Americký prezident Donald Trump krátce poté, co delegace USA v čele s ministrem zahraničí Mikem Pompeem dohodu podepsala, konstatoval, že dohoda „konečně uzavře nejdelší americkou válku“, když američtí vojáci v zemi operují v reakci na teroristické útoky na New York a Washington v roce 2001.

Trump uvedl, že v „nepříliš vzdálené budoucnosti“ plánuje dokonce setkání s vedením Tálibánu. „Válkou už jsou všichni unaveni,“ prohlásil. Podle svých slov věří, že mírová dohoda bude úspěšná.

Dohoda, které předcházely měsíce vyjednávání, má být prvním krokem k míru v Afghánistánu. USA a NATO v ní přislíbily, že ze země zcela stáhnou do čtrnácti měsíců všech 16 tisíc zahraničních vojáků, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody. Spojené státy v mezičase plánují, že do 135 dní sníží počet svých vojáků v zemi z 12 tisíc na 8 600.

Tálibán má podle dohody především zahájit jednání s afghánskou vládou a dalšími politickými a občanskými skupinami o trvalém příměří a rozdělení moci v zemi. První rozhovory by měly začít už 10. března. Afghánská vláda má do té doby propustit 5 000 zadržovaných členů Tálibánu a ten zase tisícovku zajatců. Radikální hnutí má také zabránit dalším zbrojeným skupinám včetně teroristické sítě Al-Káida, aby využívaly afghánské území.

USA se na oplátku v dohodě zavázaly, že do 27. srpna zruší sankce vůči Tálibánu a podniknou diplomatické kroky, aby sankce odvolaly i další země Rady bezpečnosti OSN. Američané chtějí podle dohody nadále financovat výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sil a také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington rovněž slíbil, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země. Afghánská vláda má přitom spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Tálibánu ze sankčního seznamu. Termín byl stanoven do 29. května.

Podle jednoho z vůdců a zakladatelů Tálibánu Abdual Gháního Baradara, který hnutí zastupoval na mírových jednáních v katarském Daúha, je Tálibán podmínky připraven dodržet. V projevu před podpisem dohody prohlásil, že Tálibán však bude trvat na tom, aby v Afghánistánu platilo islámské zřízení. Vyzval zároveň všechna politická hnutí v zemi, aby spolupracovala na vytvoření takového systému.

Vnitroafghánský dialog o uspořádání země má být pro západní společenství přitom hlavním měřítkem toho, zda povstalci dohodu plní. „Budeme bedlivě sledovat, zda Tálibán podmínky dohody dodržuje,“ podotkl americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který vedl delegaci USA. Varoval, že dohoda nemusí znamenat nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky.

Podle afghánského prezidenta Ašrafa Gháního, který se sice podpisu dohody s Tálibánem neúčastnil, ale v Kábulu podepsal souběžnou smlouvu s USA a NATO, je důvod věřit, že dohoda mezi USA a Tálibánem „povede k trvalému klidu zbraní v zemi“.

„Ústředním bodem této dohody jsou opatření, která zabrání zneužití afghánského území teroristickými skupinami nebo jinými jednotlivci, kteří se snaží ublížit Spojeným státům nebo spojencům,“ konstatoval v Kábulu americký ministr obrany Mark Esper.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga dohody mezi Spojenými státy a Afghánskou islámskou republikou a mezi Spojenými státy a Tálibánem slibují konec desetiletí trvajícího ničivého konfliktu. „Připravily cestu pro jednání mezi Afghánci samotnými, protože ti nyní začínají budovat lepší budoucnost pro všechny,“ konstatoval Stoltenberg. Zdůraznil přitom, že hlavní výzvou je nyní udržet tyto dosažené zisky. „Mír bude udržitelný, pouze pokud budou chráněna lidská práva všech Afghánců - žen, mužů i dětí,“ dodal. Aliance ve společném prohlášení vyzvala hnutí Tálibán, aby „šance na mír využila“.

Stažení čeká i české vojáky

Spojenci mají v zemi nyní zhruba 16 tisíc vojáků, z toho 13 tisíc tvoří Američané. Pokud Tálibán dohodu dodrží, chystá postupně stažení vojáků ze země i Česká republika. Potvrdil to v reakci ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). V Afghánistánu jich v současnosti může působit až 390. Podílejí se na výcviku afghánských sil a střeží spojeneckou základnu.

Metnar označil dohodu za první velký krok k trvalému míru v Afghánistánu.

„Už dříve jsme oznámili, že naše armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké letecké základny Bagrám. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ uvedl Metnar.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Teroristům Tálibán poskytoval v zemi útočiště. Spojenci z NATO se k americkým silám přidali na základě článku 5 Washingtonské smlouvy, když Američané poprvé v historii podle tohoto ustanovení požádali o kolektivní obranu.