Trumpovi jde o život. Íránský politik vypsal odměnu za zabití prezidenta USA

Íránský zákonodárce dnes oznámil, že vypisuje odměnu v podobě tří milionů dolarů (67,9 milionu Kč) pro kohokoliv, komu se podaří zabít amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom íránská polooficální agentura ISNA.

"Jménem obyvatel provincie Kermán zaplatíme tři miliony dolarů v hotovosti komukoli, kdo zabije Trumpa," uvedl Ahmad Hamzé v projevu ke svým kolegům v parlamentu. Zda o vypsání odměny rozhodli íránští náboženští vůdci, nicméně neřekl.

"Je to prostě směšné, ale ukazuje to na teroristickou podstatu tohoto režimu a na to, že tento režim musí změnit své chování," řekl Wood k vypsání odměny na zabití Trumpa.

Město Kermán, které leží ve stejnojmenné provincii, bylo domovem Kásema Solejmáního, velitele íránských elitních jednotek Kuds, kterého v Iráku 3. ledna na příkaz Trumpa spolu s několika dalšími lidmi zabil americký dron.

"Kdybychom dnes měli jaderné zbraně, byli bychom chráněni před hrozbami. Měli bychom do naší agendy zařadit výrobu raket dlouhého doletu, které budou schopny nést nekonvenční hlavice. To je naše přirozené právo," řekl Hamzé.

Spojené státy a jejich západní spojenci dlouhodobě viní Írán ze snahy vyrobit jadernou zbraň. Teherán ale trvá na tom, že o vývoj jaderné zbraně nikdy neusiloval a usilovat nebude, a zdůrazňuje, že má jaderný program pouze pro energetické a výzkumné účely.

V roce 2015 podepsal Írán mezinárodní jadernou dohodu s USA, Francií, Británií, Německem, Ruskem a Čínou, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Cílem dohody bylo prodloužit čas, za který by byl Írán schopen vyrobit jadernou zbraň, kdyby o to začal usilovat.

Americký prezident Donald Trump ale od dohody předloni odstoupil a zavedl proti Íránu nové sankce. Teherán pak reagoval postupným vypovídáním dohody.

Tento měsíc Írán oznámil, že přestane dodržovat limity na obohacování uranu, což může zkrátit čas potřebný k výrobě jaderné bomby, pokud o ni bude usilovat.

Tři evropští signatáři minulý týden za to podali na Írán stížnost za neplnění. V pondělí Írán pohrozil, že pokud bude tuto stížnost řešit Rada bezpečnosti OSN, může Teherán odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Podle Wooda by případné odstoupení Íránu od NPT vyslalo velice špatný signál. "Domníváme se, že Írán se musí přestat chovat špatně, posadit se se Spojenými státy a jednat o dohodě, která by vyřešila nejen jaderný problém, ale také další záležitosti, které nás znepokojují, jako jsou šíření a rozvoj balistických střel a zhoubné aktivity po celém světě," řekl Woods.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán Donald Trump Prezident USA

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 25 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy