Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mrznu a čtu zprávu: Lásko, jsi táta. Macík junior nejen o uplynulé Rallye Dakar

Sport

  7:07
Praha - Záludný terén, třeskutá zima, ale i peníze na každém kroku. A nekonečné možnosti. „Arabský Dakar má ohromný potenciál,“ říká nejúspěšnější Čech letošní nejtěžší rallye světa Martin Macík.

Martin Macík junior v závodnické přilbě. foto: Big Shock Racing Team

Závěr soutěže vyšel třicetiletému rodákovi ze Sedlčan dokonale. V posledních dvou etapách se Martin Macík vrátil mezi nejlepší a poskočil na pátou příčku v celkovém hodnocení kamionů. Poprvé bez značky Liaz, s nákladním vozem Iveco, mu ke čtvrtému místu, které v roce 2010 vybojoval jeho otec, moc nechybělo. Proto už spřádá plány na další ročník.

Páté místo berete?
Je to pro mě zadostučinění, ukázali jsme, že máme výkonnost na boj mezi nejlepšími. Takže páté místo beru, a navíc je to vyrovnání mého nejlepšího dakarského výsledku. Před námi jsou jen tovární auta, to potěší.

Už přemýšlíte, co dál?
Víme, že máme na víc. Příští rok bude tým Big Shock Racing na Dakaru znovu a silnější. Výsledek samozřejmě bude záležet na tom, jak se sejdou okolnosti, které letos nebyly úplně ideální.

Martin Macík na Dakaru 2019

Co tedy letos způsobilo, že jste nebyli blíž kamazům?
Označil bych tři zásadní věci. První je, že jsme jako jediní z nejlepší desítky neměli automat, řadil jsem manuálně. Znát to bylo zejména na menších dunách, na jejich vrcholech jsem musel jít až na jedničku, respektive u kamionu na pětku, a rozjížděl jsem se hrozně dlouho. Tady nám soupeři ujížděli, a když máte v etapě 170 kilometrů zlomů, asi si spočítáte, kolik nás to stálo. A potom to byly pneumatiky. Sedm jich odešlo, jedna bouchla úplně a doteď přesně nevíme proč. Výměna gumy zabere v průměru deset minut a to už je hodina a deset minut k času navíc. A potom to bylo několik chyb řidiče, tedy mých, třeba jsme se zahrabali do písku, to by se také dalo zlepšit.

V čem byla největší výhoda Karla, vašeho nového auta? Poprvé jste nejel s liazkou.
Nový závodní kamion jsme stavěli tři roky a je lepší ve všech směrech. Největším rozdílem je pohodlí pro posádku a potom výdrž auta. Stres, adrenalin, emoce... Jste na hraně auta i lidských možností. A s Karlem jsem schopný na některých místech jet o třicet procent rychleji, pošlu ho třeba do metrové díry, trochu to hrkne a jedeme dál. S liazkou jsem musel před těmi samými nerovnostmi zpomalit, protože bych ohrozil auto i posádku, tak obrovské rány do zad se nedají vydržet. Pohodlí v kabině je vůbec zásadní věc: najedu 500 kilometrů, ale cítím se jako nový, dobře se vyspím a druhý den jedu líp.

Koncem Dakaru se vám narodila dcera Mia. Jak jste radostný okamžik prožíval?
Představte si, že během závodu mi přijde každou půlhodinu zpráva. Vypadaly asi takto: „Lásko, byla jsem na monitoru a asi budeme rodit.“ „Tak jsem jela domů a uvidíme.“ „Lásko, je mi špatně.“ „Lásko, jedu do porodnice.“ A nakonec, po půlnoci českého času: „Lásko, jsi táta.“ A teď si představte, že ležím po maratonské etapě zachumlaný v hrozné zimě ve spacáku, kolem mě sto chrápajících a smradlavých chlapů a já si totálně šťastný asi do čtyř ráno prohlížím fotky z porodnice a píšu domů. Mia je samozřejmě nejkrásnější dítě na světě, má obrovskou hlavu, obrovské ruce a maličké tělíčko, takže vypadá jak obrácené razítko, a i když jsem jel stále naplno, tak jsem si tam v té noci na poušti uvědomil, že jsou na světě důležitější věci než výsledek na Dakaru.

Závod se letos z Jižní Ameriky přestěhoval do Saúdské Arábie. Jak se tím Dakar změnil?
Všechno bylo jinak, úplně všechno. Mentalita lidí, jiné povrchy, jiný styl jízdy, proměnila se krajina.

Česká posádka Martin Macík, František Tomášek a Lukáš Kalanka s kamionem značky Liaz 7. ledna 2019 na trati první etapy Rallye Dakar z Limy do Pisca v Peru.

Jsou změny spíš k lepšímu, nebo k horšímu?
Jižní Amerika už byla po deseti letech vytěžená. Tentokrát to byl sice jednodušší Dakar, hodně rychlý a rovný, ale v Saudské Arábii je hodně možností a etapy se určitě nebudou opakovat. Mezi závodními úseky byly jen krátké a rychlé přejezdy, takže člověk nebyl unavený a celkově závod pěkně ubíhal. V bivaku se o nás dobře starali, měli jsme perfektní jídlo, bylo znát, že pořadatelé mají peníze.

Dá se krajina srovnat s dnes už turisticky trochu profláknutou Jižní Amerikou?
Čekal jsem, že to bude zajímavé, ale nic tak krásného jsem nečekal. Ta panoramata... Jedeme z nádherné oázy, náhle se ocitneme v kaňonu a nad námi ční sto metrů vysoké skály. Za mě tedy rozhodně převažují plusy.

Jaký je rozdíl mezi jihoamerickými a arabskými dunami? Liší se technika jízdy?
V Saúdské Arábii je víc druhů písku – bílý, červený, hnědý, oranžový... Zároveň jsou tam mnohem menší duny, členitější terén s častými skoky a měkčí podklad, což má vliv na jízdu. V Peru jsme přijeli pod dunu, ta nad námi čněla jako hora a regulérně jsem si cvrnknul do trenek. Není možné, abychom to vyjeli, říkal jsem si. To v Arábii není.

V Jižní Americe byly kromě nadmořské výšky problémem vysoké teploty, jak to bylo v Arábii?
Pro mě mnohem, mnohem lepší, nemám rád vedro. V noci jsme se dostali dokonce pod bod mrazu a přes den bylo maximem 32 stupňů. Ve srovnání s Jižní Amerikou je to zásadní pokles teplot. Přes den je v Saúdské Arábii relativně hezky, ale o půl šesté zapadne slunce, v tričku je už zima a za chvíli začne foukat ledový vítr, který vás donutí se obléct.

Před závodem panovaly obavy, že místní si budou držet odstup, nikdo se nedočká pomoci a kolem trati bude pusto. Jak to bylo ve skutečnosti?
Těžko se někdo může srovnávat s temperamentními lidmi Jižní Ameriky, kde navíc je motorsport jedním z nejpopulárnějších sportů, takže kolem trati tak živo nebylo. Ale myslím, že tamní lidé teprve závod poznávají a situace se bude postupně zlepšovat. Rozhodně mají rádi auta, v městech jsme viděli samé velké luxusní americké vozy a třeba tolik lexusů v nejdražším provedení nepotkáte nikde jinde na světě. Na pohostinnost jsme si určitě nemohli stěžovat. I když určitá specifika tam jsou. Jsou to muslimové, Arabové, člověk si musí zvyknout. Jejich svět funguje jinak, služby, otvírací doby a na silnicích, to je tedy tragédie. Řídit neumějí. Ale jsou milí, ochotní a s čímkoliv pomůžou. Zeptáte se chlapa, ženské, dítěte a rádi vám poradí. V Jižní Americe si na vás chtěl každý sáhnout, každý s vámi chtěl mluvit a to tady nebylo. Ale to asi pro někoho ani není negativum.

Písečné duny na Marocké rallye.

Jak to bylo s alkoholem? V srdci jedné z nejpřísnějších muslimských zemí? Mohli jste si třeba dát v cíli etapy pivo?
Na začátku jsme dostali jasnou informaci – žádný alkohol a dodržujte to. Takže jsme nic neměli. Kluci si nakoupili v supermarketu nealkoholická piva, což je fakt pro člověka zvyklého na plzeň břečka, ale jinak se pila voda. Ale za mě je to dobře, ke sportu alkohol nepatří. Vadilo mi to jen kvůli oslavě pátého místa, k tomu sklenka patří.

Přitom v okolních zemích víc zvyklých na turisty se alkohol v hotelech a na dalších místech dá koupit.
Věřím, že v Saúdské Arábii se to také změní. Je to jen otázka času, země jde dopředu. Hned při příletu na letišti jsme poslouchali: Hey bro, where are you from? Co tady děláš? Dakar? To neznám. Celkově bylo znát, že jsou hrozně mladý národ, průměrný věk je 26 let. Navíc místní nepracují, to je na přistěhovalcích.

Co byste pro příští Dakar změnil?
Každá etapa začínala v jiné časy a mezi závodníky byly na startu různé rozestupy, nebyl v tom žádný systém, takže se předem špatně připravovalo a často jsme se zbytečně dostali do prachu za pomalejším autem. A letos nefungovaly technické kontroly. Minulý rok nám prohlíželi auta téměř po každé etapě, letos v podstatě vůbec, což je špatně, obzvlášť velké týmy se stále snaží najít jakoukoliv skulinku, aby auto zrychlilo.

Byl bližší Dakar i levnější? Jak to bylo se startovným?
Přišla nám od pořadatelů vtipná zpráva: Je to skvělé, stěhujeme se do Saúdské Arábie, zaplatí nám za to spoustu peněz a vy se můžete také radovat, protože vám nezdražíme startovné. Organizátor chce vydělat, je to byznys, takže pro nás to vyšlo přibližně nastejno.

Pro váš tým Big Shock Racing je Dakar ztrátový podnik, nebo se z dlouhodobého hlediska vyplácí?
Dakar je drahý, to je jasné, ale ztrátový podnik? Nemůžete se na něj dívat jako na klasický podnikatelský záměr. Čistě na papíře je Dakar ztrátový podnik, ale je to zážitek, který se nedá porovnat s ničím jiným. A co se týká podnikání, je to ta nejlepší reklama, jakou si můžete přát.

Autor: