BERLÍNSKÉ POSTŘEHY | Berlínská radnice před časem schválila hlasy SPD, Levice a Zelených stopku pro zvedání nájmů, která má platit od letošního března. Nájem v bytech postavených před rokem 2014 musí zůstat na úrovni roku 2019. Obzvlášť vysoké nájmy budou muset za určitých okolností dokonce klesnout. Pro nově uzavřené nájemní smlouvy je stanovená horní hranice nájmu, která se odvíjí od stáří a od vybavení bytu. Podle odhadu berlínského Senátu (obdoba pražské Rady) by měli nájemníci ušetřit asi 2,5 miliardy Euro.
Podle opozice (CDU, AfD a FDP) je tato regulace v rozporu s ústavou. Levice pochopitelně nemá dost a vidí v opatření „signál významný pro celé Německo“ (Kevin Kühnert z SPD). Již teď je ale zřejmé, že „nezřízenému trhu“ nelze tak jednoduše poručit, jak by si to přáli socialisti. Problém s vysokými nájmy a nedostatkem nemovitostí je v Berlíně zcela zřejmý již několik let, ale v průběhu loňského roku se diskuse zintenzivnila. Pokud ovšem lze za „diskusi“ označit demonstrace radikální levice za vyvlastnění (za to se přimlouvali i někteří „salonní“ politici)… Výsledkem jsou rudo-rudo-zelená drastická opatření.
Počet obyvatel v Berlíně každým rokem roste, přitom od roku 2017 nepřetržitě klesá počet nově povolených bytů (poté, co předtím prudce stoupal), a to o 10,7 % na 15.324. Klesající trend mají také stavební úpravy na již stávajících domech. Sem patří třeba stavění nových pater nebo proměna průmyslových objektů na byty, po které volají zejména Zelení (-14 %). Je otázkou, zda se již v loňském roce mohly u investorů projevit obavy z očekávaného státního zásahu.
