„´Proti jeho návratu ale protestuje část úřadu. Někteří zaměstnanci uvádějí, že raději odejdou, než aby s Křečkem dál spolupracovali. Část z nich proti němu dokonce lobbovala u politiků. Říkali mi, že si nedovedou představit, že by pod ním pracovali,´ potvrdil HN jeden z vysoce postavených představitelů hnutí ANO,“ píše Marek Pokorný v Hospodářských novinách.

To ovšem není nic nového. I při mém zvolní zástupcem před šesti lety se tato „karta“ použila. Tehdy byla přizvána do Brna redaktorka Respektu Ivana Svobodová, která zplodila článek o mém působení na úřadě, kde se někteří zaměstnanci (tedy moji tehdejší podřízení) vyjadřovali takto: „Mí podřízení se cítí demotivováni. Doktor Křeček snižuje v očích veřejnosti odbornou fundovanost celé kanceláře,“ říká vedoucí právníků Petra Zdražilová. „Pan doktor Křeček má na právo pohled pokřivený, nijak zvlášť fundovaný. Podle něj je totiž bohužel právo to, co říká většina,“ shrnuje své pozorování situace vedoucí oddělení rovného zacházení, právník Petr Polák . „Chodit za ním, hodiny s ním debatovat, konzultovat, polemizovat a vysvětlovat mu, co by měl sám vědět. To se mu nelíbí, takže třeba by se tomu rád vyhnul. Jen nevím, jestli mě daňoví poplatníci mají platit právě za tohle,“ říká Petr Polák. Takto se o mně psalo před šesti lety! Tito lidé pracují v úřadu dodnes. Bral jsem to s nadhledem. Myslíte si, že něco takového by na jiném pracovišti bylo možné?

Přijímání a rozdělování pracovníků, na které jsem neměl ani ten nejmenší vliv, jsem sledoval často s údivem. V samotném sekretariátu VOP a ZVOP se v průběhu minulých let objevilo asi pět až šest dívenek, které celé dny hleděly do obrazovek počítačů, aniž bych nejen já, ale i většina pracovníků na úřadě měla o jejich práci nějakou představu. Bylo zde zřízeno s nově přijatými pracovníky oddělení „péče o zaměstnance“. To pořádalo na Vánoce předminulý rok „Námořnický večer“ a roce minulém pak – opět na Vánoce - „Avatarský večírek“. Nebudeme přece – my multikulturalisté - slavit nebo připomínat nějaké Vánoce, že? Zaměstnancům bylo doporučeno, aby se na tyto akce vhodně oblékli: modré šaty, špičaté uši atd. Jinak toto oddělení zvalo zaměstnance na „přátelské“ pohovory typu: „Jak se vám tu líbí? Jste s prací spokojeni?“ Co si o takovém „zkoumání“ a péči většina pracovnic a pracovníků myslela, jistě není třeba sdělovat.

Opravdu si přejeme, aby na oddělení, kam přichází ani ne 5 % stížností občanů, pracovalo nejvíce právníků? Kteří nemají žádné spisy se stížnostmi občanů, a tak si organizují „výzkumy“? Opravdu chceme z rozpočtu platit rok trvající „průzkum“, zda nejsou diskriminováni „akademičtí funkcionáři “? Myslí si někdo, že zde nejsou potřeba změny?

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je právník a publicista