Evropa a Rusko odložily společnou misi k Marsu. I kvůli koronaviru

První mise ExoMars z roku 2016 byla úspěšná jen z části, protože se v jejím rámci nepodařilo dostat bezpečně modul Schiaparelli na povrch planety. Právě tento stroj byl určen k tomu, aby si na něm Evropská kosmická agentura (ESA) vyzkoušeli přistání na čtvrté planetě naší sluneční soustavy.

I přes neúspěch se podařilo získat dostatek údajů, aby se podobná chyba už neopakovala.

Již tehdy plánovaná mise ExoMars 2020 tak měla mít dostatečně pevné základy, aby byla úspěšná. Na současné misi se podílí ESA a její ruský protějšek Rsokosmos. Tyto agentury, přes některá zpoždění, postupně projekt dopracovávaly s tím, že start do vesmíru se měl odehrát mezi 25. červencem a 13. srpnem 2020, přičemž k Marsu dorazí loď v březnu 2021. Ve čtvrtek však bylo rozhodnuto, že se tak nestane.

Důvody jsou dva. Tím prvním je, že jsou nutné další zkoušky kosmické lodi s finálním hardwarem a softwarem. Druhý pak spočívá v tom, že je v současnosti závěrečná fáze příprav kolem ExoMars ohrožena obecným zhoršením epidemiologické situace v evropských zemích.

„Udělali jsme obtížné, ale rozvážné rozhodnutí odložit start do roku 2022. Je to dáno především potřebou maximalizovat robustnost všech systémů ExoMars a také okolnostmi souvisejícími se zhoršením epidemiologické situace v Evropě. Kvůli ní naši odborníci prakticky nemají možnost cestovat k partnerským organizacím,“ uvedl ředitel společnosti Roskosmos Dmitrij Rogozin.

Nyní se s odletem z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu počítá mezi srpnem a říjnem o dva roky později. Tomu odpovídá i přesun plánovaného přistání na sousední planetě na období mezi dubnem až červencem 2023. Je třeba si uvědomit, že existují pouze relativně krátká, zhruba třítýdenní startovací okna, které se objevují každé dva roky. Z toho asi 10 dní jsou ideální astrodynamické podmínky pro tuto konkrétní misi. Právě v jejich průběhu lze ze Země vyslat posla k Marsu.

ESA zkoumá Mars už víc než patnáct let. Svůj průzkum započala se sondou Mars Express a nyní pokračuje dvojicí misí ExoMars. Do budoucna se plánuje, že by se na Marsu odebrané vzorky dopravily na Zemi ke zkoumání.

Kazačok s Rosalindou

K Marsu za tři roky dorazí loď s ruskou přistávací plošinou Kazačok (Kozáček) a speciálním robotickým vozítkem pojmenovaným po Rosalindě Franklinové.

Vše je naplánováno tak, že až ruský stroj na povrchu Marsu přistane, sjede z něj rover Rosalinda a začne provádět své vědecké experimenty. Samotný Kazačok není mobilní, ale bude dlouhodobě schopen studovat klima, atmosféru, radiaci a možnou přítomnost podpovrchové vody v místě přistání.

Rosalinda bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky regolitu a analyzovat jejich složení. Po povrchu rudé planety se bude pohybovat rychlostí dva až tři metry za hodinu. Primárním cílem mise je pokusit se zjistit, zdali někdy v minulosti nebyl na Marsu život. Dále pak lépe pochopit historii vody na této planetě.

Ve výbavě roveru tak nesmí chybět vrták, kterým se odeberou vzorky, jež budou následně rozdrceny.

K hledání známek života na Marsu používá Rosalinda řadu nástrojů. Přístroj MicrOmega studuje charakteristiku minerálů ve vzorcích pomocí viditelného a infračerveného záření. Spektrometr Raman používá laser k identifikaci mineralogického složení vzorku a je schopen rozpoznat i organické sloučeniny. Další analýzu poskytuje kombinace laserového desorpčního hmotnostního spektrometru a plynového chromatografu (součást analyzátoru molekul Mars Organics Molecule Analyzer – MOMA), který bude studovat a identifikovat chemii regolitu. Nejvíce vědecky zajímavé vzorky budou dávkovány do jedné z 31 malých nádobek. Rover pak provádí jejich přípravu pro další zkoumání za pomoci zahřívání a s použitím dalších látek, aby mohl následně emitované páry a plyny analyzovat technikami plynové chromatografie. Právě tak může zjistit stopy organických sloučenin.

Aby mohl stroj pátrat po známkách života na Marsu, byl sestavován v superčisté místnosti za velmi přísných podmínek, aby se zabránilo jakémukoli organickému znečištění. A to včetně znečištění stopami lidského života. V případě zanesení na Mars by totiž mohl kontaminovat vzorky a znehodnotit výsledky.

Rover také prochází řadou testů, které mají ověřit, že zvládne podmínky, které na Marsu panují.

„Stroj tak může očekávat teploty až minus 120 stupňů Celsia vně roveru nebo minus 60 stupňů Celsia uvnitř. Stejně tak musí být schopen pracovat v tlaku odpovídající jediné setině pozemského, navíc v atmosféře bohaté na oxid uhličitý,“ vysvětluje se na stránkách ESA.

V současné době na čtvrté planetě naší sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight.

Těm slouží jako retranslační stanice kosmická sonda TGO (Trace Gas Orbiter), která se k Marsu vydala v rámci již zmíněné první fáze mise ExoMars v roce 2016. Zajišťovat komunikaci bude i pro Rosalindu. Jak z názvu sondy vyplývá, zabývá se u Marsu také získáváním údajů o složení atmosféry.

Letos v létě chce NASA na Mars poslat dalšího automatického výzkumníka – šestikolový rover Perseverence. Ten bude také pátrat po stopách možného minulého, nikoli současného života na Marsu, ale i sbírat údaje o klimatu a geologii planety.

Oprava: V textu jsme upravili informace o odložení mise, délce startovacího okna a analytických nástrojích