Vybírat stromy na zahradu bychom neměli náhodně. Nákup je potřeba dobře promyslet a naplánovat. Každá zahrada potřebuje jiné řešení a je také třeba zohlednit celou řadu různých faktorů. Stromy tvoří takzvanou kostru zahrady, udávají její formu a charakter. Na nových zahradách je vysazujeme jako první.
Podle čeho vybíráme stromy do zahrady (Zdroj: Daniela Dušková)
Podle čeho vybírat stromy na zahradu
Když vybíráme stromy na zahradu, je potřeba zvážit v první řadě klimatické podmínky a kvalitu půdy. Můžeme se také inspirovat dřevinami, které rostou okolo ve volné přírodě nebo tím, jakým stromům se daří na okolních zahradách. Velmi důležitá je také velikost pozemku, pokud se jedná o malou zahrádku v zástavbě, vybíráme stromy ze skupiny menších stromů či vysokých keřů. Celá řada dřevin, které klasifikujeme jako vzrůstné keře, spíše připomínají malé stromky a do menších zahrádek se skvěle hodí. Ve velkých zahradách se naopak nebojíme použít vzrůstné stromy, klidně domácího původu.
Před výsadbou zvažte, jaké druhy stromů se hodí za vaší zahrady
TIP: Stromy tvoří takzvanou kostru zahrady, na nových zahradách je vysazujeme jako první, a to na konečnou vzdálenost. Definují tvar a charakter zahrady a budou na svém místě po řadu let. Vždy se proto dopředu informujeme nejen o jejich výšce, ale i šířce.
Dřeviny pro velké zahrady
Vysoké stromy jsou nádherné, jedinečné, mají svoji duši a kouzlo. Mnohé z nich žijí i stovky let, věkem mohutní a přibývají na kráse a jedinečnosti. Věkovité stromy představují v krajině monumentální přirozené památníky a tiché svědky minulých časů.
Mezi nejkrásnější výše vzrůstné stromy řadíme naše domácí dřeviny, jako je dub, buk, lípa, jírovec, jasan nebo javor. Pokud dispozice pozemku umožňují vysazení vyšších stromů, vždy s nimi počítáme. Jedna stromová solitéra vydá svou krásnou působností za stovky nízkých keříčků.
Kromě estetického působení jsou vysoké stromy cenné i z mnoha dalších pohledů. Představují domov pro celou řadu ptáků a ostatních živočichů, poskytují přirozený stín a zlepšují mikroklima stanoviště. Jsou zcela nenáročné, nevyžadují žádnou speciální péči.
Při jejich vysazování je potřeba pečlivě zvážit mnoho věcí. V první řadě musíme dobře zvolit strom do dané lokality. Domácí dřeviny jsou sázkou na jistotu, vždy ale vycházíme i z nadmořské výšky a klimatického pásma. Do nížinných a rovinatých oblastí se hodí jírovec, dub uherský, platan, vrba a lípa. Do vyšších nadmořských výšek bude ideální buk, dub letní i zimní a javor horský. V nadmořských výškách okolo 1200 m. n. m. poroste buk lesní, javor horský. Svoji roli samozřejmě hraje i kvalita a vlhkost půdy, např. vrby mají rády vlhko a přirozeně doprovázejí toky řek i do vyšších nadmořských výšek. Při volbě konkrétní dřeviny je chytré se poohlédnout po okolí a zjistit, jaké dřeviny rostou v okolních lesích a jak prospívají.
Dub letní – quercus robur patří k nejkrásnějším stromům, pokud máme místo a podmínky, je vždy správnou volbou
Dobrým zdrojem inspirace jsou i místní zámecké parky a zahrady. V nich se často s velkou rozvahou a mistrnou zručností vysazovala celá řada působivých dřevin. Při výběru se nemusíme držet jen domácích dřevin v jejich základní podobě. Právě zámecké parky ukazují použití celé řady krásných variant, kultivarů a samozřejmě i introdukovaných dřevin. Mezi ty nejkrásnější patří zlatolisté duby, např. (Quercus robur \'Concordia\'), americké šarlatové duby (Quercus rubra, Q. coccinea), lyrovník (Liriodendron tulipifera), platan (Platanus x acerifolia) a mnohé kultivary buku lesního (Fagus sylvatica), které mohou být zlatolisté, červenolisté, pestrolisté, stříhanolisté, s převislým charakterem růstu a podobně.
Do výčtu vysokých stromů, které můžeme pěstovat na našem území, samozřejmě patří celá řada dalších druhů, jako jsou olše, topoly, břízy a jasany. Záměrně jsme zmínili jen ty nejcennější z hlediska malebnosti, solitérního působení, kvality dřeva a podobně. Při výběru se řiďte také srdcem a tím, jaký strom vám je blízký a bude vám s ním dobře.
Do zkulturněné venkovské krajiny neodmyslitelně patří i ovocné druhy dřevin, tedy staré vysokokmeny jabloní, hrušní a ořešáky. Pokud máte na své zahradě staré ovocné dřeviny, nekácejte je zbytečně jenom proto, že už tolik neplodí. Dopřejme jim trochu pečlivého řezu tak, aby zásah nebyl zcela patrný. Prosvětleme korunu, odstraňme suché větve a vlky. Staré jabloně dodají venkovským stavením velké kouzlo. Pokud chceme na pozemek vysázet nové ovocné dřeviny, vždy nechme i několik starých, celek bude vypadat mnohem lépe. Pro inspiraci stačí zajít podívat se třeba na pražský Petřín. V dolní části, kde jsou výsadby mladých ovocných stromků, vždy najdeme i několik opravdu starých hrušní a jabloní.
Pokud se rozhodnete pro výsadbu stromů, vyberte si dobrou školku s kvalitním materiálem. Stromy vypěstované od mala v našich podmínkách se zpravidla ujímají lépe než dovozový materiál z holandských školek. Rostliny pěstované v kontejneru se většinou ujímají velmi dobře, protože jejich kořenový systém nenarušujeme. Stromy s balem mají tu výhodu, že se nabízejí k prodeji i ve větší velikosti, okolo 4 m. Pokud školka dodržela správný postup přípravy stromu a výsadba byla provedena odborně, strom se většinou dobře ujme. Přece jen ale musíme počítat s větším rizikem. Pro výsadbu musíme vykopat dostatečně velkou jámu a důkladně ji prolít vodou.
Pro zakořeňování stromu na novém stanovišti a nezbytnou stabilitu musíme okolo vždy vytvořit pomocný opěrný systém z kůlů, který fixuje kmen na svém místě. Rostlinu dobře namulčujeme a vytvoříme zálivkový okraj. První dva roky pamatujeme na zálivku v létě a udržování zálivkové mísy. Často se stane, že strom po výsadbě i jeden rok „sedí“ - tedy netvoří přírůstky. Dřevina prochází fází zakořeňování a adaptace. S dalším rokem většinou obrazí a začne aktivně narůstat. Při výsadbě je žádoucí zmenšit i plochu koruny, ponechat kosterní větve a zakrátit je. Vysoké stromy vysazujeme na podzim nebo brzy na jaře.
Kombinace okrasných a ovocných stromů je skvělou volbou
Stanoviště
Stromy jsou často vysoké i přes dvacet metrů a stejně tak mohou být i široké, musíme jim tedy věnovat dostatek místa. Nikdy je nesázíme do těsné blízkosti domu nebo tam, kde jejich velikost může vadit. Aby se strom rozvinul do plné krásy, zapomeneme na řez, nezakracujeme, co nemusíme. Pryč přijdou jen suché a poškozené větve a případně část terminálního výhonu, který se může začít dvojit.
Sakury jsou nádherné v květu, ale umí i pěkně narůst
Stromy pro malé zahrádky
Právě při výběru základních dřevin se velmi chybuje. Nejčastějším problémem bývá volba stromu nebo keře o nevhodné velikosti nebo s příliš velkými nároky na požadované stanoviště. V zahradních centrech jsou mnohdy ke koupi nádherné stromky a jsou i svojí velikostí naprosto optimální. Bohužel pro naše oblasti nejsou plně adaptované a vyžadují velkou péči navíc. Pozor si dejte v případě skupiny tzv. „japonských javorů“ – kdy platí, že čím je list bizarněji tvarovaný nebo nezvykle barevný, tím je keř choulostivější, problematické mohou být i okrasné dříny (Cornus kousa, C. florida), kultivary cedrů a jedlí. Japonské javory, svídy a jedle vyžadují chráněné stanoviště, polostinnou expozici, vlhkou, hlubokou a živnou půdu a ve vyšších polohách každoroční zimní kryt. Cedr oproti tomu musí mít slunné stanoviště s dobře drenážovanou půdou s rychlým odtokem vody. Nesnáší totiž půdní vlhkost, a pokud je podzim deštivý a zima plná oblev, velmi často jeho kořeny uhnijí.
Na malé zahrádky využijte nízké a nekošaté stromky
Jehličnany
Jehličnany mají spoustu kultivarů, které si mohou být v mládí i velmi podobné. Vždy si proto dopředu zjistěte informace o finální velikosti. Pokud jmenovka s údaji chybí, raději exemplář vůbec nekupujte.
Mezi osvědčené patří:
Thuja orientalis ´Pyramidalis Aurea´ - Kdo by neznal „túji“, správný český název je však zerav a právě tento druh se opravdu povedl. Zerav východní pochází z Číny a jeho velkou výhodou je poměrně vysoká tolerance vůči suchu, potřebuje ale polostinné stanoviště. Jeho výška se pohybuje kolem 3-4 metrů, pouze velmi staré exempláře (40 let) mohou být vyšší. Jehličí je zbarveno jasně žlutě.
Pinus sylvestris ´Watereri´- Borovici lesní by si do malé zahrádky asi nikdo nedal, ale kultivar Watereri - to už je o něčem jiném. Její výška je maximálně 4 metry a vyznačuje se hustým kompaktním tvarem. Je velmi nenáročná a odolná.
Picea abies ´Rotenhaus´ - smrk ztepilý – Tento bizarní smrček je lahůdkou pro sběratele kuriozit a milovníky netradičních specialit. Celý růst je totiž velmi nepravidelný a větévky visí kolmo k zemi dolů. Nejlépe vynikne jako soliterní dominanta v předzahrádce nebo skalce. Pamatujte, že smrky mají radši vyšší polohy. Nejlépe porostou v polostínu. Nesnáší úpal a sucho.
Pinus mugo ´Wintergold´ - Hodí se nejen pro soliterní použití, ale dobře vypadá i v kontrastu s jinými klečemi se zelenými jehlicemi. Jak sám název kultivaru napovídá, pyšní se tato borovička zlatou zimní barvou jehlic. Je nenáročná, snese i sucho a horší půdu. Dorůstá výšky okolo metru a půl, ale výborně se tvaruje do libovolného tvaru.
Picea pungens ´Rock´ - Smrk pichlavý se vyznačuje svou velkou odolností. Snese vlhké i suché půdy, nevadí mu ani exhaláty a je proto výbornou dřevinou do městského prostředí. Kultivar ´Rock´ je vysoký okolo 1 metru.
Chamaecyparis obtusa ´Nana Gracilis´ - Cypřišek tupolistý je velmi půvabný. Skalničkáři ho milují a v žádném alpinu by neměl chybět. Dobře roste i v nádobách a klidně ho můžeme mít celoročně na terase nebo na balkoně. Zajímavé jsou jeho větvičky, které rostou ve tvaru malých vějířků. V tužších zimách je dobré mladší exempláře chránit před mrazem větvičkami chvojí nebo bílou netkanou textilií.
Borovice mají malé a zakrslé kultivary i ty klasicky vzrostlé
Okrasné stromy a keře
Okrasné třešně a jabloně - obecně jsou jedničkou pro malé zahrádky a předzahrádky. Jejich velikost se pohybuje většinou od 3 do 7 metrů. Jsou poměrně nenáročné, vyžadují slunné místo a snesou i znečištěné prostředí městských ulic. Jejich velkým plusem je jejich proměnlivost během roku. Krásně a bohatě kvetou a na podzim se jejich listy pestře zbarvují do odstínů červené, oranžové a žluté barvy. Téměř všechny z nich mají ještě pěkné dekorativní plody, rovněž v nejrůznějším barevném provedení.
Stromy a keře sázejte s rozmyslem, abyste ze zahrady nevytvořili džungli
Ginkgo biloba – jinan dvoulaločný - nemusí být jen stromem obřích rozměrů, který je často k vidění v zámeckých parcích. I on má mnoho kultivarů, které se liší nejen vzrůstem, ale i tvarem listů. A ačkoliv to na první pohled není vůbec zřejmé - to, co vypadá jako listy, jsou ve skutečnosti jehlice a jinan se opravdu řadí mezi jehličnany. Do zahrádek se hodí pro svůj půvabný vzrůst a tvar. Mají zářivě zlaté podzimní zbarvení. Jinany mají rády stanoviště s dostatkem slunce, dobře snáší i zaprášené prostředí dnešních měst. Na kvalitu půdy nejsou nijak zvlášť náročné, milují lehčí půdy, dobře propustné a zásobené živinami, pH zeminy by mělo být mírně kyselé.
Magnólie (šácholan) - Vyrůstá v mohutný keř, který v plném květu připomíná velkou kytici. Do předzahrádek a malých zahrad je to jeden z nejvhodnějších keřů. Existuje přibližně 120 různých druhů a také kultivarů odlišujících se dobou a velikostí květu, charakterem růstu, velikostí listů i jinými faktory. Nejznámější je patrně Magnolia x Soulangeana - kříženec Magnolia denudata a Magnolia liliiflora, který najdete na většině našich zahrádek a vyniká velkými květy tvaru lotosu v barvě bílé, odstínech růžové až po temně vínovo-fialovou. Pokud však máte rádi čistě bílou barvu květů, pak se vám zalíbí Magnolia stellata, dorůstající výšky maximálně kolem 3 metrů. Kvete poměrně časně, už v březnu. Jak už název napovídá, jsou její květy hvězdovitě rozevřené. Magnóliím vadí větrná lokalita na otevřeném prostoru nebo místo, kam praží slunce. Chráněné stanoviště, kde nehrozí tak velké nebezpečí pozdních jarních mrazů je velmi důležité zejména z hlediska náchylnosti květů na pomrznutí. V zimě tento keř snáší i pokles teploty na -15 °C, pokud by však hrozily dlouhodobé silnější mrazy, doporučujeme zejména mladou rostlinu obalit bílou netkanou textilií. Ale hned po odeznění velmi nízkých teplot obal odstraňte, aby keř zbytečně nezchoulostivěl.
Zem by měla být živná a vlhčí, a protože jde o kyselomilnou dřevinu, více jí vyhovují půdy s absencí vápníku, nepříliš výsušné. Při samotné výsadbě byste měli připravit větší jámu a původní zeminu namíchat s rašelinou v poměru 1:1. Rašelinový nebo kůrový mulč lze aplikovat okolo kmene i po zasazení rostliny. Při výsadbě vždy respektujte původní výšku zeminy v kontejneru. Příliš hluboká výsadba způsobuje, že keř neroste a živoří. Magnolie mají mnoho povrchových kořenů, takže mulčování i pravidelná zálivka (zejména v horkém létě) jsou na místě.
Magnolie kvetou brzy zjara velkými narůžovělými květy
Laburnum - Štědřence jsou poměrně velké, jedno i vícekmenné keře. Na jaře je zdobí krásné dlouhé zlaté hrozny květů, pro které se štědřenci také říká zlatý déšť (neplést se zlaticí). Štědřenec patří do čeledi fabaceae – bobovité a jeho nároky se shodují třeba s akátem (robinia), to v praxi znamená, že je velmi nenáročný. Libuje si na slunci a v polostínu a ani na půdu není vybíravý. Dobře snáší i sucho. Je to ideální keř pro malé rodinné zahrady, kde se dá použít třeba namísto stromu. Jeho habitus není nijak rozložitý a zabírá celkem málo místa.
