Oblíbeným argumentem skeptiků v oblasti elektromobility je, že elektřina je zatím levná, ale až na ni začneme jezdit, změní se to. A informace o tom, že na nabíječkách sítě Ionity bude kilowatthodina stát v přepočtu zhruba 20 korun (0,79 eura) je voda na jejich mlýn.
Je snadné propadnout pocitu, že jde o první předzvěst budoucnosti, ve které budou elektrická auta drahá nejen na pořízení, ale i na provoz. Není to ale tak jednoduché. Pojďme se proto podívat, co je vlastně důvodem drahé elektřiny na rychlonabíječkách a co to znamená pro budoucnost elektrických aut.
Začněme od úplného začátku. Ionity je konsorcium automobilek BMW, Daimler, Ford, Volkswagen a Hyundai-Kia (korejské značky se přidaly v minulém roce). Jeho cílem je vybudovat síť nabíjecích stanic, která nejenže bude konkurovat síti superchargerů společnosti Tesla, ale dokonce ji v rychlosti nabíjení výrazně předčí.
Neplatíte zbytečně moc za elektřinu nebo plyn? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Nabíjecí stanice Ionity, kterých je zatím 200, z toho jedna v Česku na dálnici D5, jsou schopné dobíjet příkonem až 350 kW. Pro srovnání, nejběžnější dobíjecí stanice CHAdeMO mají 50 kW, Tesla Supercharger 150 kW.
S takovým výkonem je nabíječka Ionity schopná dobít auto na 400 kilometrů dojezdu za zhruba 20 minut. To umožní zvládnout i dlouhé cesty téměř stejně pohodlně, jak jsme zvyklí se spalovacím motorem. Zastavit jednou za 300 až 400 kilometrů na kávu nebo svačinu je věc, kterou většina řidičů dělá i s auty na benzin či naftu.
Taková rychlost nabíjení s sebou ale samozřejmě nese řadu problémů. Pokud nastane situace, kdy budou obsazeny všechny čtyři stojany nabíjecí stanice a všechny budou dobíjet plnou rychlostí, znamená to příkon vysoko přes jeden megawatt. Jaké nároky to klade na nabíjecí stanici samotnou, tak (a to především) na přenosovou soustavu, to si asi dokážete představit.
Vysoká cena dobíjení na nabíjecích stanicích Ionity tak neznamená, že je elektřina jako taková drahá. Svým způsobem je to vlastně přesný protipól takzvaného „nočního proudu“. Pokud odebíráte elektřinu mimo špičku, tedy tehdy, když je po ní nízká poptávka a naopak v síti jí může být až přebytek, dostanete ji logicky levněji. Když chcete elektřinu rychle, chcete jí hodně a hlavně ji chcete přesně tehdy, kdy se vy rozhodnete, bude logicky dražší.
Navíc v ceně nabíjení musí být zohledněny obrovské náklady na vývoj a výstavbu nabíjecích stanic a také náklady na odpovídající rozvodnou síť, která je bude zásobovat.
Mohli bychom to přirovnat k jiné typické komoditě dálničních cest. Pokud v průběhu nabíjení vašeho auta dostanete žízeň a zajdete si na benzinku opodál pro láhev limonády, pravděpodobně vás bude stát něco mezi 30 a 40 korunami za půl litru. Stejná limonáda přitom v hypermarketu může stát třeba 20 korun za dva litry.
Stejně jako u elektřiny to přitom není o tom, že by sama limonáda byla dražší. Jen zkrátka platíte za to, že ji dostanete tam, kde ji zrovna potřebujete, za to, že bude vychlazená; a samozřejmě tím i přispíváte na provoz benzínky.
Je jasné, že pokud s elektromobilem „natankujete“ na dálniční rychlonabíječce, jeho ekonomická výhodnost ve srovnání s benzinovým nebo naftovým automobilem se výrazně omezí, vynuluje nebo dokonce dostane záporné znamínko.
V případě Audi e-tron, které dnes jako jediné na trhu dokáže plně využít schopností nabíječek Ionity (Porsche Taycan, které to dokáže také, sice už lze objednat, ale ještě se nedodává), vás bude tankování „do plna“ stát 1900 Kč a ujedete na něj zhruba 300 kilometrů. To znamená poněkud děsivé náklady přes 6 korun za kilometr.
I když vezmeme v úvahu, že e-tron je velké, těžké a rychlé SUV, které navíc patří mezi nejméně úsporné elektrické vozy vůbec, je to hrozivé číslo. Odpovídá to spotřebě zhruba 18 litrů benzinu na 100 kilometrů. I kdybychom jako jeho ekvivalent použili již nevyráběné Audi Q7 W12, jedno z „nejžravějších“ SUV vůbec, vyjde nejspíš benzinové auto lépe.
Audi e-tron. Jediné dostupné auto, které dokáže plně využít schopností nabíječek Ionity. Zdroj: Audi
Mohlo by se zdát, že tím je případ uzavřen. Elektrické auto je drahé na pořízení, má omezený dojezd, a ještě navíc bude jeho provoz stát obrovské peníze. Ale tak jednoduché to není. Jak už jsme říkali, v případě dálničních rychlonabíječek neplatíte za samotnou elektrickou energii, ale za její dodání rychle, ve velkém množství a přesně tehdy, kdy potřebujete.
Pomalejší nabíjecí stanice, typicky nabíječky CHAdeMO nebo Mennekes, které jako houby po dešti rostou i v našich městech, u nákupních center a v parkovacích domech, i po výrazném posunu směrem k realistickým cenám nabízejí ceny přibližně odpovídající těm, které zaplatíte v běžné síti. Nebo jen o málo vyšší.
Přišli na Peníze.cz, srovnali a ušetřili. Vyzkoušejte si to taky, stačí si vybrat, jak byste povinné ručení nebo havarijko rádi sjednali:
Nabíjení doma přes noc vám naopak stále umožní využít výhodnějšího „nočního proudu“. Nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo zásadně měnit, protože náklady spojené se stavbou běžných nabíječek jsou naprosto nesrovnatelné s rychlonabíjecími monstry typu Ionity.
Naopak se dá do budoucna očekávat, že s rostoucí nevyrovnaností dodávek elektrické energie, způsobenou zapojením obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční a větrné elektrárny, budou ještě narůstat rozdíly mezi cenou elektrické energie využívané v době, kdy je to výhodné pro vás, a kdy je to výhodné pro rozvodné závody.
Je dokonce možné, že s nástupem systémů smart grid bude možné odprodávat energii zpět tehdy, když to bude potřeba. Jednoduše si nastavíte, pod jakou hranici nemá nabití baterie klesnout a umožníte systému odesílat energii uloženou ve vaší baterii zpět do sítě.
Navíc bude čím dál větší počet jednotlivců i firem instalovat vlastní zdroje elektrické energie, typicky střešní solární panely. V kombinaci s pevnými úložišti energie („baterka ve sklepě“), na jejichž výrobu se budou často využívat vyřazené baterie z automobilů, to umožní být na energetické síti zcela nezávislí.
To, jestli bude provoz elektrického auta levný nebo drahý, a jestli pro vás bude výhodný, tak bude záviset především na tom, jakým způsobem ho budete využívat a jaké máte podmínky. Pokud bydlíte v bytě, kde nemáte k dispozici nabíjecí stanici, nemáte možnost nabíjet ani v práci a navíc třeba často podnikáte cesty, což vás ve výsledku odkáže právě na rychlonabíječky, pak pro vás bude provoz elektrického auta pravděpodobně nevýhodný. A ještě mnoho let, možná i dekád, pro vás bude lepší volbou auto se spalovacím motorem.
Naopak pokud například bydlíte v rodinném domě nebo bytě s garážovým stáním, máte možnost dobíjení v práci, a v ideálním případě je alespoň jedno z oněch míst vybaveno solárními panely, budete stále jezdit extrémně levně – možná dokonce „zadarmo“ (zadarmo samozřejmě není nic a vaším nákladem na mobilitu bude právě pořízení solárních panelů).
I bez vlastního zdroje energie však bude auto, které se přes noc nabíjí v garáži a přes den slouží k běžným cestám po městě či blízkém okolí, stále výrazně výhodnější než benzinové. Dálniční rychlonabíječka bude pro jeho majitele představovat řešení jen v případě potřeby překonat dlouhou vzdálenost pohodlně a bez velkých zdržení, byť za cenu vyšších nákladů.
V tomto kontextu je důležité nezapomínat, že nikdo nepředpokládá, že by elektrická auta měla být v nejbližší době univerzálním řešením pro všechny. I optimistické předpoklady EU mluví o tom, že by podíl elektrických aut na prodejích nových vozů měl v roce 2030 dosáhnout zhruba 30 procent. To můžeme také otočit a říct, že i za deset let si 70 procent kupujících vybere jiné než elektrické auto – ať už se spalovacím motorem na benzin, naftu či plyn, nebo nějakou formu hybridu.
Do nabídky bavorské značky se vrací velké kupé řady 8, které nahrazuje dosavadní šestkovou řadu. Technicky vychází z pětkové řady, ale nabízí víc stylu, míň praktičnosti a sportovnější charakter. A my se vydali BMW M850i otestovat v přirozeném prostředí.
Argument, že elektrické auto bude nepoužitelné nebo minimálně nevýhodné pro ty, kteří nemají kde nabíjet a/nebo často jezdí dlouhé trasy, je tedy nesmyslný. Takoví lidé si i za deset let koupí auto na benzin či naftu nebo zvolí třeba plug-in hybrid, který jim umožní jezdit krátké cesty po městě na elektřinu a ty dlouhé zvládat s pomocí spalovacího motoru.
Elektrická auta si budou pořizovat ti, kterým se vyplatí. Tedy ti, kdo je mají kde nabíjet a jejichž cesty typicky nepřesahují dojezd elektrického vozu. Rychlonabíječky pro ně budou řešením, které jim umožní nestresovat se v případě, že několikrát do roka potřebují na dovolenou či dalekou služební cestu.
Samozřejmě tu ale je předpoklad, že by se elektrická auta jednou měla stát dominantní nebo dokonce jedinou formou individuální mobility. Ty nejoptimističtější scénáře mluví o tom, že by se nové vozy se spalovacím motorem měly v EU přestat prodávat v roce 2040. To by znamenalo, že ke kompletní obměně vozového parku za elektrický by, vzhledem k průměrnému stáří aut na silnicích, mohlo dojít někdy v padesátých letech tohoto století.
Dokážeme do té doby zajistit dostatek levné elektřiny a postavit infrastrukturu, která by umožnila dostatečně levné dobíjení? A jak se státy vypořádají se ztrátou spotřební daně z paliv? To jsou samozřejmě palčivé otázky, které rozhodnou o tom, jestli bude provoz osobního auta za 20 nebo 40 let levnější nebo dražší, než je dnes.
Ve hře je příliš mnoho proměnných na to, aby mělo smysl se vůbec snažit na takovou otázku odpovědět. Je možné, že elektromobilita udělá z osobní přepravy věc ještě snazší a dostupnější než dnes. Stejně tak je ale možné, že budou osobní auta výsadou jen pár vyvolených. A nebo cokoliv mezi tím.
Totéž ale platí i o fosilních palivech. Stačí si vzpomenout na to, jak na začátku sedmdesátých let jediná válka na Blízkém východě vedla k tomu, že se z benzinu stalo nedostatkové zboží a Američané stojící ve frontách před benzinkami proklínali svoje nenasytné křižníky silnic.
Téměř s jistotou ale můžeme říct, že v dekádě, která právě začala, bude elektrická mobilita dávat ekonomický smysl pro čím dál větší počet řidičů a podíl elektromobilů na trhu dramaticky poroste. Snažit se hledět dál by ale bylo věštěním z křišťálové koule.
Vojtěch Dobeš
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 2. 2020 11:07, Péťa
Jak se nabijou popř. odstraní vybité elektromobily po větší nehodě na dálnici v zimě nebo v létě, kdy budete nuceni stát několik hodin v koloně a baterii si vyčerpete topením nebo klimatizací? Nemyslím si, že to je nereálný příklad z praktického života.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 2. 2020 16:02
Kolosální nesmysl je myslet si že nebude čím nabíjet. Pokud nabíjím v noci kdy je elektřiny obrovský přebytek tak opravdu není problém s tím kde sebrat elektřinu. A v noci se především nabijí velmi malými výkony. Daleko větší problém je pokud jsi v době oběda každý chce uvařit rychlovarnou konvici kafe.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.