Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Afrika i země kolem regionálního rivala. Čína financuje tisíce projektů ve 138 zemích, ukázal výzkum

Čínský vliv. foto: AidDataReprofoto

Washington/Praha - Ucelený pohled na snahu Číny o posílení svého vlivu v zemích po celém světě nabízí počátkem ledna vydaný výzkum americké společnosti AidData, který mapuje čínské aktivity nového milénia do roku 2017. Čínská vláda a investoři podle něj financují bezmála tři a půl tisíce projektů ve 138 zemích po celém světě.
  5:00

Z datového souboru lze vyčíst, že Číňané finančně aktivně podporují surovinově zajímavé státy v Africe. Například Etiopii, kde se nachází naleziště soli, platiny, železné rudy, drahých kamenů, tantalu, mědi a ve velké míře tam těží zlato. V zemi Číňané vydatně investovali zejména do hlavního města Addis Abeby. Etiopskou metropoli změnilo množství dopravních projektů. Od nových silnic až k prvnímu metru v subsaharské Africe.  

Dalším ze symbolů čínského vlivu v hlavním městě Etiopie je sídlo Africké unie, komplex za dvě stě milionů dolarů. Celý ho postavili Číňané včetně IT vybavení, aby následně po dobu pěti let ze sídla vysávali data o všech státech unie, psal francouzský deník Le Monde začátkem roku 2018. Čínští zástupci tehdy nařčení označili za absurdní.

Sídlo Africké unie v Etiopii.

Řada dalších afrických zemí zažívá podobný příliv peněz. S financováním výstavby metra Číňané nepomáhali pouze v Etiopii, ale i v Abudže, hlavním městě Nigérie. Země, která je proslulá zásobami velmi kvalitní ropy.

Čína si zkouší získat Čechy, ale bez úspěchu, píše The Economist. Tématu se obsáhle věnuje v posledním čísle

Podle expertů Číňané v Africe investují nikoli z dobré vůle, ale kvůli snaze získat politický a diplomatický vliv. „I když jsou projekty financovány čínskými půjčkami a stavěny čínskými dodavateli, většina z nich je navržena spíše pro to, aby africké země uzavřely v dlouhodobém politickém a diplomatickém vztahu s Čínou, než aby Pekingu vydělaly peníze,“ řekl pro Forbes expert na investice Ted Bauman. Aktivity Číny v oblasti by podle něj navíc mohly znamenat nižší ceny pro vývoz africké ropy do Číny.

Čínský vliv v Pákistánu

Velký zájem čínská vláda a investoři mají také o jižní Asii, zvláště o státy v blízkosti Indie, regionálního rivala. Od roku 2000 Peking do Srí Lanky napumpoval přes dvanáct miliard dolarů v podobě půjček a grantů. To mimo jiného vedlo k tomu, že v zemi získal strategickou základnu poblíž Indie, informuje web Visual Capitalist zaměřující se na investice.

Do Pákistánu se postupně Čína rozhodla investovat dokonce šestačtyřicet miliard dolarům, díky nimž vznikly nové pracovní příležitosti. 

V anketě z roku 2014 Čína pozitivně působila na 80 procent respondentů v Pákistánu. Zřejmě i důsledkem toho se podle magazínu The Atlantic mladí Pákistánci stále více začínají učit čínštinu. Do budoucna Číňané totiž počítají s vytvořením 700 tisíc pracovních míst, zejména v odvětvích infrastruktury,  dopravy a energetiky. Ostatně investice do energetiky z celkového počtu činily zhruba dvě třetiny. 

Otázkou ale zůstává, jaký počet míst obsadí opravdu Pákistánci. Alice Wellsová, náměstkyně tajemníka USA pro záležitosti jižní a střední Asie, totiž nedávno poukázala na to, že navzdory slibům obsazují pracovní místa dovezení čínští dělníci. 

One Belt, One Road

Celý plán čínského financování Pákistánu je navržen tak, aby upevnil strategické vztahy mezi oběma zeměmi a je součástí čínské dlouhodobé iniciativy s názvem One Belt, One Road (OBOR). Tento projekt má vyjít na čtyři až osm bilionů dolarů a ovlivní přes šedesát zemí.

Jedním z nejdůležitějších čínských projektů v Pákistánu je přístav Gwadar. „Pákistán je v podstatě hlavním koridorem Číny a Gwadar hlavním přístavem pro iniciativu One Belt, One Road,“ vysvětlil pro katarský deník The Peninsula odborník na čínsko-pákistánský obchod Samiullah Vohra. Pro Čínu Gwadar navíc znamená bližší přístup k Perskému zálivu a Rudému moři. 

Růst čínské ekonomiky ustává. Roste nejpomaleji za posledních 29 let

Dokončení projektu OBOR Číňané plánují na rok 2049 a OBOR se podle Visual Capitalist má rozprostírat od okraje východní Asie až po východní Afriku a střední Evropu a ovlivňovat země, které dohromady představují dvaašedesát procent světové populace a čtyřicet jeho ekonomické produkce. „Čína zkrátka aktivně buduje mezinárodní síť nátlaku prostřednictvím dravé ekonomiky, aby rozšířila svou sféru vlivu ve světě,“ uvedl pro indické noviny Mint bývalý poradce prezidenta USA Joseph Dunford.

Zajímavě působí také čínské investice v Jižní Americe a například v Kyrgyzstánu nebo Bělorusku. Mezi státy, kde nejlidnatější země světa podle průzkumu neinvestuje, patří třeba USA, Kanada, Velká Británie, Francie, ale také skandinávské země.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.