Jak soud rozhodl v podobném případu? V dědickém sporu, nezákonné exekuci či nezaplacených alimentech? Má vůbec smysl se soudit? Odpovědět na tyto otázky má pomoci nová databáze soudních rozhodnutí, kterou chystá rezort spravedlnosti pod vedením ministryně Marie Benešové (ANO).
On-line databáze, ke které by veřejnost měla mít přístup do konce roku, se bude zatím týkat jen krajských soudů. „Plánujeme zveřejňování pravomocných civilních rozhodnutí krajských soudů v řízeních, kde figurují krajské soudy jako prvostupňové soudní instance,“ upřesnila mluvčí rezortu Lucie Machálková. „Tímto krokem chceme posílit jednotnost judikatury, zkvalitnit vědecké bádání a zvýšit transparentnost soudního rozhodování, to vše skrze zpřístupnění informací veřejnosti vhodnou formou,“ dodala mluvčí.
Evidence soudních rozhodnutí už přitom existuje. Okresní, krajské a vrchní soudy v ní mají alespoň civilní i trestní rozsudky zveřejňovat už od roku 2011. Databáze však zeje prázdnotou. „Ten projekt podporuji s velkým povzdechem, protože kdyby nebyl po mém odchodu pozastaven, už to několik let mohlo být,“ řekl exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09), který se o původní databázi zasadil.
Spolupracují jen velké soudy
Poctivě zveřejňují rozsudky v současnosti jen Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud, které mají vlastní sbírky rozhodnutí. Současnou snahu ministerstva Pospíšil podle svých slov velmi vítá, musí však být podle něj vyřešena otázka ochrany osobních údajů.
Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že na řešení pro automatickou anonymizaci osobních údajů pracuje. „Společně s novou databází připravujeme softwarový nástroj, který zaměstnancům soudů pomůže citlivé údaje v rozhodnutích najít a anonymizovat,“ řekla mluvčí rezortu Machálková, která nechtěla upřesnit, na kolik nová databáze vyjde.
Ruční práce
Odborníci však poukazují na to, že žádný software nemůže být stoprocentní a jeho výsledky bude muset kontrolovat člověk. „Při vědomí rozličnosti osobních údajů nemůže být anonymizace plně automatizovaná a bude vždy vyžadovat lidský faktor,“ míní mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.
Obavy ze zvýšených nákladů má také předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal. „U soudů není žádná volná kapacita, která by k tomu mohla být využita. Zabezpečení této činnosti by za této situace nepochybně vyžadovalo posílení soudů jak po stránce personální, tak i finanční, a je otázkou, zda je to v současnosti možné reálně očekávat,“ uvedl Drápal.
Služba veřejnosti
Drápal i další soudci nicméně zveřejňování rozsudků vítají, byť to považují spíše za službu veřejnosti než za něco, co by mohlo ovlivnit rozhodování soudů. „Poptávka po zveřejňování soudních rozhodnutí ve společnosti evidentně je a je pochopitelná. Je tedy správné jí vyhovět a zveřejňovat soudní rozhodnutí, a to všech soudů,“ vyslovila se pro rozšíření povinnosti i na další soudy prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Podobný postoj jako soudci má i advokátní komora. „Pro účely advokacie může jít o dílčí zdroj informací o rozhodovací činnosti jednotlivých soudů,“ řekla Chaloupková. „Nicméně pro potřeby právní argumentace budou vždy významnější rozhodnutí nejvyšších soudů než soudů nižších stupňů,“ dodala
