Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
„Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti... Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“ řekla šéfka Komise.
Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na středečním jednání EK reprezentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, již komisaři pozvali jako zvláštního hosta.
Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za „kapitulaci“, protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. „Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok,“ uvedla v otevřeném dopise Komisi.
Thunbergová je k návrhu kritická
Podle místopředsedy EK Franse Timmermanse se sedmnáctiletá studentka postavila k návrhu kriticky, neboť Thunbergová vychází ze striktnějších požadavků a není tak optimistická jako Komise, co se týče příznivého vlivu budoucích technologií na pokles emisí.
„Bez ní a bez toho, jak mobilizovala dvě generace mladých lidí, bychom dnes klimatický zákon nepředkládali,“ ocenil přes rozdílné názory Timmermans přínos Thunbergové pro aktivitu evropských politiků.
Do roku 2050 budeme klimaticky neutrální, shodli se lídři EU na summitu |
K dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050 se na prosincovém summitu přihlásili prezidenti a premiéři všech unijních států vyjma Polska. Norma připravená Komisí počítá s nulovými emisemi pro celou EU, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k „zelené“ ekonomice.
Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá Komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do konce desetiletí emise oxidů uhlíku 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Komise v zelené dohodě předběžně hovoří o 50 až 55 procentech.
Navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává Komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, která jednotlivé země přijaly, a vydávat pro ně závazná doporučení. Někteří unijní diplomaté přitom již dali najevo, že jejich země mohou mít problém se zmíněným delegováním pravomocí na unijní exekutivu v určování cílů po roce 2030.
„Někdo bude muset říci, jestli jsme na správné cestě (k neutralitě), a podle mě to nejlépe udělá Komise,“ hájil návrh Timmermans, podle něhož připadá úprava limitů stanovená EK bez souhlasu zemí v úvahu poprvé v roce 2035. Pokud by s ní členské státy nesouhlasily, budou moci kvalifikovanou většinou hlasů rozhodnutí komise zvrátit.
Předtím ani nemluvila, teď je šťastná, řekl dojatý otec Grety Thunbergové:
