Uznávanou vědeckou a pedagogickou základnou byl od poloviny minulého století Výzkumný ústav balneologický v Mariánských Lázních s pobočkou v Karlových Varech. „Ještě v 70. letech museli všichni lékaři před atestací z lázeňství povinně absolvovat šestitýdenní kurz , kde přednášeli odborníci z tohoto ústavu,“ vzpomíná docentka Dobroslava Jandová z Kliniky rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. „Po privatizaci lázní však tento výzkumný ústav zanikl.“
Duševní lázně. Chtěla jsem vytvořit místo pro vyhořelé lidi, říká studentka architektury |
Dnešní medici se tak o lázeňství během studia mohou na některých fakultách něco dozvědět nanejvýš v rámci nepovinných přednášek. O mnoho lépe na tom nejsou ani lékaři atestačního oboru rehabilitační a fyzikální medicíny, u nichž výuka lázeňství trvá v současné době pouze dva a půl dne.
Dříve měli také kardiologové, diabetologové a další specialisté k dispozici konkrétní informace o tom, které lázeňské procedury by mohly být jejich pacientům užitečné. Dnes už mladí lékaři většinou vůbec netuší, které přírodní léčivé zdroje by mohly nemocným prospět.
Přírodní medicína
Celé dva roky přemlouvala docentka Jandová lázeňské lékaře, aby sepsali své znalosti. A vloni pak spolu s hlavním editorem, hydrogeologem Zdeňkem Třískalou a dalšími odborníky vydala knihu zaměřenou na využití přírodních léčivých zdrojů v medicíně.
Před třemi roky se docentka Jandová spolu s pracovníky Endokrinologického ústavu v Praze a kolektivem klimatických Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku podílela i na výzkumu zaměřeném na výsledky tamní lázeňské léčby. Podařilo se jim prokázat, že po čtyřtýdenním pobytu u pacientů stouply hladiny neurohormonů, tedy hormonů vznikajících v centrálním nervovém systému a dalších tkáních lidského organismu. Zároveň se u nich zvýšila i hladina serotoninu, o kterém se hovoří jako o hormonu štěstí. Naopak poklesla hladina homocysteinu, látky, jež patří k rizikovým faktorům srdečně-cévních onemocnění.
Výsledky výzkumu publikovala v odborném časopise Rehabilitační a fyzikální lékařství i v zahraničních endokrinologických časopisech. Na články přinášející objektivní důkazy lázeňské klimatické léčby v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku zareagovali italští, švýcarští a američtí odborníci. Mezi českými lékaři však doposud tento výzkum nevzbudil žádný ohlas.
Diabetikům lázně svědčí
Povzbudit zájem o lázeňství se snaží také primář Lázeňského hotelu Savoy Westend v Karlových Varech Ladislav Špišák. O rehabilitaci a balneologii přednáší studentům Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. A pravidelně také organizuje setkání lázeňských lékařů se špičkovými odborníky z různých oborů, jejímž pacientům by mohl pobyt v lázních prospět. Kromě toho se také on věnuje výzkumu.
„Sledovali jsme například skupinu diabetiků, kteří k nám přijeli na čtyřtýdenní komplexní lázeňskou léčbu,“ říká Ladislav Špišák. „Během tohoto pobytu se u nich nejen snížila hladina cukru v krvi, ale zlepšila se i takzvaná inzulinová imunorezistence (stav, kdy tělo nedokáže dobře využít svůj vlastní inzulin pozn. red.). Výrazně se také u těchto pacientů snížila hladina cholesterolu v krvi. Nižší hodnoty si dokonce udrželi v celém následujícím roce.
Novinky pro budoucnost
Karlovarský kraj dlouhodobě podporuje rozvoj preventivní i léčebné lázeňské péče. „V minulém roce Krajský úřad Karlovarského kraje založil Institut lázeňství a balneologie,“ pochvaluje si doktor Špišák, který je předsedou rady tohoto institutu. „Díky tomu jsme po téměř třiceti letech znovu získali vědeckou základnu.“
V nejbližší budoucnosti by zde rádi pokračovali ve výzkumu diabetiků. A kromě toho se letos chystají zahájit pilotní projekt zaměřený na pacienty s jaterní steatózou (ztučněním jater – pozn. red.), poměrně častým onemocněním, na které prozatím není žádný lék.
Pitná léčba spolu s pohybovou terapií a dietoterapií by přitom těmto lidem mohla velmi prospět. Stejně tak si chtějí posvítit i na Crohnovu chorobu, s jejíž léčbou mají v Karlových Varech velmi dobré zkušenosti.
Švýcarský Scuol: rodinné středisko s lázněmi |
Naplánované mají už i mnohé další aktivity. Rádi by třeba stanovili kritéria, která by měla splňovat lázeňská krajina. Vytvořit pro lázeňské návštěvníky i obyvatele Karlových Varů chtějí i software pohybových aktivit, který by respektoval různá zdravotní omezení. Diabetik či kardiak by si pak do chytrého telefonu mohl stáhnout trasu, jež je právě pro něj ideální. V blízké budoucnosti by chtěli také začít využívat doposud nevyužité přírodní léčivé zdroje Karlovarského kraje. Zdejší institut není ale, na rozdíl od Výzkumného ústavu balneologického, podporovaný státem. Spoléhat proto musí na kraj a sponzory.
