Paušál pro živnostníky se vládě hroutí. Bylo by málo na důchody, tvrdí Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) Zdroj: Michaela Szkanderová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
4
Fotogalerie

Má to být úleva od zbytečného papírování pro statisíce živnostníků s příjmy do jednoho milionu korun ročně. Všechny odvodové povinnosti vůči státu by si vyřídili jedinou platbou. Paušální daň mezi pěti tisíci až šesti tisíci korun jim od ledna 2021 slibují ministři za ANO. Hnutí se na tom loni dohodlo s ČSSD. Oranžoví však začali nové opatření zpochybňovat.

Šéfka rezortu práce za sociální demokracii Jana Maláčová chce návrh zákona ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zaslaný před necelým měsícem do připomínkového řízení upravit. Je přesvědčena, že drobní podnikatelé by platili příliš nízké sociální pojištění a při odchodu na odpočinek by dosáhli pouze na minimální penze.

Z informací deníku E15 plyne, že odvody by se musely zvýšit alespoň o tisícikorunu. Schillerová je proti. Ještě nedávno předpokládala, že předloha hladce projde.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí uplatní k návrhu připomínky koncepční i technické povahy. S velkou pravděpodobností by vedl k dalšímu snižování důchodů u významné části osob samostatně výdělečně činných,“ uvedla Kateřina Brodská z tiskového oddělení úřadu. 

Paušál navržený Schillerovou pro příští rok vychází na 5,5 tisíce korun měsíčně. Z toho by sociální pojištění tvořilo necelé tři tisíce korun. Právě tato částka je v rozporu se závěry Komise pro spravedlivé důchody, o něž se Maláčová opírá.

„Jednání o paušální daň ani důchodové reformě zatím nejsou uzavřena. V připomínkovém řízení je třeba diskutovat o vhodnosti nastavení pravidel pro paušální daň i jejich dopadech,“ dodala Brodská.

Ministerstvo práce argumentuje tím, že dva ze tří živnostníků nyní odvádějí nejnižší pojistné 2544 korun. Naopak od každého zaměstnance a jeho zaměstnavatele stát v průměru inkasuje téměř deset tisíc korun. Pokud OSVČ hradí celý aktivní život nejnižší pojistné, dosáhne jen na minimální penzi odhadovanou na 8400 korun.

Komise oproti tomu stanovila základní důchod pro všechny na 10,5 tisíce korun. Aby na něj dosáhli i malí podnikatelé, musel by se zvýšit vyměřovací základ z 25 na čtyřicet procent průměrné mzdy. To by odpovídalo pojistnému u zaměstnanců s nejnižším výdělkem. 

Problém je v tom, že pro nejmenší živnostníky, což jsou často i matky na mateřské dovolené, by pojistné skokově vzrostlo o dvě třetiny. Místo 2544 korun by platili 4069 korun. „Pro OSVČ s nízkými příjmy by to bylo likvidační, mohli by skončit v šedé zóně,“ míní viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Šéfka státní pokladny Schillerová odmítá možnost, že by živnostníci neměli nárok na základní důchod 10,5 tisíce korun. „Je nepřijatelné házet jednu skupinu lidí přes palubu,“ řekla.

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec připomněl, že paušální daň příjmy do penzijního systému zvyšuje, a to o 15 procent na úkor daně z příjmu. Konkrétně půjde asi o čtyři sta korun na jednoho poplatníka. „Nejmenší živnostníci budou odvádět větší odvody na důchodové pojištění, aniž by jejich celkové zatížení jakkoliv vzrostlo,“ uvedl s tím,že paušální daň tak povede k posílení důchodů drobných podnikatelů i průběžného pilíře jako celku.

„K návrhu paušální daně byla na jednání koaliční rady vlády, kterého se účastnila i ministryně práce a sociálních věcí, jednoznačná shoda,“ podotkl Žurovec v narážce na kompromis uzavřený na podzim mezi Schillerovou a Maláčovou.

Paušální daň v číslechPaušální daň v číslech|E15