Na výrazně vyšší výskyt této infekce upozornili už loni němečtí lékaři. V celém Česku bylo v roce 2018 zachyceno pět případů onemocnění, o rok dříve jich bylo 17, vyplynulo z údajů Státního zdravotního ústavu. Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha dnes uvedl, že na problematiku hrabošů, kteří mohou přenášet choroby, upozorňoval od začátku loňského kalamitního stavu. Informace ale podle něj byly označené jako snaha o vyvolání paniky.
Vir, který může způsobit zánět mozku. Nipah přenášejí netopýři, může způsobit velkou epidemii |
Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od eboly přenosná z člověka na člověka. „Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1976 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný, ale řadě pacientů může nemoc způsobit trvalé následky,“ uvedl Kümpel.
Onemocnění se nejprve projevuje jako chřipka s teplotami a bolestmi hlavy či svalů. Později pacientovi klesne tlak, je malátný a nakonec jsou poškozeny ledviny. Člověk močí jen málo, moč se zadržuje v organismu. Posléze se situace změní a pacient naopak začne vylučovat značné množství moči. Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů.
Jednou z šesti nakažených pacientek z regionu je Marta Trlicová. Onemocněla pravděpodobně na Osoblažsku. Po několika dnech, kdy se domnívala, že má chřipku a snažila se s nemocí bojovat doma, skončila v nemocnici. Tam nakonec strávila 15 dnů, aktuálně je pět dnů v domácí péči. Novinářům řekla, že se stále cítí velmi unavená. „Nemůžu normálně fungovat, jedu tak na 30 až 40 procent,“ řekla mladá maminka. Dodala, že nepříjemná pro ni byla hlavně situace, kdy fakticky ze dne na den kvůli zadržování moči přibrala 14 kilogramů, posléze naopak musela chodit na WC každých 45 minut.
Kromě krvácivé horečky se podle mluvčího zemědělského svazu meziročně zdvojnásobil také výskyt dalších onemocnění přenášených hrabošem. „Navíc kalamita přemnoženého hraboše neskončila. Hraboš se významně rozšiřuje i do Čech a hrozí, že situace na jaře bude mnohem horší než v loňském roce,“ dodal Pícha.
Do Česka se vrátila ptačí chřipka, nákaza je v malochovu na Vysočině |
V Česku se vyskytují nejčastěji dva kmeny hantavirózy: dobrava a pumala. Nemoc přenášejí hlodavci, stačí vdechnout vir, který může být v moči nebo trusu zvířete. Pacient se tak může nakazit v přírodě nebo i v domácnosti, když třeba zametá tam, kde se pohyboval nakažený hlodavec.
Na hantavirózu dosud nebyl vyvinut žádný lék, vakcína se připravuje. Lékaři jsou odkázáni hlavně na korekci vnitřního prostředí a udržování funkce ledvin. Někdy je nutno pacienta dialyzovat. „V našem regionu máme velké štěstí, že výborně pracující referenční laboratoř pro hantaviry je v Ostravě a všechny výsledky můžeme rychle konzultovat,“ dodal primář.
