Zdroj: Shutterstock
V Česku začne fungovat „online finanční úřad“. I běžným lidem umožní vyřídit daňové povinnosti jednoduše přes internet. „Nový portál pro komunikaci s finanční správou by měl být podobný elektronickému bankovnictví,“ popisuje ministryně financí Alena Schillerová.
Novelu daňového řádu, kterou ministerstvo připravilo po mnoha letech vizí a slibů, teď schválili poslanci. Online finanční úřad má podle dřívějších informací odstartovat ještě do konce letošního roku, poprvé by se tak mohlo podávat přiznání k dani z příjmů za rok 2020. Aktuální časový plán zjišťujeme. Nejbližší přiznání, týkající se příjmů za rok 2019, ještě každopádně budeme podávat některým z dosavadních způsobů.
„Lidé a firmy si snadno vyřeší své daňové povinnosti z pohodlí domova nebo z křesla kanceláře. Přiblížíme se zemím jako Estonsko nebo Švédsko,“ říká Schillerová. Daňový řád je hlavně „procesním předpisem“, neřeší samotnou výši daní ani třeba náklady na přípravu a provoz nového systému.
Základem online komunikace má být portál nazvaný Moje daně. Jeho přípravu oznámil tehdejší ministr financí (a nynější premiér) Andrej Babiš už v červnu 2016. Slovo MOJE přitom úřad píše velkými písmeny – má jít o zkratku přívlastků moderní a jednoduché.
Virtuální finanční úřad vznikne rozšířením už existující daňové informační schránky (DIS), kterou podle ministerstva doteď využívá jenom malá část poplatníků. „Díky novele se DIS ‚upgraduje‘ na obdobu internetového bankovnictví v oblasti daní,“ říká Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.
„Portál nabídne možnost předvyplnění přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení,“ upřesňuje Vintrlík. Uživatel uvidí na svůj osobní daňový účet včetně historie a zjistí, jestli státu něco dluží, nebo má přeplatek.
Do portálu a k odeslání přiznání (nebo jiného podání finančnímu úřadu) se lidé mají dostat mnohem snadněji než dosud. Když nebudou mít e-občanku nebo datovou schránku, měly by jim stačit přihlašovací údaje přidělené finančním úřadem.
Systém prý bude jednodušší než dosavadní možnost přes Portál občana. Ten funguje od poloviny roku 2018 a jsou v něm už dostupné i elektronické formuláře finanční správy. Kdo však nemá datovou schránku, musí mít občanský průkaz s čipem a k němu si pořídit čtečku, která přijde na několik set korun. I proto je zájem o portál zatím malý.
Ve hře je také spolupráce s největšími bankami, které v rámci České bankovní asociace připravily projekt nazvaný Sonia (soukromoprávní bod pro identifikaci a autentizaci). Pro komunikaci se státem by pak člověku stačila „elektronická identita“, jejíž pomocí se přihlašuje do elektronického bankovnictví. To je jednak dostatečně bezpečný a ověřený způsob, jednak už jsou lidé zvyklí ho běžně používat.
Elektronickou komunikaci s finančním úřadem podpoří stát i dvěma výhodami.
Kdo podá daňové přiznání online, získá o měsíc delší základní lhůtu než ostatní – tedy čtyři místo tří měsíců od konce kalendářního roku. Papírové přiznání (poštou nebo na podatelně) by se tedy dál muselo odevzdat nejpozději na začátku dubna, elektronické by stačilo do začátku května.
Člověk, který by chtěl využít delší lhůtu, by nemusel nic dopředu hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Online forma se tak zároveň má stát záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání ve standardním termínu.
Měsíční „bonus“ by se nevztahoval na přiznání podávané poradcem. Pro něj tedy zůstane lhůta do začátku července, neprodlouží se do začátku srpna. Koneckonců poradci už teď musí podávat přiznání elektronicky, připomíná ministerstvo.
Schillerová tak nakonec vzala za svůj návrh i pirátských poslanců. Jejich poslanec Tomáš Martínek chtěl posunout termín pro online přiznání právě o jeden měsíc. Argumentoval mimo jiné tím, že v Česku je jedna z nejkratších lhůt v EU. Díky elektronizaci podle něj stát ušetří, protože zpracování, kontrola i archivace formulářů budou jednodušší.
Nový systém má přinést ještě jedno zlepšení: Lidé už nebudou muset předem (do začátku dubna) oznamovat finančnímu úřadu, že využijí služeb poradce. Když neodevzdají přiznání do začátku dubna, prostě ho podají buď do začátku května (sami elektronicky), nebo do začátku července (přes poradce). Případnou pokutu za zpoždění a úroky z prodlení tak finanční úřad bude moct spočítat až v červenci.
Skončí také povinnost využívat elektronické formuláře pro lidi, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku. Doteď dostávají automaticky pokutu 2000 korun, když jakékoliv přiznání pošlou jinak.
Motivací k tomu, aby lidé odevzdali elektronické přiznání v původním termínu, má být další novinka: Lhůta pro vrácení přeplatku na dani se zkrátí ze současných 30 na 15 dnů – ale jenom pro ty, kdo přiznání pošlou online.
Zatímco doteď má finanční úřad čas na vrácení přeplatku do začátku května, nově by to musel stihnout do poloviny dubna – to se samozřejmě týká jenom přiznání (žádostí o přeplatek), které úřadu přijdou do začátku dubna.
Formulář má kolem 540 kolonek k vyplnění za každé čtvrtletí. Čeká na menší podnikatele, kteří se chtějí vyhnout elektronickému evidování tržeb.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Připomeňme, že lhůta pro vrácení se vždycky může začít počítat až poté, co uplyne „řádný termín“ pro podání přiznání – tedy až od začátku dubna. I když někdo odevzdá přiznání v polovině února, úřad čeká, jestli od něj do začátku dubna nepřijde opravné přiznání. Teprve pak formálně vznikne přeplatek. Na tomhle pravidle nic nezmění ani v novém systému.
Méně příjemné už je zvýšení hranice, pod níž se přeplatek (až na výjimky) nevrací. Doteď je to 100 korun, nově stoupne na 200 korun. Drobné se sice neztratí, ale stát vám je automaticky vrátí až poté, co v součtu překonají oněch 200 korun.
Ani v budoucnu však zřejmě nezaplatíme daně kartou. Kvůli provizím pro banky a kartové společnosti (stanoveným jako podíl z hodnoty transakce) by totiž stát přišel o část daňových příjmů.
Ministerstvo chtělo původně zrušit „nesystémové pravidlo tolerující zpoždění s podáním přiznání nebo platbou daně“.
Podle dosavadních pravidel sice končí standardní lhůta pro poslání i zaplacení přiznání 1. dubna, v praxi se ale lze bez sankce opozdit ještě o pět dnů u přiznání, případně čtyři dny u platby. Část „daňových subjektů“ toho zneužívá, uvádí ministerstvo. Nově tak chtělo zavést nulovou toleranci.
Opoziční poslanci ale navzdory Schillerové rozhodli, že pětidenní tolerance u podání přiznání neskončí. U plateb se jim vládní koalici přehlasovat nepodařilo.
Zároveň stoupne minimální hranice pro vymáhání pokuty: Doteď se platí, až když dosáhne 200 korun, nově to bude od 1000 korun. Schillerová původně navrhovala 500 korun, vyšší limit prosadil Roman Onderka z ČSSD. Pokuta se počítá jako 0,05 procenta daně za každý den – to je pro představu třeba pět korun denně za každých deset tisíc korun na dani. U drobných zpoždění tak většina lidí nepozná změnu.
Navíc tady oproti dřívějšku vznikne mnohem větší prostor: místo pěti dnů budou mít opozdilci k dobru celý měsíc – akorát pak musí poslat přiznání přes internet.
Úroky z prodlení, které přijdou ke slovu při pozdním zaplacení daně, klesnou. Doteď se počítají jako čtrnáct procentních bodů nad úroveň repo sazby ČNB, nově půjde jenom o osm bodů nad repo sazbu.
Ministerstvo financí dokončilo konkrétní návrh na zavedení takzvaného paušálního režimu daně pro živnostníky a další OSVČ.
K ověření totožnosti poslouží bankovní identita. Využijete ji stejně jednoduše, jako se přihlašujete k účtu.
Podle aktuálních čísel by tak úrok klesl z celkových 16 % na 10 % (počítá se repo sazba na začátku pololetí). „Takzvané reparační úroky klesnou na úroveň odpovídající občanskému zákoníku,“ říká k tomu Schillerová.
Minimální částka pro vymáhání úroků se má naopak zvýšit z 200 na 1000 korun. Pod tuto hranici se tedy úrok ani nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit. Částka se počítá jako součet „u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok“.
Zmírní se i pokuta pro ty, kteří musí podávat přiznání elektronicky, především kvůli zprovozněné datové schránce. Doteď je automaticky 2000 korun. Kdo má online komunikaci povinnou ze zákona, platil by „jenom“ 1000 korun. A kdo si datovou schránku zařídil dobrovolně, nebude už muset platit žádnou pokutu.
Podnikatele potěší změna, který umožní nepoužívat jejich rodné číslo jako základ DIČ (daňového identifikačního čísla). Dosavadní způsob totiž kritizují ochránci osobních údajů.
Ministerstvo přichází s kompromisní variantou: Kdo o to výslovně požádá, získá DIČ tvořené „vlastním identifikátorem správce daně, který bude na rozdíl od rodného čísla koncipován jako bezvýznamový“. Všichni ostatní dál automaticky dostanou DIČ podle rodného čísla.
Podnikatelů se týká naopak i nejkritizovanější část novely. Lhůta pro vracení nadměrných odpočtů DPH se totiž prodlouží ze dosavadních 30 na 45 dnů. Podnikatelé by tak mohli na vrácení peněz čekat déle, stát by si díky jejich penězům mimo jiné vylepšil hospodaření na konci roku. Podle Schillerové však novela umožní vyplácet plátcům nespornou část vratky DPH v případě, kdy má finanční úřad pochybnosti (dosud mohl zadržovat celý odpočet). Nynější lhůta prý patří mezi nejkratší v EU.
Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.
| Dní | Hodin | Minut | Vteřin |
Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.
Novela teď míří do Senátu. „Účinnost novely daňového řádu je navržena k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce, který bude následovat po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů,“ říká mluvčí ministerstva Michal Žurovec. K tomu by mohlo dojít ještě ke konci prvního pololetí.
První fáze zatím nepočítá se sociálním a zdravotním pojištěním, týkala by se tedy jenom daní. Nad tím se pozastavují například pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík nebo bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09).
Právě Kalousek přišel už v roce 2009 s projektem Jednoho inkasního místa. Lidé a firmy měly od roku 2014 (později s odkladem na rok 2015) odvádět daně i povinné odvody na jediné místo prostřednictvím jediného formuláře a komunikovat s jediným úřadem – namísto tří plateb a tří zcela odlišných formulářů.
Projekt ale ještě před startem zrušila vláda vedená Bohuslavem Sobotkou a s Andrejem Babišem jako ministrem financí – podle nich nebyl systém dostatečně připravený.
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
