Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Renátu jako dítě znásilnili. Dusila to v sobě, až po setkání ve vězení se rozplakala

Video se připravuje ...
Autor: ula, ČTK - 
22. února 2020
14:20

Renáta (50) se jako dítě stala obětí násilného trestného činu - znásilnění. Stalo se to uvnitř rodiny, tehdy nic neohlásila policii a s traumtem se musela vyrovnat sama - i na přání své matky. O tom, co prožila, nemluvila 40 let. Pak se náhodou dozvěděla o projektu Building Bridges (Stavění mostů), během kterého se setkávají pachatelé trestných činů s oběťmi. Cílem je, aby se ze sebe oběti sejmuly falešný pocit viny a odsouzení byli naopak schopni svou vinu uznat. Během tohoto sezení přímo ve věznici Renáta poprvé řekla, co se jí stalo.

Gabriela Kabátová je ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství, které projekt, kdy se uvnitř věznice setkávají oběti a pachatelé trestných činů, organizuje. Jedná se vždy o nesouvisející pachatele a oběti, které se nikdy předtím neviděli.

„Setkávají se osm týdnů a vypráví si svoje příběhy, diskutujeme o tom, co je to zločin, jak by asi mělo vypadat odpuštění a nejdůležitější je rozlišit, kdo je za co zodpovědný. Důležité je, aby ze sebe oběti sejmuly falešný pocit viny a pachatelé byli naopak schopní vinu uznat,“ popsala průběh projektu Blesk Zprávám Kabátová. 

O projekt je podle ní zájem a hlásí se do ní celá řada vězňů. Ti jsou na podobná setkání pečlivě vybíráni - nepracuje se ale s pachateli znásilnění či těmi, co spáchali trestný čin na dětech.

Renáta: Nemohla jsem ani plakat

Renáta pracovala jako moderátorka, když ředitelku Gabrielu Kabátovou poznala. Původně měla setkání ve věznici moderovat. Ale pak vyplulo na povrch, že před 40 lety se stala obětí znásilnění.

„Byla jsem dítě. Tehdy se o tom nemluvilo, bylo to velké tabu. Nehlásila jsem to policii, bylo to v rámci rodiny,„ uvedla Renata. Podruhé byla znásilněna ve 14 letech. „Nechtěla jsem žádné soudy i maminka řekla, že to tak bude lepší. Musela jsem se s tím vyrovnat sama. Myslím, že jsem se vyrovnala, ale pořád to ve mně bylo,“ přiznává Renáta. O co přesně šlo, se ale napřímo říct přeci jen zdráhá.

Do projektu se přidala v době, kdy měl její manžel soudní zákaz styku. „Fyzicky mě napadal a já netušila, co mám dělat, nebyl nikdo, kdo by mi pomohl,“ říká Renáta.

Její první návštěva byla v ženské věznici ve Velkých Přílepech. „Všechna svá traumata jsem nosila v sobě, nemohla jsem ani plakat, nemluvila jsem o tom. Pak jsem přišla do vězení, kde jsem viděla, jak nastupují se zvláštní bázní odsouzené ženy a dívky, které začaly mluvit o tom, že mají venku rodinu a já si představila, jak by to bylo hrozné, kdybych nemohla vídat vlastní děti,“ popisuje setkání s vězenkyněmi Renáta. A v očích má slzy.

Tehdy poprvé promluvila o tom, co v sobě dusila. „Tohle celé pro mě mělo očistný charakter a já si uvědomila, že nic není moje vina, ani to, co si ke mně manžel dovoloval. Teď už to mám za sebou. Uvědomila jsem si, že já nejsem ta, kdo za všechno může, já jsem oběť,“ říká nyní pevně statečná žena.

Podle ní projekt pomáhá nejen odsouzeným, ale i obětem, kdy dojde ke smíření z obou stran.

Obětem trestných činů Renáta vzkazuje, že by neměly hledat vinu v sobě, ale předně by měly vyhledat pomoc a mluvit o tom, co se stalo. „Pokud o tom nemluvíte, nosíte to v sobě a třeba ani nežijete plnohodnotný život,“ uzavírá Renáta.

Podívejte se na rozhovor s ředitelkou Mezinárodního vězeňského společenství. Jak probíhá setkání na půdě věznici s pachateli a oběťmi?

Video  Gabriela Kabátová, ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství mluví o projektu Building Bridges  - Andrea Ulagová
Video se připravuje ...

Pomoc 6652 obětem trestných činů

Probační a mediační služba (PMS) loni poskytla pomoc 6652 obětem trestných činů, což je zhruba o 2700 méně než v roce 2018, kdy to bylo 9360. V 90 procentech případů jde o pomoc dospělému, v pěti procentech seniorovi. Zbytek tvoří děti a mladiství. PMS od poloviny roku 2013, odkdy se vedou oficiální statistiky, do konce loňského roku pomohla více než 41 000 obětem.

„Nejčastěji se na nás obracejí ženy, což ale neznamená, že by trestná činnost nepostihovala muže jako oběti. Nejčastěji řešíme majetkové trestné činy, ale pracujeme na našich střediscích a v poradnách i s oběťmi násilných trestných činů i sexuální povahy, pracujeme s domácím násilím a pracujeme s lidmi, kteří se přímo nedostali do kontaktu s pachatelem, ale kteří byli nepřímo dotčeni,“ řekla ředitelka PMS Andrea Matoušková.

PMS podle ředitelky uplatňuje takzvaný restorativní přístup. „To znamená, že vedle naší práce s pachateli, se kterými pracujeme, které kontrolujeme a kterým pomáháme, aby změnili svoje chování, stejně velkou pozornost věnujeme obětem, abychom jim byli nablízku a mohli jim vysvětlit, do čeho vstupují, když kontaktují orgány činné v trestním řízení. Jak to bude vypadat, na co mají právo, jaké jsou jejich zájmy a jak jim můžeme pomoci,“ doplnila.

Stali jste se obětí trestného činu a potřebujete pomoci se s traumatem vyrovnat? Obraťte se na jedno z pracovišť Probační a mediační služby. Seznam center najdete na tomto odkazu.