Hlavní obsah

Turisté vyhledávají i méně známé jihočeské památky

Novinky, Petr Pokorný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Loňských 60 tisíc návštěvníků českokrumlovských klášterů, nárůst návštěvnosti Schwarzenberské hrobky a zámku v Třeboni. To je jen malá část bilance výsledků česko-rakouského projektu Památky žijí, jehož tříletou realizační část ukončila Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) v závěru roku 2019.

Foto: Petr Pokorný

Expozice v podzemí areálu českokrumlovských kláštěrů.

Článek

„Sběr kompletních dat potřebných k detailnímu vyhodnocení projektu na obou stranách hranice samozřejmě ještě nějakou dobu potrvá. Z prvních výsledků je však zřejmé, že jeho hlavní záměr, tedy nastartování zájmu o dosud méně známá a turisty neprávem opomíjená historická místa a objekty, se podařilo naplnit,“ uvedla manažerka projektu Památky žijí Klára Kaštylová.

Například o zhruba 700 lidí, na celkových více než 50,5 tisíce, vzrostla v loňském roce návštěvnost do projektu zapojeného zámku v Třeboni. Schwarzenberská hrobka v Domaníně přilákala téměř 40,2 tisíce návštěvníků, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o zhruba osm tisíc více. Tržby obou památek ze vstupného se dohromady zvýšily o téměř milion korun.

„Vedle zvýšení návštěvnosti do projektu zapojených památek, prodloužení doby pobytu turistů a zvýšení počtu přenocování v projektovém regionu bylo neméně důležitým cílem také rozptýlení turistů po celém regionu. To by postupně mělo alespoň částečně snížit často až neúnosný návštěvnický tlak na některé nejznámější památkové objekty a lokality. Úvodní výsledky naznačují, že i tento trend se podařilo nastartovat,“ poznamenal ředitel JCCR Jaromír Polášek.

O téměř 43 tisíc lidí, na přibližně 386 tisíc, klesla loni meziročně návštěvnost nejexponovanější jihočeské památky, zámku v Českém Krumlově. O návštěvníky ovšem město nepřišlo. Dalších šedesát tisíc jich totiž prošlo areálem českokrumlovských klášterů. Místem, kterému by se každý ještě před 30 lety raději vyhnul. Ještě v 90. letech minulého století sloužily některé objekty jako sklady, nebo byly využívány pro sociální bydlení.

Opravu klášterů podpořila více než 320 miliony korun Evropská unie. „Projekt umožnil kláštery zviditelnit, což jsme jako znovuzrozená památka po procesu revitalizace potřebovali,“ konstatoval manažer obchodu a marketingu Klášterů Český Krumlov Roman Švec a připomněl, že svou interaktivní expozici Kláštery představily na výstavách a veletrzích, na nichž se spolu s JCCR prezentovaly.

Mezi podpůrné aktivity projektu patřily veletrhy cestovního ruchu, semináře, press tripy a fam tripy, finanční podpora akcí na zapojených objektech, mediální podpora těchto akcí a podobně. „Živé jihočeské památky“ JCCR představila na veletrzích cestovního ruchu Travelfest v Českých Budějovicích, Ferienmesse a Waldviertelpur ve Vídni, ITEP v Plzni, GO a RegionTour v Brně, Infotour v Hradci Králové a na dalších místech.

„Zásadními aktivitami byla analýza do projektu zapojených památek, vznik tematických přeshraničních turistických stezek, mapa památek, mapa těchto stezek, publikace příběhů znovuzrozených památek, nový turistický navigační systém na zámku Třeboň,“ doplnila Kaštylová.

V jižních Čechách se do projektu zapojilo 42 památkových objektů a městských památkových rezervací, na Vysočině 29, v horním Rakousku čtyři a v dolním Rakousku 21. Celkem tedy 96 památkových objektů a městských památkových rezervací.

Reklama

Výběr článků

Načítám