Po roce bezvýsledných jednání Prahy s platformou Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování, se pražští radní rozhodli problematiku řešit na celostátní úrovni. Na popud hlavního města vytvořila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) na začátku roku pracovní skupinu, ve které kromě ministerstva a Prahy zasedli také zástupci Českého Krumlova a poslanců. Výsledkem bude předložení novely živnostenského zákona a zvažují se další legislativní kroky.
Novela živnostenského zákona by měla přimět Airbnb a podobné firmy sdílet údaje o pronajímatelích s živnostenskými odbory v jednotlivých městech. Evropská města totiž nyní řeší problém s tím, že mnoho ubytovatelů neplatí poplatky, daně a nehlásí podnikání v bytě. Kvůli neochotě Airbnb data sdílet města ani neví, od koho poplatky vlastně mají vymáhat.
Část informací má přitom v Česku finanční správa, ta je ale nesmí podle zákona s městy sdílet. „Jako magistrát potřebujeme informace, můžeme je získat od živnostenského odboru, ale ne od finanční správy,“ řekla pražská radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová (STAN).
Návrh má širokou podporu a spolupracovalo na něm i ministerstvo pro místní rozvoj. Předloží ho ale zřejmě poslanci, ne vláda. „Ten návrh máme hotový. Musíme se teď dohodnout, kdy to ve sněmovně předložíme a kteří poslanci se pod to podepíšou,“ řekl poslanec a pražský zastupitel Patrik Nacher (ANO).
V Praze se krátkodobě pronajímá přes třináct tisíc bytů a pokojů, jen tři tisíce z nich jsou ale na magistrátu nahlášené. Hlavní město tak podle svých zástupců tratí desítky milionů korun ročně na neuhrazených poplatcích, stát pak tratí na daních. Airbnb nabízí, že ubytovací poplatky bude vybírat, zásadně však odmítá sdílet informace o ubytovatelích.
Podobně jako Praha přerušil ze stejného důvodu jednání s Airbnb Berlín. Evropská města ve společné výzvě trvají na tom, že by měla platforma sdílet s radnicemi potřebné údaje. Evropská komise nyní chystá vlastní předpis, který by problematikou měl řešit. Vysoký počet bytů pronajímaných krátkodobě vede podle měst k vylidňování center, snížené dostupnosti bydlení, a problémem je také obtěžování sousedů v dotčených domech.
Praha chce také v rámci pracovní skupiny prosadit zákonné zmocnění pro obce, aby si mohly samy vydat nařízení, které by omezovalo počet nabízených nocí za rok nebo počet hostů v těchto bytech. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) například uvedl, že by Praha mohla zakázat pronajímání celých bytů podobně jako ve Vídni.
Uvažuje se také o zvýšení pravomocí sousedů a vlastníků okolních jednotek či změnu stavebních předpisů, aby tyto byty musely dodržovat stejné bezpečnostní a požární předpisy jako hotely. Tyto návrhy však zatím nemají širokou podporu a kritici to považují za přílišné omezování podnikání.
Než bude přijat zákon, chce Praha získat nové informace tím, že městská policie začne sdílet informace s magistrátním živnostenským odborem. Policie by měla odboru nahlásit každou stížnost, kterou jí lidé v souvislosti s krátkodobým ubytováním nahlásí. Odbor pak obratem bude zjišťovat, zda má dotyčný nahlášené podnikání v místě a uhrazené poplatky.
Airbnb podle své mluvčí Kirstin MacLeod stále stojí o domluvu s pražským magistrátem. Zároveň odmítá, že by firma měla vliv na bytovou situaci v Praze. Airbnb tvrzení obhajuje studií Centra ekonomických a tržních analýz, podle které nabídky Airbnb tvoří necelé dvě procenta celkového počtu bytů v hlavním městě. „Přestože nesčetně odborníků se shoduje na tom, že Airbnb nemá žádný zásadní vliv na situaci na trhu bydlení, bereme obavy místních vážně a chceme pokračovat ve vyjednávání se všemi stranami,“ uvedla MacLeod.
