Hlavní obsah

Dospělým vše dovoleno aneb Libchavský masopust rozpoutal bujaré veselí

Novinky, Stanislava Dvořáková
Aktualizováno

V sobotu 25. ledna zažila obec Libchavy na Orlickoústecku nebývalé masopustní veselí, jehož mottem bylo "Dnes je dospělým všechno dovoleno".

Foto: Petr Špatenka

O Libchavském masopustu bývá vždy patřičně veselo.

Článek

Od ranních hodin se na seřadišti u firmy Evromat v Libchavách scházely stovky místních obyvatel i návštěvníků z okolí. Výzva hlásající na plakátech, že na letošním "Dospělém masopustu" je vše dovoleno, se neminula účinkem.

Hned první vystoupení dospělých mažoretek rozproudilo krev všech generací, přidali se i pánové ve cvičebních patřičně pruhovaných trikách, i když někdo si potají zacvakal zuby. To letošní mírná zima v ranních hodinách přece jenom trochu mrazu přidala. Vše však okamžitě napravily pořadatelky malůvkami na obličej, kdy červená barva spolehlivě přinášela teplý dojem a pohodu.

Veselé melodie dvou harmonik, housliček a kytary, tvrzené údery vozembouchu, rozpoutaly bujarou náladu přítomných masek natolik, že i koník zapřažený do kočáru měl co dělat, aby udržel stabilní krok. Účastníci dlouhého průvodu obcí byli navíc povzbuzováni ostřejším mokem na kuráž a pravou libchavskou koblihou pro doplnění slastného mámení.

Pravé nevázané veselí se pak rozpoutalo v cíli v okolí fary. Hlavní představitel libchavského masopustu, tradiční Slamák, zde zavelel počátku programové části předcházející lukulským hodům.

Ošizeny nebyly ani děti. Sice sborem znějící Jede, jede mašinka přilákala z dopravních prostředků jen mladou kobylku, v nastávajícím dění se však všichni účastníci hry bez rozdílu věku proběhli natolik, že i řezník měl se svým úkolem kobylku porazit co dělat. Nakonec po mírném úderu se složila k zemi, nikdo však neplakal, protože se živá nenápadně vytratila a na očích zůstal pouze lákavě vyzdobený tác s vepřovou hlavou.

Tím nastal nejočekávanější bod programu, pravá vesnická zabijačka, ovšem předem připravená, takže neznámého pašíka nikdo živého neviděl a tak ani nelitoval. Zato byla patřičně oceněna okolím se rozlévající vůně jitrniček, jelítek, ovaru, tlačenky a guláše. V rytmu vesnické muziky se pak hodovalo, zpívalo a tančilo.

Tím byly naplněny veškeré cíle masopustního veselí - pastva pro oči, vyzývající rytmické zvuky pro uši a lahodná krmi pro chuťové pohárky. A to ještě čekalo losování, kdy hlavní cenou byla celá vepřová hlava.

A tak se smál celý svět a muzikanti vyhrávali o stošest.

Reklama

Výběr článků

Načítám