Mamuti byli v historii právem považováni za obrovská zvířata, poslední ze zástupců megalomanských zvířat žijících na této planetě. Poslední z nich žili před zhruba 4 000 lety na Sibiři, což je období, kdy již v Egyptě stály pyramidy. Vědci teď detailně analyzovali DNA jednoho ze zástupců posledních mamutů, aby zjistili příčinu jejich vyhynutí.

Zjistili, že z důvodu malé populace došlo ke křížení mezi navzájem příbuznými jedinci, čímž došlo k deformaci DNA a oslabení plodnosti, nervových spojení, ale třeba i čichu. To mělo za následek mimo jiné i to, že nedokázali cítit flóru, která byla jejich potravou.

Vincent Lynch, evoluční biolog z Buffalské univerzity, pro objektivnost výzkumu porovnával DNA z mamutů, nalezených na Sibiři se vzorky třech slonů indických (kteří jsou považováni za nejbližší žijící příbuzné) a dalších dvou vzorků mamutů, kteří však pocházeli z dob, kdy populace mamutů nebyla geneticky mutovaná.

Díky tomu zjistili, že u sibiřských mamutů se objevovalo několik genetických mutací. Vědcům se naštěstí podařilo tyto zmutované geny izolovat a následně provést řadu pokusů zaměřených na vzájemnou interakci mutovaných genů s dalšími geny a molekulami.

Podle vědců je to pro celé lidstvo varování, jak může skončit jakýkoliv žijících ohrožený druh, pokud jeho populace klesne pod kritickou hladinu. Tím by se totiž mohli u nich projevit genetické mutace, jako u mamutů. Na vyhynutí mamutů, stejně jako dalších živočišných druhů, se ovšem podílelo více faktorů, jako změna klimatu či všudypřítomný člověk.