Itálie v pondělí večer vyhlásila plošnou karanténu a česká vláda následující den nařídila uzavření škol a omezení hromadných akcí nad 100 účastníků. To je příležitost k tomu, abychom si připomněli některé termíny, které se v posledních týdnech opakují ve veřejném prostoru stále dokola, i když ne vždy může být jasný jejich pravý význam.
Proč ten strach?
Začněme tím nejpodstatnějším – důvodem stále větších omezení v mnoha zemích Evropy a okolním světě. Byť jsou infekční nemoc COVID-19 a její společenské dopady často srovnávané s běžnou sezónní chřipkou, která každý rok zahubí 300-650 000 pacientů (CDC, 2017), ďábel je skryt v názvu viru, který ji způsobuje.
Říkáme mu obecně koronavirus, plné jméno SARS-CoV-2, tedy Severe Acute Respiratory Syndrome CoronaVirus 2, je ale mnohem přesnější, obsahuje totiž zmínku o těžkém akutním respiračním syndromu, který propukne u pacientů s komplikovaným průběhem nemoci.
Tito pacienti se pak zpravidla na poměrně dlouhou dobu neobejdou bez oxygenoterapie, plicního ventilátoru a plné péče personálu. Dokud je takových případů málo, zdravotnický systém si s nimi poradí, jakmile však jejich počet překoná určitou mez, zatíží i bohaté země s vyspělou zdravotní péčí. Aktuálně to v plné síle zažívá třeba Itálie.
COVID-19 a spotřeba ochranného materiálu lékaři podle WHO
Stručně řečeno, COVID-19 může alespoň částečně paralyzovat systém už při relativně malém množství pacientů s vážným průběhem a rychlým nárůstem nových případů, protože budou chybět technické i lidské kapacity.
Karantény a podobná omezení mohou růst zpomalit, vážné případy rozložit více v čase, a tak zbudou lůžka intenzivní péče a plicní ventilace jak pro nemocné samotným koronavirem, tak pro ostatní.
Roušky, respirátory a FFP3
Snad nejcitovanějšími slovíčky posledních týdnů jsou hned za samotným koronavirem rouška, respirátor a zkratka FFP3, tedy evropské označení jejich úrovně ochrany.
Zatímco roušky v prvé řadě brání před šířením bacilů pacienta do okolí, čili si je na sebe vezmete třeba při jízdě k doktorovi v přeplněné MHD, respirátor je univerzální pomůcka, která nás chrání před prachovými částicemi a aerosoly třeba na stavbě a před mikroorganizmy v případě nasazení ve zdravotnictví.
Různé konstrukční druhy respirátorů/masek od těch nejjednodušších vlevo nahoře po aktivně-okysličované masky vpravo dole (Zdroj: University of Maine)
Právě FFP3 respirátory zmizely z českých lékáren a e-shopů nejdříve. Co ta tři písmenka vlastně znamenají? Jedná se o zkratku Filtering Face Piece a číslo na konci představuje sílu ochrany.
Zatímco úroveň FFP1 by nás měla ochránit před 80 % pevných částic, FFP2 zhruba před 94 % a FFP3 konečně před 99 % částic včetně olejných aerosolů.
Označení však může být občas lehce zavádějící. České ochranné masky Respilon se například chlubí, že díky nanovlákenné membráně zachytí i částice o velikosti zhruba 30 nanometrů, což je mimochodem mnohem méně než tělo koronaviru, a přesto nedosahují kategorie FFP3. V čem je problém? Nejsou určené k záchytu kapiček olejů třeba při lakování, takže kritérium formálně nesplňují.
Z čeho se skládá jednoduchý respirátor
K záchytu cizorodých látek se u těch nejjednodušších respirátorů používá jak samotná konstrukce filtru třeba se zmíněnou nanovlákennou membránou, skrze kterou by měly snadno projít molekuly vzduchu, nikoliv však prachové částice, pily a mikroorganismy, tak elektrostatická metoda, díky které se drobné částečky přichytí k filtru a neprojdou dál.
Jak se SARS-CoV-2 detekuje?
Metod je hned několik. Jelikož je jedním z možných příznaků zejména u těžších případů pneumonie, může pomoci výpočetní tomografie, která by ji měla objevit na snímku plic. Tuto metodu kvůli vysokému počtu nakažených nasadila třeba Čína, protože je relativně rychlá a jednoduchá.
U bezpříznakových případů by však snímek z počítačové tomografie nemusel pomoci a pneumonii mohou zároveň vyvolat i další nemoci, takže při diagnostice převažují sofistikovanější testy.
Jeden z nich vyvinula berlínská fakultní nemocnice Charité při Humboldtově univerzitě a v biologickém vzorku (stěry z nosních sliznic) hledá projevy samotné ribonukleové kyseliny viru SARS-CoV-2.
S dalšími variantami přispěchaly ostatní laboratoře po celém světě, přičemž Světová zdravotnická organizace WHO poté nastavila jakýsi standardní manuál, jak postupovat. Technické instrukce zveřejnilo také americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci CDC.
Stručně řečeno, laborant se pokouší v biologickém vzorku objevit genetické stopy některých proteinů a enzymů, které při množení vyrábí RNA viru SARS-CoV-2. I tato diagnostika proto potřebuje svůj čas, aby se virus dokázal v těle nešťastníka dostatečně namnožit a byl součástí stěru ze sliznic.
Do třetice se nabízí ještě metoda, která nehledá samotnou RNA koronaviru, ale naopak odpověď imunitního systému – protilátky. Ty se v těle mohou vyskytovat ještě relativně dlouhou dobu poté, co se již pacient vyléčil, aniž by tušil, že nějaký COVID-19 vůbec měl.
Jak se SARS-CoV-2 ničí?
Jak se začal koronavirus šířit světem, hledal se i způsob spolehlivé neutralizace míst, která mohl virus zasáhnout a kde by také mohl krátce přežít. Byť by se podle mnoha katastrofických filmů mohlo zdát, že se nejsnáze nakazíte na dálkovém letu, který hodiny sdílíte s nakaženými, ve skutečnosti to tak jednoduché není, první úrovní obrany je totiž úprava cirkulace vzduchu.
Cirkulace vzduchu uvnitř dopravního letadla
Vzduchotechnika letadel je vybavená filtry, které zachytí drtivou většinu částic. Vzduch samotný pak cirkuluje shora dolů, a nikoliv horizontálně napříč palubou, vždy jej tedy sdílí jen relativně malé množství cestujících.
Mikroorganizmy mohou přesto ulpět na sedačkách a stěnách, a tak se v posledních letech na scéně objevilo několik startupů, které chtějí klasické čistící prostředky nahradit něčím lepším. Jedním z nich je GermFalcon a jeho lehce bizarní zařízení. Připomíná palubní vozíček letušek, namísto nádob s kávou a sušenkami má ale po stranách ultrafialové zářiče. Vlnová délka 254 nm (UVC) by měla zajistit, aby nepřežil ani případný koronavirus.
Čištění palub letadel pomocí UVC zářiče GermFalcon
Další metodou očisty je ozón, který se k zabíjení mikrobů používá už desítky let. Během nákazy SARS na počátku století si hygienici ověřili, že ozón dobře ničí i jejího původce, a jelikož je současný koronavirus velmi podobný, funguje tato zbraň i na něj. V našich podmínkách už experimentuje s čištěním pomocí ozónu vháněného do vozu třeba ostravský dopravní podnik.
Epidemie, nebo pandemie?
„Epidemie představuje větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. Epidemie extrémně velkého rozsahu zahrnující většinu světa se nazývá pandemie,“ píše se na české Wikipedii.
Podle WHO se riziko pandemie velmi přiblížilo (Zdroj: WHO)
Infekční nemoc COVID-19 v posledních týdnech zasáhla už všechny světové kontinenty vyjma Antarktidy a celkový počet nakažených přesáhl 100 000, Světová zdravotnická organizace se však zatím slovíčku pandemie brání. Šéf WHO Tedros Adhanom nicméně ve včerejším tiskovém brífinku prohlásil: „The threat of a pandemic has become very real.“
Na stranu druhou, v tom, čím je nyní COVID-19, nemají jasno ani samotní epidemiologové, a tak už termín pandemie začínají používat některé mediální autority. Aktuálně k tomu přistoupila třeba americká CNN, která tento krok obhajuje ve svém tiskovém vyjádření.
Aktualizováno: Světová zdravotnická organizace 11. března označila COVID-19 za pandemii.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
