Koronavirus útočí na peněženky českých zaměstnanců: Karanténa je problém, říká odborář

Řada zaměstnanců se vrací z jarních prázdnin, mnoho Čechů bylo i v rizikové oblasti severní Itálie. I proto panují obavy z dalšího šíření koronaviru. Češi přitom mají při návratu obavy i z nucené karantény.

„Problém je v tom, že se vám okamžitě sníží příjem. A já jsem tady tomu rád v trošku jiném slova smyslu, že minulý rok byla velká diskuse, zda zrušit, nebo nezrušit karenční dobu,“ připomněl v pořadu Epicentrum šéf ČMKOS Josef Středula loňský návrat proplácení nemocenské od prvního dne.

Finanční ztráty lidí v karanténě

„Je dobře, že člověk dostává finanční prostředky od prvního dne. Protože ti, co teď jdou do karantény, by až od 4. dne dostávali finanční prostředky. Při těch 60 procentech minus ještě tři dny (výplaty) to byla poměrně veliká rána pro rozpočet rodiny. Navíc musíme počítat s tím, že ještě to navíc může postihnout celou rodinu, to se nemusí týkat jenom jednoho živitele, ale pokud jsou dva živitelé, může se to týkat obou,“ upozornil Středula.

Domácí karanténa po příjezdu z Itálie: Přijdu o peníze? Jak vyvenčím psa? Co můžu a co nesmím? 11 otázek a odpovědí, které byste měli znát

V případě karantény platí, že zaměstnavatel proplácí 60 procent denní mzdy hned od prvního dne. Přesto: zaútočí koronavirus nějakým způsobem i na peněženky českých zaměstnanců?

„Já bych byl rád, abych mohl konstatovat, že nebude mít dopad, ale v tomto případě je spíš přání otcem myšlenky. Ale vemte, že například v postavení českého zaměstnance, který by byl poslán do karantény, a německého zaměstnance poměrně velký rozdíl. Německý zaměstnanec v době, kdy je uznán nemocný, což toto je stejná situace, tak má po dobu šesti týdnů 100 procent svého příjmu. Český zaměstnanec má pouze 60 procent svého příjmu,“ podotýká Středula.

Žádné dobrodružné útěky z karantény

U nařízených karantén rozhodně nedoporučuje je porušovat. Nejde jen o hrozící pokuty až do výše půl milionu korun.

„Karanténa je samozřejmě vážná věc, už je tam nějaká příčinná souvislost, proč byla určena, a pochopitelně by bylo ideální, aby se člověk, pokud je to jenom trochu možné, zdržel pohybů mezi lidmi, aby nedošlo k nákaze (...) Nekonat žádné dobrodružné cesty, snad mě nechytnou. Je to podobná situace, jako když jste práce neschopný. Také člověk nemůže, pokud nemá vycházky, nic takového konat a je to pod sankcí. Z tohoto pohledu je to stejný režim,“ podotýká Středula.

Covid v ČR přehledně a v grafech: Jak se plní nemocnice, JIP a kde epidemie řádí nejvíc?

„Tady by si každý měl před očima představit vykřičník - přece neudělám něco, co by ublížilo ostatním. Proto nabádám k tomu, aby se člověk opravdu choval velice střízlivě a velice zodpovědně. Je to ale i stav, kdy dostávám dávky v nemocnosti a z tohoto pohledu jsou tam přísná kritéria,“ zmínil odborový předák.

„Upozorňuji i na porušování - když jsme mluvili o sankcích - i dalších věcí, které by z toho mohly vzejít jako nebezpečí. Navíc toto by nemuselo být kvalifikováno úplně tak jednoduše. Protože tady by mohl někdo ohrožovat větší skupinu obyvatel,“ varoval Středula.

A co když zaměstnanci skončí v domácí izolaci dítě? Jako se to stalo třeba po lyžařské exkurzi desítek dětí z Frýdku-Místku na sever Itálie či v případě izolace dvou tříd kvůli dětem matky, která se nechala testovat v soukromé klinice na koronavirus s pozitivním výsledkem, zatímco její děti zamířily na výuku do ZŠ na Prahu 6?

Zaměstnavatel by se zaměstnancem měl tuto situaci řešit velmi flexibilně, operativně, slušně a korektně, apeloval Středula. Zaměstnanci následně náleží ošetřovné člena domácnosti.

Odbory navrhují kurzarbeit

Středula zmínil ještě jeden ekonomický rozměr karantény. Rodina zaměstnanců v karanténě přitom snižuje nárok na svou spotřebu a chrání úbytek finančních prostředků, což ale může mít dopad na prodejce či služby v blízkosti zaměstnance, což má další ekonomické dopady. 

„Ale musím zdůraznit - to první vždy je zdraví. Zdraví občana, zdraví zaměstnance, zdraví jeho rodiny, ale má to právě i ty další konsekvence, o kterých se zatím tolik nehoří, byť teoreticky, ale musíme být i na ně připraveni. A proto my jsme přišli s návrhem,“ pokračoval Středula. 

Řeč je o tzv. kurzarbeitu. Tedy opatření, při kterém by se krátila pracovní doba, ale mzdy by zůstaly stejné. S jejich proplácením by pak zaměstnavatelům měl pomoci stát. Ale v momentě, kdy by došlo ke stavu, který by již hrozil přerušením a propady výroby kvůli epidemii.

„Jde o zájem o zachování kupní síly obyvatel, neprohlubování zhoršení ekonomické situace. Bylo by dobré, aby stát zvážil možnost příspěvku zaměstnavateli na mzdu, čímž by udělal určitý finanční polštář, ale zároveň by zachoval kupní sílu v celé ekonomické. Je to rozhodně levnější, než potom řešit dopady, které by z toho vznikly,“ vysvětloval v Blesku Středula.

S návrhem seznámili i ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD), která prý sdělila, že ministerstvo uvažuje podobný směrem a v podobném duchu. Další jednání tripartity bylo z 2. března odloženo nakonec na 16. března. Čeká se, jak se vyvine koronavirová situace.

První opatření pro zaměstnance? Home office

Jako další recept na případný nárůst koronavirových případů vidí častější home office - práci z domova. Samozřejmě v závislosti na činnosti, jakou zaměstnanec vykonává.

„Samozřejmě jestliže pracujete na počítači, tak je to jiná situace, než když pracujete v továrně. Je to opravdu na jednotlivé situaci, ale já věřím, že pokud se taková situace stane, tak toto bude první, velice flexibilní možnost, aby zaměstnanec byl doma a pracoval z domova. Nic tomu nebrání,“ uvedl.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zbytečná panika u prázdných regálů

Sám program kvůli koronaviru nemusel měnit. „Panice nepodléhám. Myslím si, že člověk v takovýchto situacích má skutečně zachovat chladnout hlavu a dodržovat základní hygienické postupy, které by člověk měl mít v sobě už od svého dětství,“ podotkl, ale připustil, že před nedělní vlastní cestou do Bruselu zjišťuje, jak se vše i kolem této akce vyvíjí.

Obavy lidí chápe i proto, že o koronaviru se stále ví poměrně málo a v některých oblastech vyvolal „už dokonce v naší blízkosti bohužel ten nejhorší průběh“.

Ohledně koronaviru se však řešila i narůstající spotřební panika Čechů. A prázdné regály v některých supermarketech hlavně v oddělení trvanlivého zboží. Středula upozorňuje, že lidé se jen přirozeně bojí. Sám ničemu takovému nepodlehl a nikoho k tomu nevyzývá.

„Člověk se přirozeně bojí. Já nikomu nevyčítám, že se takto zachoval. Co se mi teda určitě nelíbilo, tak není ani ve vztahu k potravinám, ale to, že někdo skupoval roušky a ty potom chce zpeněžit za velké násobky té původní hodnoty. To považuji za mnohem, mnohem horší. Je to neakceptovatelné,“ zmínil Středula.

Zemanova cesta do Číny

A na okraj debat o koronaviru přišla řeč i na to, že prezident Miloš Zeman navzdory zrušeným letům do Číny a doporučení ministerstva zahraničí poletí na dubnový summit 17+1 do Číny.

„Přece jen to hlava státu a bezpečnost hlavy státu je přece jenom důležitým momentem. Myslím si, že se teprve bude vyhodnocovat, do jaké míry to bezpečné je, a nebo bezpečné není. Já věřím tomu, že v případě, kdy to bezpečné zcela nebude, tak pan prezident neodcestuje,“ poznamenal k tomu Středula.

Šéf ČMKOS věří, že nejde o finální rozhodnutí a se Zemanem o tom budou i s ohledem na další vývoj koronavirových událostí jednat i vládní představitelé.