S přihlédnutím k četnosti vysílaných reklam, které inzerují okamžitý ústup pálení žáhy, pocitu plnosti či plynatosti, by se mohlo zdát, že pálení žáhy je běžnou součástí každodenního života. Vyvolávají také pocit, že pálení žáhy a další projevy jsou normální, stačí jen vzít lék a je po nepříjemných pocitech.
Je pravda, že úleva obvykle přichází rychle. A pokud se tento problém objeví jen výjimečně, nevidí na něm nic zásadního ani odborníci. Potíže nastávají, když se opakuje častěji.
Špatný směr jídla
Co je vlastně reflux? Jde o návrat obsahu žaludku do jícnu, či dokonce do úst. Zažil to pravděpodobně každý z nás. Pokud k tomu však dochází častěji, což samozřejmě způsobuje potíže, správně tento stav nazýváme refluxní choroba jícnu, běžně se pro ni používá mezinárodní zkratka GERD.
Zeptali jsme se vědců: Proč při pálení žáhy pít citronovou šťávu? |
Problémem je, že obsah žaludku je agresivní, protože obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a další trávicí enzymy jako například pepsin. Když se tedy obsah žaludku dostane do jícnu, způsobuje potíže a může navíc poškodit sliznici a vyvolat zánět jícnu. Pak už tomu lékaři říkají refluxní ezofagitida.
„Velká část lidí, kterou trápí pálení žáhy, řeší svoje potíže sami bez návštěvy lékaře. Pokud někoho občas obtěžuje reflux, jehož nejčastějším příznakem je právě pálení žáhy čili pyróza nebo návrat žaludečních šťáv do jícnu, může si volně koupit velmi účinné léky, které potlačují tvorbu žaludeční kyseliny a přináší obvykle rychlou úlevu od potíží. Tento postup je ale vhodný jen pro ty, kdo mají občasné potíže a nemají žádné takzvané varovné příznaky,“ vysvětluje Lucie Zdrhová, gastroenteroložka působící v Centru pohybové medicíny v Praze.
A upozorňuje, že lékaře, a to buď praktického, nebo gastroenterologa, by měl navštívit každý, kdo má potíže opakovaně či dlouhodobě a nepomáhá mu úprava režimovým opatření. „Vyšetření je nutné, jsou-li přítomné příznaky, jako je hubnutí, bolesti břicha, polykací potíže či anémie čili chudokrevnost. V tom případě se provádí gastroskopické vyšetření.“
Příznaků je víc
Jak už bylo zmíněno, nejznámějším projevem refluxu je pálení žáhy. Příznaků ale může být daleko více. Kromě pálení žáhy to může být návrat obsahu žaludku do jícnu, zvýšené říhání, pocit uváznutí jídla v jícnu, bolest při polykání za hrudní kostí, pocit plnosti i při malém množství snědeného jídla, nucení na zvracení, plynatost a další.
Onemocnění může dlouho probíhat také bez potíží nebo pacient příznaky podcení a refluxní choroba se projeví až objevem komplikací.
Obsah žaludku se také nemusí dostávat jen do jícnu, ale i do úst či horních nebo dolních cest dýchacích. V tom případě pak přispívá tento stav ke zhoršení projevů astmatu, dušnosti, chronického kašle, opakovaných zánětů středního ucha, zápachu z úst…
Důležité je odhalit faktory, které vedou k rozvoji refluxní choroby a které lze ovlivnit léčbou. Nicméně první, co lékař běžně udělá, je odstranění potíží.
„Standardní postup v léčbě refluxní choroby jícnu je skutečně nejprve nasazení léků, v dnešní době se většinou jedná o takzvané inhibitory protonové pumpy. Nejběžnější léky jsou omeprazol nebo pantoprazol. Pokud tento postup přinese úlevu, pak je to potvrzení, že se pravděpodobně jedná o potíže dané refluxem,“ potvrzuje gastroenteroložka Lucie Zdrhová a dodává, že někteří pacienti se spokojí s dlouhodobým užíváním medikace.
„Pak je nutné s nimi probrat výhody či rizika tohoto postupu,“ dodává doktorka Zdrhová.
Řada pacientů chce však znát důvod svého onemocnění. Pokud jsou projevy onemocnění závažnější, trvá na dalších vyšetřeních i lékař. „Jednoznačná diagnóza refluxní choroby se obvykle skládá z různých vyšetření, jako je gastroskopie, pH-metrie či manometrie,“ vyjmenovává postupy gastroenteroložka.
Nahlédnout až do žaludku
Při gastroskopii se zavádí ústy nebo nosem tenká ohebná hadička napojená na zdroj světla s kamerou na konci, která přenáší obraz na obrazovku. Umožňuje také odběr vzorků tkáně na histologické vyšetření.
Tak může lékař posoudit stav jícnu, žaludku i dvanáctníku a zjistit, zda se jedná o refluxní chorobu jícnu už s jeho zánětem, nebo zatím bez zánětu. Případně zda již došlo k nějakým komplikacím onemocnění (vřed jícnu, zúžení jícnu či krvácení, popřípadě takzvaný Barettův jícen – u této diagnózy je vyšší riziko vzniku rakoviny jícnu).
Při pH-metrii se nosem na 24 hodin zavede do jícnu sonda, která v něm měří kyselost. I při manometrii se nosem zavádí do jícnu sonda, přičemž se zjišťuje funkčnost jícnu včetně dolního a horního jícnového svěrače.
Ověřit funkčnost jícnových svěračů je důležité, protože kvůli poruše funkce dolního svěrače jícnu může obsah žaludku pronikat zpět. Bariéru mezi jícnem a žaludkem tvoří především právě dolní jícnový svěrač a bránice.
Rizikové skupiny
Sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu a jen povrchní dýchání – klasické projevy moderního života – jsou taktéž příčinou toho, že jsou bránice a jícnový svěrač oslabené. Poruchu funkce antirefluxní bariéry může způsobit i zvýšený nitrobřišní tlak. Ten může být zaviněn například nadměrným množstvím tuku obklopujícím orgány. Proto jsou rizikovou skupinou lidé s nadváhou.
„V těhotenství zase dochází k tlaku plodu na žaludek a bránici, což bývá ještě umocněno hormonálními změnami. To se stává především v posledním trimestru těhotenství. Po porodu většinou problémy samovolně ustoupí,“ podotýká výživová poradkyně Eva Placáková z Prahy.
Další příčinou bývá brániční kýla. Při ní se část žaludku dostává mimo břišní dutinu přes otvor v bránici do hrudníku.
