„Naše metoda otevřela úplně nové možnosti výzkumu rozmnožování rostlin. Nejenže díky tomuto know-how můžeme detailně studovat na molekulární úrovni procesy, které jsou pro reprodukci rostlin stěžejní, ale navíc můžeme testovat, jak na reprodukci rostlin působí například zvýšená teplota, což je v kontextu změny klimatu obzvlášť aktuální téma,“ uvedl Říha v tiskové zprávě.
Vědci vytvořili další embryo ohrožených nosorožců |
Pohlavní život rostlin v současnosti biologové běžně studují především za pomoci cytologických a genetických metod, a to převážně na mrtvých buňkách. Dosud nebylo možné sledovat v živých květech dynamiku vzniku pohlavních buněk, zrn či plodů.
Pohlavní buňky jsou v květech uzavřené uvnitř prašníků a pestíků. Pro sledování jejich vývoje využili Říha a jeho kolegyně Pavlína Mikulková, Soňa Valuchová a Jana Pečinková moderní metodu, která prozařuje zkoumaný objekt tenkým laserovým paprskem.
Aby mohli lépe nahlédnout do procesu rozmnožování rostlin, museli si výzkumníci osvojit práci s květy o velikosti okolo 0,2 milimetru, najít vhodný kultivační roztok, který je udrží živé po dobu několika dní, zajistit po tu dobu bezproblémový chod mikroskopu a také si vytvořit linie rostlin se zabudovanými fluorescenčními značkami, díky kterým mohou pod mikroskopem sledovat konkrétní buňky či jejich části.
Výsledkem pozorování jsou videa, která ukazují přesný sled dějů v buňkách květu. Odborníci se mohou dívat na jednotlivé vrstvy květu tak, jak je snímá mikroskop, nebo je spojit a vytvořit trojrozměrnou strukturu květu. Pomáhá jim speciální software, který umožňuje manipulovat s velkými objemy naměřených dat.
