„Na jednu stranu je vysoká návštěvnost krásná a zavazující. Na druhou stranu nevíte, kdy a jestli se vám to zase podaří zopakovat,“ říká ředitel Zoo Jihlava Jan Vašák. V rozhovoru dále hovoří o plánech zahrady pro nejbližší roky.
Stále platí, že o návštěvnosti zoo z velké části rozhoduje počasí?
Vždy to tak je. V loňském roce bylo počasí téměř ideální. A další, co ovlivňuje návštěvnost, je to, co jste schopni návštěvníkům nabídnout, jakou máte spádovou oblast, zda se k vám lidé kapacitně vejdou a jestli mohou zaparkovat auto. To jsou záležitosti, kterými si limity v návštěvnosti zvětšujete či zmenšujete.
A kde se nachází limit pro Jihlavu?
Letní limit už asi nenavýšíme. V červenci a v srpnu loňského roku přišlo do zoo přes 145 tisíc návštěvníků. Více lidí se k nám v letních měsících nevejde. Už nyní máte pocit, že je to zde hodně našlapané. Navýšit návštěvnost je reálné mimo hlavní sezonu, třeba v zimních měsících. Pokud přijde hezké babí léto nebo slunečná zima, tak to opět nahrává návštěvnosti. Teď jsme měli hezký leden, svítilo sluníčko a jen do 7. ledna k nám zavítalo 1 800 návštěvníků. Lidé ale musí vědět, že jsou zde pavilony, kde se lze ohřát. Poté, co jsme otevřeli v listopadu 2015 Tropický pavilon, kde může v zimě návštěvník strávit poměrně hodně času v teple, máme od roku 2016 každým rokem návštěvnost přes 300 tisíc.
Jan Vašák
|
Co by mohlo zimní návštěvnost ještě podpořit? Je to i ta dlouhé roky diskutovaná možnost využít sousedící areál továrny Modety, kterou město, zřizovatel zoo, odkoupilo?
Z mého pohledu ano. Zatím je to ale limitované finančně a vedeme s magistrátem diskuse o tom, co by v Modetě mohlo být. Já bych tam pochopitelně rád tlačil zoologickou zahradu. A vím, že tento model dobře funguje v jiných městech.
Jakou část Modety nyní využíváte?
Jsme jenom provizorně v její nejstarší části sousedící se zahradou. Zimujeme tam kytky a máme tam pěstírnu rostlin. Část nám slouží jako sklad, je tam garáž, kterou využíváme, máme tam i klece pro karanténní pobyt zvířat, dvě místnosti pro teplomilné malé kočkovité šelmy. Do budoucna tam chceme přesunout také kuchyň a přípravnu stravy pro zvířata.
Ta je nyní kde?
Ta se nachází v přízemí budovy ředitelství, kde to je již nevyhovující. Chováme zvířata, která mají různé nároky na potravu. Pracujeme s granuláty, rybami, masem, zeleninou, ovocem, rýží, luštěninami, vajíčky nebo rostlinami. A na to potřebujeme odpovídající zázemí. Navíc současná kuchyň je v místě, kudy projde spousta návštěvníků. A aby lidé chodili kolem kuchyně, mi přijde škoda, když ten prostor lze využít pro atraktivní expozici.
Kdy by se měl tento přesun uskutečnit?
Bylo by to až v roce 2021. Do té doby chceme ještě přesunout expozici Babiččin dvoreček, která s touto kuchyní sousedí.
A tato expozice bude kde?
Hned naproti, kde jsou ovce valašské. Chceme v tomto místě uceleně ukazovat některá naše česká domácí plemena zvířat. Plánujeme tam například chov českých zlatých kropenek, což je naše národní plemeno drůbeže.
A co bude místo té staré kuchyně?
Rád bych tam měl expozici s kočkodany Rolowayovými. Ti v České republice zatím nejsou chováni. Už předběžně jsem tuto možnost konzultoval s koordinátorem chovu a v roce 2021 bychom několik zvířat mohli dostat.
Nastínil jste teď nějaké možnosti rozvoje. Jaké další investice plánujete pro letošní rok?
Letos bych chtěl strhnout starou a postavit novou expozici pro pekari Wagnerovy. Ta původní už dosluhuje. Topit by se tam mělo plynem. Kromě pekariů by tam byla další zvířata. Na tuto expozici by měla navazovat ptačí voliéra a také drobnější expozice menších jihoamerických savců. Současně s tím bychom chtěli dotáhnout plyn i na amazonský pavilon, který je naproti a kde topíme elektřinou. Je to totiž velmi neefektivní a drahé.
Slyšela jsem něco i o nových antilopách...
Ano. V expozici Africká savana bych chtěl do prostoru nad zebrami, kde teď nic není, vklínit výběh pro malé antilopy druhu dikdik Kirkův a pro antilopu, jež nese název chocholatka modrá. Celkově by to mělo doplnit pohled na antilopy a antilopky. Antilopu si většinou představíte jako velkou kozu s rohama, která má proporce atleta. Ale i drobné antilopky, jako jsou třeba zmiňované chocholatky, které žijí v křovinách, jsou poměrně zajímavé a málo chované. Pokud budeme mít dokončenou projektovou dokumentaci a všechny potřebné souhlasy, měla by se expozice vybudovat ještě letos.
Změna vytápění z elektřiny na plyn je předzvěstí nějakého většího projektu?
Chystáme se tím na další možný rozvoj zoologické zahrady. Během letošního roku by se mělo ve spolupráci s magistrátem začít pracovat na generelu (uceleném projektu) rozvoje zoo. Mám nějakou představu a nápady. Své požadavky má i město. Naší společnou snahou je posílit návštěvnický servis, zpřátelštit zoo pro rodiny s kočárky a udělat některé části zoo atraktivnější.
Které třeba?
Rád bych, aby návštěvníci měli důvod vydat se třeba cestou kolem řeky. Aby to nebyla vedlejší cesta, kam člověk občas zabloudí. Je to jeden ze způsobů, jak návštěvnost ještě o trochu zvednout. Tedy protáhnout lidi do míst, kam jinak nemají důvod zajít. Zatím jenom spekuluji o zvířatech, která by tam mohla být.
Návštěvnický servis. Pod těmito dvěma slovy si lze představit například zvýšení počtu jídelen?
Současná kapacita není dostatečná. Původní bufet vznikl z potřeby nasytit 150 tisíc návštěvníků ročně. Tehdy to stačilo, dnes už jsme na jiných číslech. Vítám, že zástupci vedení města přišli s návrhem tuto situaci změnit. Tohle by totiž nebyla investice v rámci našich interních finančních limitů. Zatím je to však ve stadiu myšlenky.
Povězte, z čeho jste měl loni největší radost?
Z narození lenochoda. Bylo to ze tří mláďat první, které se tomuto našemu páru podařilo odchovat. Daří se mu dobře. Měl jsem radost i z malých outloňů, které jsme odchovali už podruhé. Navíc obě mláďata jsou samičky a těch je v evropských chovech nedostatek. Vypadá to, že chov těchto zvířat se podaří rozeběhnout a dostaneme se mezi těch pár zoologických zahrad, která tato zvířata úspěšně chovají. Zároveň to jsou dva druhy zvířat, kterých je nedostatek a zoologické zahrady je stále chtějí. Bohužel u řady zvířat narážíme na to, že máme mláďata, ale nikdo je nechce. To je pak hodně frustrující.
Jak to vypadá s malými tygřicemi, které se narodily v roce 2018? Jsou už dost staré na to, aby šly na zkušenou do světa?
Zatím budou u nás. Jsou v expozicích pouze s matkou, takže nás jejich pobyt netíží. Snažíme se ale dovézt do naší zoologické zahrady tygřího samce přímo z Indonésie. Je to společný projekt se Zoo Brno.
O jaký projekt se jedná?
Brněnská zoo má kocoura, který se už jednou pářil, a víme, že po něm jsou koťata. My zase máme kočku, která porodila a úspěšně odchovala mláďata. Teď jde o to najít oběma odpovídající partnery. Kočku pro Brno a kocoura pro nás. Importy z Indonésie byly do Evropy poměrně sporadické. Jakýkoliv dovoz z Indonésie by byl obohacením genetické základny. Pracujeme na tom, ale asi to bude ještě chvíli trvat.
Je tedy o dvě mladé jihlavské samice zájem?
V současné době na ně nemáme doporučení, ale urgentně nás jejich umístění netrápí. Situaci má v rukou Královská zoologická společnost v Londýně.
Jak je to u irbisů?
Podobně. Máme tři odrostlá mláďata - dva samečky a samičku. Jeden z kocourů má doporučení do Indonésie. Mladou samici si u nás necháme pro další chov. Pro poslední mládě, kocoura, nemáme umístěnku. Je frustrující, že máte zvířata, která se vám daří odchovávat, jsou krásná, ale nikdo je nechce, protože jsou naplněné kapacity. Pak se může stát, že v zahradách najednou dvacet zvířat pomře věkem a po vás najednou chtějí mláďata. Bohužel ne vždy lze reprodukci znovu nastartovat.
Erbovním zvířetem jihlavské zoo jsou giboni zlatolící. Co řeknete k nim?
Máme stařičkou, ale zasloužilou mámu Ivanku, která patří k našim nejstarším zvířatům. Na druhé straně expozice je samostatně její dcera s rodinou. I tam máme nyní kapacitu poměrně naplněnou.
U tohoto druhu jste prý řešili docela zásadní problém. O co šlo?
Teprve nedávno se podle zvukových projevů začal rozlišovat gibon zlatolící severní a gibon zlatolící jižní. My jsme byli přesvědčeni, že máme jižního. Ale chovný samec, kterého máme z volné přírody, měl hlasový projev severního gibona. Hypoteticky hrozilo, že vzájemně křížíme dva druhy. Samci jsme tedy museli odebrat krev a poslali ji na genetický rozbor.
Jak to dopadlo?
Dobře. Přestože má tento gibon hlasové projevy gibona zlatolícího severního, podle rozboru DNA je to jižní gibon zlatolící, stejně jako samice. Je otázka, zda je správné rozdělovat druhy jenom podle hlasových projevů... Zda prostě nemají jenom jiné dialekty, ale geneticky jsou totožní. Teď je otázka, jestli se jedná skutečně o validní taxon (oddělenou systematickou jednotku - druh, poddruh, pozn. red.), nebo ne. Je možné, že expanze nových druhů, kterou v posledních letech zažíváme, může být umělou záležitostí.
Zoo Jihlava připravuje i různé doprovodné akce pro návštěvníky. Lze očekávat i letos třeba noční prohlídky zahrady se zoologem?
Samozřejmě. Jsou u návštěvníků velmi oblíbené. Podobné prohlídky děláme i pro děti, jen se je snažíme dělat způsobem, který je přiměřený jejich věku.
U škol a pedagogů jsou oblíbené i vzdělávací akce ve vašem centru PodpoVRCH...
Naše vzdělávací centrum naráží už na strop své kapacity. Nepojmeme zkrátka víc dětí, i když zájem je veliký. Pracovnice z centra PodpoVRCH proto vymyslela projekt Zoo v kufru. Je určen pro různé věkové kategorie dětí. Naše děvčata proto vypracovala výukové a pracovní listy, aktivity v různé části zoo a zavřela to vše do kufru. Takže když na učitele se školou již nezbude náš lektor, může využít právě projekt Zoo v kufru a vydat se s dětmi na samostatnou výukovou prohlídku zahrady. V kufru je kromě souboru pomůcek i metodika. Prezentovali jsme tento projekt i mezinárodně na různých konferencích v zahraničí. A reakce na to jsou ze světa velmi pozitivní.
Je pár dnů po Novém roce a vy už máte první letošní mláďata. Která to jsou?
Vlastně nevíme, zda tím prvním byla antilopa nyala nížinná, nebo papoušek lori mnohobarevný horský. Už prvního ledna byli na světě. Velmi však kvituji rozmnožení hroznýšovců portorických na samém konci roku. Jsou u nás již ve druhé generaci. Máme tu dokonce stařičkého samce, který u nás byl, už když jsem nastupoval do zoo v roce 1992. Jsou tu po něm dva synové, nemůžeme ale vyloučit, že ta poslední mláďata jsou jeho přímými potomky. Zoologické zahrady tento druh chovají málo a ani u soukromých chovů nejsou moc oblíbení. Nejsou populární kvůli manipulaci či povinnosti registrace.
Lze v letošním roce očekávat mláďata u atraktivních zvířat, jako jsou vlci, hyeny nebo medvědi, kde se na mláďata už dlouho čeká?
U vlků to asi neklapne. Samec partnerku stále napadá. Medvědi i hyeny se sice mají rádi, ale stále nevíme, proč se jim nedaří zabřeznout. U samic máme sonografická vyšetření s výsledkem, že jsou v pořádku. Teď u nich chceme zjistit jejich hormonální aktivitu.
