Evropská komise nechce prodloužit výjimku pro Babišův reverse charge
Měl to být jeden z klíčových nástrojů premiéra Andreje Babiše (ANO) v boji proti daňovým únikům. Ke změně výběru DPH pomocí mechanismu zvaného reverse charge, tedy přenesení povinnosti uhradit DPH z prodávajícího na kupujícího, už Česko získalo od Evropské unie výjimku. Ministerstvo financí ji chce prodloužit, než nástroj spustí. Evropská komise o ničem takovém ale zatím neuvažuje, jak zjistil Radiožurnál.
Ministerstvo financí ČR má podle Evropské komise přenesenou daňovou povinnost nejprve zavést, chce-li usilovat o prodloužení výjimky.
Babiš svůj bič na daňové úniky nespustí bez delší výjimky od unie. V Bruselu už může scházet ochota
Číst článek
„Jakémukoliv novému návrhu musí předcházet analýza praktických dopadů samotné odchylky (od výběru DPH) po dostatečné časové období a vyhodnocení, zda je nový návrh vhodný,“ uvedl na dotaz Radiožurnálu mluvčí Evropské komise.
Evropská komise chce tedy nejdřív vědět, co spuštění reverse charge v praxi Česku přineslo. Ministerstvo financí ale žádá přesný opak – než povinnost platby DPH u velkých transakcí převede z prodávajícího na kupujícího, chce od unie výjimku předem prodloužit.
Nástroj, který by podle představ vlády mohl zastavit takzvané karuselové podvody, smí Česko využívat od letoška do poloviny roku 2022. Ministerstvo financí jej zatím nespustilo s tím, že nejprve musí novelizovat zákon o DPH, což může ještě rok trvat. Reverse charge by tak v praxi fungoval jen zhruba 18 měsíců.
„Rok a půl je pro byznys v Česku straně krátká doba. Firmy si budou muset změnit své IT systémy a investovat do toho určité prostředky,“ vysvětluje svůj postup ministryně Alena Schillerová (ANO).
Že však v Bruselu může scházet ochota na další české požadavky přistupovat, upozornil server iROZHLAS.cz už v prosinci.
Nové přesvědčování
Kvůli prodloužení výjimky by bylo nutné novelizovat unijní směrnici, která spuštění plošného reverse charge umožnila. „Evropská komise připomíná, že doba trvání odchylky (od výběru DPH) je výslovně zmíněna v textu směrnice, která byla schválena jednomyslně,“ upozornil mluvčí komise.
Česko bude usilovat o delší výjimku pro daňový systém reverse charge. K jeho zavedení chybí zákony
Číst článek
Česko by tak muselo k prodloužení výjimky přesvědčit také všechny země Evropské unie, včetně Francie, která reverse charge původně odmítala. Procedura schvalování by pak trvala další nejméně měsíce.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce přesto s Evropskou komisí dále jednat. Tento týden se v Bruselu kvůli tomu sešla s eurokomisařem pro hospodářství Paolem Gentilonim.
„Domluvili jsme se, že jednání budou pokračovat. Pozvala jsem ho do Prahy a on mi přislíbil, že přijede a budeme ten problém diskutovat ve větším detailu,“ uvedla po schůzce ministryně Schillerová.
Aby ministerstvo získalo o fungování reverse charge data, mohlo by podle Aleny Schillerové zvážit spuštění nějakého pilotního režimu. O co přesně by šlo, ministryně neupřesnila a na dotaz Radiožurnálu nereagoval ani mluvčí resortu.
Reputační riziko
Andrej Babiš o všeobecný reverse charge v Evropské unii usiloval od roku 2014 už jako ministr financí, často jej popisoval jako svou vlajkovou loď. Nesouhlas ostatních zemí Česko prolamovalo i takovými metodami jako odvetné blokování další unijní legislativy.
Bylo to z kategorie nemožné, tvrdí vyjednavačka o výjimce u DPH. Česko ale stále nemá potřebné zákony
Číst článek
Zdroje z prostředí evropské politiky mimo záznam proto upozorňují, že pokud by vláda reverse charge nakonec nezavedla, mohla by tím před unijními partnery poškodit český obraz. Ministryně Schillerová nic takového ale nepřipouští: „Jednoznačně jsme dokázali, že si umíme své věci prosadit. Nikdo ale nepočítal s tím, že to bude trvat pět let.“
Na omezení výjimky z výběru DPH jen do poloviny roku 2022 se původně unijní státy dohodly, protože Evropská komise chtěla od toho termínu spustit vlastní, tzv. konečný systém výběru DPH. Už teď je ale jasné, že to nestihne.
Český zákon o DPH byl kvůli reverse charge novelizován předem v roce 2014, už tehdy autoři změn počítali s tím, že bude mechanismus možné spustit jen na omezenou dobu zhruba tří let, jak vyplývá z důvodové zprávy. Zakotvili proto do zákona možnost nástroj spustit jen vládním nařízením v řádu několika týdnů. Ministerstvo financí dnes vedené Alenou Schillerovou ale trvá na potřebě zákon znovu novelizovat.
