Možná jste si během sledování nového filmu někdy řekli, že by se vám do jedné z rolí hodil jiný herec, než jakého do ní obsadili tvůrci. Někdo, kdo je vám sympatický a dějovou linku by uměl zachytit věrohodnějším způsobem. Ačkoliv na vašem názoru v tomto případě příliš nesejde, existují cesty, jak si takové obsazení alespoň nasimulovat. Za předpokladu, že rozumíte jednomu z nejaktuálnějších trendů umělé inteligence – deepfake.

Už před časem jsme vám představili pár poutavých předělávek kultovních snímků, kdy byla nahrazena postava za model lidské osoby, který se v digitální podobě dokáže velmi věrohodně přizpůsobit dění. Laik tak vůbec nemusí poznat, že se jedná o výtvor pokročilé počítačové grafiky a souvisejících technologií. Ostatně Tom Selleck coby Indiana Jones nebo Elon Musk ve filmu 2001: Vesmírná odysea od slovenského vývojáře mluví za vše.

Podobných simulací koluje po internetu celá řada. Některé jsou povedenější, některé naopak snadno průhledné. Ovšem dílo, o které se postaral youtuber s pseudonymem EZRyderX47, patří mezi dost možná tu nejlepší ukázku originálního a propracovaného použití technologie deepfake ve filmovém průmyslu. Na paškál si totiž vzal kultovní trilogii Návrat do budoucnost, respektive její první díl z roku 1985, který nadčasovou sci-fi podívanou sám odstartoval.

Protože se v hlavních rolích uznávaného snímku z režisérského pera Roberta Zemeckise objevují Michael J. Fox a Christopher Lloyd, kteří formují ikonickou dvojici mladíka Martyho McFlye a vědce Emmetta Browna (přezdívaného jednoduše jako Doc), bylo zřejmé, kde se deepfake projeví. Právě tyto dvě postavy anonymní tvůrce nahradil za další herecké ikony, ovšem dnešní generace – Toma Hollanda a Roberta Downeyho Jr.

Foto: EZRyderX47, ClipsTime/YouTube

Nahoře originál, dole precizní deepfake

Ti se proslavili především jako jádro takzvaných Avengerů, marvelovských superhrdinů, kteří bořili žebříčky návštěvnosti celosvětových kin. Namísto Spider-Mana se však Holland vžil do role sedmnáctiletého Martyho McFlye, kterého legendární Iron-Man (respektive Robert Downey Jr.) přišel navštívit na střední školu v převleku zmíněného „doktora“. Předělávka tedy mapuje známou scénu ze školní chodby.

Precizní pojetí technologie deepfake je patrné snad ve všech oblastech. Přesně sedí nejen pohyby jednotlivých aktérů, ale také jejich hlas a obličejové mimiky. Nehledě na to, že jim totožně otevírají ústa během vášnivé konverzace. Na druhou stranu je nutné podotknout, že simulovaná verze scény má o něco jemnější tón, byť to může být dáno kvalitou videa dostupného na YouTube.

Pro srovnání přikládáme obě verze videa. První je deepfake a druhé originál z roku 1985:

Zábavné ve filmech, horší v reálném světě

Technologie deepfake má za sebou zajímavou minulost. Nejprve dorazila do pornografického průmyslu, kde nahrazovala aktérky za známé osobnosti jako Scarlett Johansson nebo Natalie Portman. Následně se kontroverzně uplatnila na politické scéně, čehož může být důkazem například nahrazení německé kancléřky Angely Merkelové za amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Postupně pak pronikala i do ryze zábavního průmyslu, z čehož se stal minimálně na YouTube fenomén. Je však nutné brát v potaz, co může tento fenomén způsobit po stránce neustále skloňovaných dezinformačních kampaní a takzvaných fake news.

Díky svému vysoce realistickému pojetí může nezaujaté uživatele sociálních sítí (a obecně internetu) silně ovlivnit a ukázat jim přesný opak toho, čemu věří. I proto je technologie deepfake důležitým předmětem bezpečnostních expertů a dalších skupin.