlouvy s jednotlivými firmami, kterých se útlum týká. „Je to důležitý průlom v ochraně klimatu,“ řekl po jednání předseda vlády Severního Porýní- -Vestfálska Armin Laschet z vládní CDU a dodal: „Sjednotili jsme se na rozumném balíku opatření, která zahrnují ochranu klimatu, strukturální posílení dotčených regionů a zajištění energetického zásobování našeho průmyslu.“
Laschet si po jednáních dále pochvaloval, že dohoda zahrnuje i proslulý Hambašský les, kde v minulosti probíhaly rozsáhle demonstrace proti rozšiřování těžby ze strany RWE. V tomto lese mezi Cáchami a Kolínem nad Rýnem, který se stal symbolem boje proti energii z uhlí, se podle dohody dál těžit nebude a zbylých 200 ha lesa (z původních 4000 ha) přežije.
Řada opozičních politiků ale dohodu nadále kritizuje. Levice žádá větší sociální podpory a vytváření nových pracovních míst zejména v zemích bývalého východního Německa, kterých se nová dohoda týká nejvíce. Podobně situaci vidí sociální demokraté. Zelení, kteří v průzkumech konkurují nejsilnějšímu vládnímu bloku CDU/CSU, žádají další podpory pro náhradní zdroje energie, především pro solární a vodní energetiku. Opoziční FDP, která patří k liberálnímu politickému proudu, požaduje větší koordinaci celého procesu se zbytkem Evropské unie a propojení energetických sítí.
Alternativa pro Německo, která v zemských volbách na východě země bojovala za udržení těžby uhlí a jeho spalování, se k dohodě zatím nevyjádřila.
