Článek
Kamarády oslovovaný jako Žanek se svými studentkami mluví spisovně. Ovšem tu a tam vystřelí pár slov, aby zjistil, které dívky jsou z Brna a které z venkova. Když prvňačkám zavelí „Hoďte sicnu!“ (posaďte se), tak ví přesně, kdo do školy dojel šalinó z nádru (tramvají z nádraží). Tyto dívky totiž obyčejně s rozpaky stojí.
Vyvinul se z plotny
Hantec, který se vyvinul z někdejší brněnské plotny, tedy řeči používané na periferii Brna v době Rakouska-Uherska a první republiky, v níž se hojně mluvilo často zkomolenými německými výrazy, je už dnes spíše krasomluvou. Zásluhou aktivních přátel hantecu v něm vznikají nová slova či spojení a také celé povídky.
Hantýrku nejvíce začala šířit brněnská bohéma v šedesátých letech minulého století. Scházela se v legendární kavárně U Vočků i jinde. Ke géniům tehdejší doby patřil nejen známý silák Franta Kocourek, ale například i frontman kapely Synkopy 61 Michal Polák, který je autorem známého rčení flusnót do grameca (přivést do jiného stavu), a mnoho dalších.
Přátel, kteří se sdružují na internetu, je aktuálně pět a půl tisíce. Stále přibývají a je mezi nimi i hodně mladých ve věku kolem pětatřiceti let.
Žanek Hlaváček je neúnavný srandista a také školní nástěnkář. Jeho nástěnka s hantecem patří k nejsledovanějším na střední zdravotní škole.
K hantecu se Hlaváček dostal jako kluk po přečtení povídky gladiátora Kocourka Jak skalil Žanek Husů v Pakostnici 14.15 (Smrt Jana Husa v Kostnici 1415). Tečka mezi čísla patří, název se čte „…v Pakostnici čtrnáctýho patnáct“.
„Tehdy jsem si umínil, že chci rozumět všemu, co se tam říkalo, a tak nějak můj vztah k této mluvě začal,“ popisuje kantor. „Samozřejmě že jsme už jako kluci z Blekfíldu (Černá Pole) hojně z těchto výrazů používali; hoksna byla hokejka, slovo pali, kterému se dodnes mimo Brno nerozumí (jít, dát pryč), bylo a je v naší mluvě běžné. Ovšem nebyl to hantec koncentrovaný. K tomu jsem se dostal až později,“ říká spoluautor posledního, již čtvrtého vydání Slovníku hantecu a autor už 10 knih s tímto poněkud zvláštním jazykem.
Hantec se stále vyvíjí
A hned také uvádí příklad novotvarů: známá písnička Michala Tučného Sundej z hodin závaží se do hantecu přeloží jako Dé kvicht z raků pali. „Málokdo si uvědomuje, že hantec se vyvíjí i dnes. Tak třeba když si u hostinského ve správné paluši (hospodě) objednáš plnotučné regálek, tak ten hned ví, že chceš dvanáctistupňové pivo značky Polička. Naopak šméčkové škopek je pivo nealkoholické, kterému se ovšem také říká zbabělec. A fakt to funguje,“ dodává se smíchem
A i když je to mluva charakteristická především pro Brno a jeho okolí, existují výrazy, které hranici překročily a rozumí jim jak ve štatlu (městě Brně), tak v Práglu (Praze). K těm patří šalina (tramvaj), škopek (pivo), prýgl (přehrada) hokna (práce) a údajně je to i slovo tunel a s ním spojené tunelování (podvod, podraz, habaďúra). „Už dávno se v hantecu vyprávělo o tom, jak Ruda Maxmiliánů ufachčil tunel (vymyslel podraz).“
Nová slova a spojení se ne vždy ujmou. Vždy je však odsouhlasí „rada,“ která v klubu přátel hantecu existuje. Patří mezi ně například Radek Rettegy či další muzikant Pavel „Čiča“ Jelínek, který se hodně zasloužil o písemné rozšiřování hantecu, či Jindra Eliáš a další.
K fanouškům mluvy však patří i lidé, které Svratka nekřtila. Je to například F. R. Čech, Helena Vondráčková, kterou učil hantec Gustav Brom, Pavel Novotný, Eva Pilarová, Věra Martinová a další, jež zvěčnil Žanek Hlaváček v předposlední knize 50 odstínů hantecu.
Poslední knížka Zdar jak sviňa (což je podle Hlaváčka třetí stupeň přání měj se dobře), kterou vydal 10. 10. loňského roku, je vlastně frazeologií hantecu a vznikla jako vedlejší produkt pořadu brněnského rádia, v němž posluchači soutěží s Žankem ve znalosti městského nářečí, které nemá jinde obdoby.