Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kapitán Exner i rada Vacátko jsou unikátem, dokazují Dějiny české detektivky

  11:47
Humorná, parodická, politická. Česká detektivka za posledních 150 let změnila mnohokrát tvář. Zdravý člověk se samozřejmě nechce stát obětí zločinu. O to víc ho však fascinuje trestná činnost, když se objeví ve filmu či literatuře.
Postavu rady Vacátka dal světu spisovatel Jiří Marek. V televizním zpracování mu tvář propůjčil Jaroslav Marvan

Postavu rady Vacátka dal světu spisovatel Jiří Marek. V televizním zpracování mu tvář propůjčil Jaroslav Marvan | foto: Archiv ČT

V té české figuruje kriminální próza už přibližně 150 let. Její nejzásadnější díla, autory a momenty shrnují v knize Dějiny české detektivky Pavel Mandys a Michal Jareš. V nakladatelství Paseka vychází ve středu 5.února.

Ptát se v úvodu, zažila-li už česká detektivka zlatou éru, by bylo poněkud troufalé. Ani sami autoři nedokážou na otázku jednoznačně odpovědět. Kriminální próza se přitom zrodila nenápadně z morytátů, časopisových povídek a sešitů. Začátek století patřil cliftonkám, oficiálně známým jako Detektivní novelly, které čtenářům daly asi prvního českého detektiva Léona Cliftona (jménu navzdory). 

V nově vzniklém Československu se pak nikomu příliš nezamlouvala postava „spravedlivého ochránce zákona“, a tak chvíli trvalo, než se v knihkupectvích roku 1928 objevil dle odborníků první detektivní román Tajemství obrazárny od Emila Vachka. 

Ačkoliv Mandys s Jarešem upozorňují, že vykazuje spíše prvky ironické a parodické. Popularita žánru začala růst a postupně se přidávala jména jako Zdeněk Jirotka, Vladimír Neff, Jaroslav Žák a Vlastimil Rada. Detektivka přestávala být podvratným žánrem. Karel Čapek popisuje, jak se díky zkoumání světa zločinu začala zabývat problematikou spravedlnosti.

Roku 1948 však komunistický režim žánr smetl ze stolu. Kriminální prózu označil za brakovou a nevýchovnou, v roce 1949 zcela zmizela z edičních plánů. Socialistický člověk přece nevraždí, shrnují autoři trefně v názvu třetí části knihy. Vrah proto musel v mnoha případech ustoupit záškodníkovi. 

Oficiální zelenou získalo krimi až po konferenci sovětských spisovatelů v Moskvě v roce 1958. Soudruzi si uvědomili, že i jimi odmítaný žánr může „pomáhat straně všemi uměleckými prostředky při výchově lidí, a především mládeže v duchu komunistické morálky“. 

Jak kniha vznikala?

„Prvotní impuls přišel tuším od Pavla Mandyse, který si pak ke spolupráci přizval Michala Jareše. Považuji to za velmi šťastné autorské setkání -- oba se detektivkou systematicky zabývají, Pavel jako kritik, Michal jako literární historik. A oba umí psát zasvěceně, a přitom čtivě, což jsou kvality, které v nakladatelství pěstujeme,“ říká šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček

K pár autorům, kteří se psaní detektivek věnovali od druhé poloviny padesátých let, se začali přidávat další. Edvard Valenta, Jan Zábrana, Josef Škvorecký, Anna Sedlmayerová. Vznikaly klenoty, které si pamatujeme dodnes, mnohdy díky televizním adaptacím.

Normalizační léta se nesla v duchu poklesu kvality žánru, snahy očistit štít příslušníků SNB, zároveň se však do knihkupectví dostávaly dnes už téměř nepředstavitelné statisícové náklady. 

Svou pozici si tehdy upevnil Václav Erben a jeho exnerovky nebo Eva Kačírková se svými „osamělými amatérskými vyšetřovateli“. Jistou změnu přinesla devadesátá léta, která přirozeně generovala tak velké množství podnětů pro autory kriminálních příběhů, že z nich mohou těžit ještě v roce 2020.

Zcela stěžejní moment pro tuzemskou i světovou detektivku znamenal příchod skandinávské krimi. Tolik sériových vrahů páchajících brutální zločiny, kteří se najednou objevovali na stránkách knih, se možná za dobu existence žánru ani neprošlo po povrchu zemském.

Tolik velmi stručný nástin vývoje české kriminální prózy, který vychází z více než čtyř set stran koncentrovaných informací sesbíraných Mandysem a Jarešem. Jak tedy vypadají typičtí čeští literární detektivové? Od anglosaských se obvykle dost liší, píší autoři´: „Bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou.“

Co přejí autoři detektivce do budoucna?

„Já si samozřejmě přeji, aby se u nás i ve světě psaly detektivky s neobvyklým nápadem, s invenčními zápletkami, s originálními hrdiny zasazenými do realistického, ale ne nudného prostředí. Ale pravda je spíše taková, že čtenáři mají radši povědomé schéma a - jak ukazují domácí prodejní neúspěchy mnoha skvělých zahraničních autorů – jakmile se tomuto schématu něco vymyká, polekají se,“ říká Pavel Mandys.

Jednoduše jsou na prvním místě lidmi, až poté detektivy. Není proto divu, že mnohdy jejich předobrazy nebo jimi vyšetřované zločiny koření ve skutečnosti. Třeba Panoptikum starých kriminálních příběhů od Jiřího Marka, ze kterých později vzešli dodnes reprízovaní Hříšní lidé města pražského.

Psal se asi rok 1966, když Markovi, tehdejšímu děkanovi Fakulty osvěty a novinářství, vnukl docent František Gel, který za první republiky pracoval jako soudničkář, myšlenku, zdali by se nechtěl věnovat starým soudním případům i ve své literární tvorbě. 

„Nápad se mi moc nezamlouval, ale zkusil jsem napsat první povídku. Kolega Gel ji přečetl a mlčky mi ji vrátil. Až za několik dní mi řekl, že se mu líbila, že si jen nebyl jistý, jestli tam není více fantazie než pravdy, ale usoudil, že je napínavě i humorně vyprávěna,“ vzpomínal Marek v roce 1992 na povídku Muž v černém.

Nejen typologie detektiva však odlišuje tuzemskou kriminální prózu od zahraniční. „Česká veřejnost v sobě má zakořeněnou nedůvěru k ‚vrchnosti‘ a jejím ‚drábům‘. Takto už publicisté za první republiky vysvětlovali, proč čeští autoři píší příběhy odehrávající se v Anglii a ne doma. I nová československá policie si zprvu nesla pověst císařského špicla a pro české autory byl problém obsadit jako hlavního kladného hrdinu domácího policistu nebo četníka.

„Podobná situace nastala v roce 1990. Takže zatímco u klasické britské školy je policie jen neschopná a u americké drsné školy občas ještě zkorumpovaná, v našem prostředí byl policista v několika dlouhých obdobích představitelem represí a bezpráví. A žádného soukromého detektiva, který by policejní hříchy napravil, čeští autoři použít nemohli,“ vysvětluje Mandys. 

Uchylovali se tak mnohdy k parodiím, ironizaci a humoru. „Není to jistě ve světě ojedinělé, ale v našem prostředí to lze spatřovat coby dlouhodobý a trvalý jev, který – pokud je vyvážen – dává něco zajímavého žánru samotnému,“ podotýká Jareš. Snad si tato svá specifika, navzdory světovému trendu, bude držet i do budoucna.

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Nechtěli ji mezi sebe, ale nedala se. Beyoncé vydala countryové album

29. března 2024

Zpěvačka Beyoncé vydala v pátek 29. března druhou část plánované albové „covidové“ trilogie. Po...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...