„Původně jsme snili o domě na kopci,“ začíná vyprávět Irena. „Ale pozemky, které by splňovaly naše představy, vyžadovaly větší investice na zasíťování, vybudování přístupové cesty a podobně. Z našich přání jsme tedy museli trochu slevit.“
Pozemek hledali rok a půl, nebylo to tak jednoduché. Pro roubenku potřebovali větší rozlohu, protože dřevostavba potřebuje prostor, a i lokalita byla důležitá.
„Pro mě by byla ideální samota,“ podotýká Honza, „ale to pro rodinu není vhodné. Do Hradiště jsme přijeli kvůli jinému pozemku, který však nebyl ke stavbě vhodný. Obec nám nabídla tento. Jsou na něm sice věcná břemena – stožár elektrického vedení a odpad, ale to se nakonec ukázalo jako výhoda – nemuseli jsme vést přípojky daleko. Místo se nám stále velmi líbí, z jedné strany máme fantastické sousedy a z druhé ovocný sad.“
Zpočátku koketovali se srubem, nakonec myšlenku na dům ze syrové kulatiny opustili a dali přednost roubené konstrukci z lepených hranolů. Klasická stavba obdélníkového půdorysu a jednoduchého tvaru působí zvenku kompaktně.
„Chtěli jsme štítovou stěnu s francouzskými okny a obývací pokoj oddělený od kuchyně,“ vysvětluje Honza. „Poslouchám hodně hudbu, možnost obě místnosti uzavřít je tedy praktická.“
Rozhodli se pro posuvné dveře, ale ty se do roubené stěny umisťují obtížně, příčka mezi obývacím pokojem a kuchyní musela být proto zděná, aby se do ní dalo instalovat dveřní pouzdro.
„Dům projektoval nezávislý projektant. V těchto i dalších našich požadavcích jsme s ním jen obtížně hledali společnou řeč, projekt proto upravila realizační firma. V tomto případě byl problém i v tom, že stavební dokumentace nebyla zcela v pořádku z hlediska statiky a muselo dojít ke změně dispozic a štítové stěny domu. Vše bylo o to složitější, že jsme již měli zhotovenou základovou desku podle původní dokumentace,“ popisuje průběh stavby Honza.
Pokládka elektrického podlahového topení v přízemí domu byl koncert. A to jak od firmy, která topný rošt pokládala, tak i té, která podlahu s topným roštem zalévala do anhydritové směsi.
Problém nastal u podlahového topení v patře, které bylo navrženo do lehké podlahové konstrukce, dřevěného roštu, zastěrkovaného v samonivelační hmotě. Firma, která měla provést zalití podlahového topení, předvedla místo koncertu horor.
„Podlahářům se povedlo zničit jak stěrku, tak i topný rošt,“ říká Honza. „Rozloučili“ jsme se s nimi a oslovili jinou firmu, aby vše opravila a dokončila. I když máme v podkroví dva podlahové topné rošty, vše nakonec dobře dopadlo.“
Původně mělo být ve štítové stěně francouzské okno, nakonec museli majitelé zvolit toto řešení.
Vytápění domu je řízeno jako celek, současně je možné regulovat každý pokoj zvlášť – zapínat, vypínat, nastavit režim dovolené, větrání. „Jsme velmi spokojení, vše výborně funguje. Systém má jednoduché, intuitivní ovládání, včetně dálkového přes mobilní aplikaci.“
Přestože je podlaha jen lehce zavlažená, není v roubence chladno – teplá podlaha dává pocit vyšší tepelné pohody. Doplňkovým zdrojem tepla v přechodovém období jsou otočná krbová kamna. Příjemným bonusem je pak praskající dřevo, pohled na plápolající oheň a sálavé teplo.
„Pokud bychom stavěli ještě jednou, nechali bychom si celou projektovou dokumentaci vypracovat stavební firmou. Naopak bychom už nikdy, jako jsme to udělali v případě podlahářské firmy, nenajali firmu bez řádné smlouvy s termíny prací, platbami a stanoveným penále. Podobný problém jsme shodou okolností řešili i se společností, která realizovala koupelnu. Po stránce kvality provedených prací bylo vše perfektní, avšak doba zhotovení díla odpovídala spíš rekonstrukci celého domu.“
Technické ukazatele:
- Zastavěná plocha: 149,8 m²
- Užitná plocha: 205 m²
- Plocha pozemku: 1 560 m²
- Konstrukční systém: roubený, lepený hranol, druh dřeva – alpský smrk
- Ošetření stěn: exteriér – olej, interiér – olej a vosk
- Teplo: elektrické podlahové vytápění, voda – elektrický bojler, doplňkový zdroj – krbová kamna 9 – 11 kW
- Realizace: OK PYRUS, s. r. o.
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.
