Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česká věda potřebuje více peněz a méně byrokracie, říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová

Věda

  23:53
PRAHA - Potenciál české vědy je mnohem vyšší, než jak se nyní projevuje. Velkou roli v tom hraje financování, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Lidovky.cz: Jak jste spokojená s financováním vědy a výzkumu?
Kdybych vzala v úvahu absolutní částku, nemůžu říct, že bych byla nespokojená. Samozřejmě si ale umím představit, že bychom uměli velmi dobře nakládat i s částkou vyšší. Spíše mi však dělá starost distribuce peněz mezi institucionální prostředky a účelové. Institucionální prostředky dostáváme přímo do své kapitoly ve státním rozpočtu a vedení Akademie věd je rozděluje mezi ústavy podle zavedeného algoritmu. Pak máme z veřejných peněz ještě druhou část rozpočtu, a to jsou takzvané účelové peníze, což jsou zjednodušeně řečeno všechny granty. Tato část nyní výrazně převažuje, a to je špatně.

Lidovky.cz: Proč?
Když se podíváme na západ od našich hranic na vědecky vyspělé země, a my se chceme poměřovat s jejich nejlepšími institucemi, tak u nich činí institucionální podpora 70 procent, v případě ústavů společnosti Maxe Plancka až 80 procent. Znamená to, že tyto instituce nejsou závislé na grantovém financování. Nemám nic proti grantům, myslím si, že grantová soutěž je dobrá věc, ale nesmí výrazně převažovat, což je náš případ. 

Mladí i zkušení vědci mohou nově získat dotaci. Akademie věd letos rozdělí 20 milionů

Z institucionálního financování máme v Akademii věd nyní v průměru přibližně 35 procent, 65 procent napříč ústavy je z grantového financování. Máme ale i ústavy, kde institucionální částka činí pouze okolo 25 procent. Před zhruba 12 lety činila institucionální složka v Akademii věd v průměru asi 65 procent. Prudký sešup dolů nastal za vlády Mirka Topolánka. Teprve loni jsme se po deseti letech dostali v institucionální složce a při zohlednění inflace na úroveň financování roku 2009!

Lidovky.cz: Jak se to odráží v praxi?
Znamená to, že vědci jsou plně vytíženi tím, že pořád píšou nějaké žádosti o granty nebo je administrují, což jim ubírá spoustu času a energie na to, aby se věnovali vlastní odborné práci. Statisticky vzato musíte napsat nejméně čtyři projekty, abyste získala jeden grant. Je to velmi neefektivní způsob. Proto tolik voláme po navýšení institucionální části našeho rozpočtu.

Další problém grantů je ten, že jsou krátkodobé, nejčastěji na tři roky, což je velmi krátká doba. Granty z operačních programů jsou sice zpravidla delší, ale také je velmi malá šance je dostat, navíc jejich administrace je jedna velká katastrofa. Strašné také je, že každý z poskytovatelů grantů, k nimž patří nejen operační programy, ale také Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a další instituce, má jiná pravidla. Znamená to, že každý formulář vypadá jinak, jinak vykazujete, zda projekt úspěšně řešíte, různí se i podávání zpráv a zařazení nákladů pod určité položky. Proto tolik protestujeme proti stále větší byrokratizaci vědy. Teprve v poslední době vidíme, že se tímto problémem začínají odpovědná místa zabývat, jsme tomu rádi, bude to ale dlouhodobý proces.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.
Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Lidovky.cz: Jak si stojí česká věda v mezinárodním srovnání?Specifikum vědy je, že se její výsledky poměřují celosvětovou úrovní jednotlivých oborů. V některých oborech – například ve vybraných fyzikálních, chemických, biochemických, v molekulární biologii, dějinách umění a ekonomii – může česká věda směle soutěžit s těmi nejlepšími na světě. Občas se prostě povede, také díky tradici některých oborů, že tady máme špičkové lidi a špičkové týmy. 

Myslím si ale, že potenciál české vědy je mnohem větší, než jak se projevuje. To je podle mě primárně dáno finanční situací. Další oblastí odrážející kvalitu vědy je transfer znalostí. V některých oborech je cesta od základního výzkumu k aplikaci výsledků v praxi kratičká, ale v jiných oborech velmi dlouhá. Některé objevy, například Michaela Faradaye, došly použití teprve po stu letech. 

Antonín Holý pracovat na svých antiviroticích třicet let, než z toho něco bylo – ale pak z toho opravdu něco bylo, protože jeho domovský Ústav organické chemie a biochemie AV ČR má z licencí na jeho patenty nebo na patenty, které navazují na jeho objevy, miliardy korun ročně. Aplikovaný výzkum dělá zhruba třetina ústavů Akademie věd. 

Typickým příkladem je Ústav přístrojové techniky, který spolupracuje s firmami v Brně vyrábějícími elektronové mikroskopy.

Lidovky.cz: Jak vidíte budoucnost průmyslu 4.0?
Je to jedno z módních slov. Když to řeknu ošklivě, termín „průmysl 4.0“ vymysleli v Německu jako heslo pro získání peněz. Neříkám tím ale, že se průmysl neposouvá dál a že nevyužívá víc a víc nových technologií. To je samozřejmě v pořádku a v tomto smyslu já chápu průmysl 4.0.

Lidovky.cz: A co soudíte budoucnosti umělé inteligence?
Umělá inteligence, přesněji řečeno způsoby ovládání různých strojů a vyhodnocování skutečnosti, je také trošku takové heslo a tento pojem nemá přesné vymezení. Nicméně pokrok v těchto směrech se samozřejmě také rozvíjí kontinuálně a je to cesta budoucnosti. Naše země, která má objektivně málo surovinových zdrojů, a přitom relativně pokročilé a vzdělané obyvatelstvo, 

Čeští vědci přišli na způsob, jak předcházet mutacím genů

vlastně nemá jinou cestu než jít tímto směrem, pokud chce zůstat mezi rozvinutými zeměmi. Touto problematikou se zabývají i lidé na Akademii věd, především v technicky a informaticky zaměřených ústavech. Umělá inteligence ale není jen technická otázka, ale také sociální, psychologická a právní. V tomto smyslu se jí zabývá i náš Ústav státu a práva a Sociologický ústav – oba jsou čím dál více zapojeny do těchto výzkumů.

Lidovky.cz: Můžete čtenářům přiblížit platformu Strategie AV21, kterou jste na Akademii věd vytvořili před několika lety?
Její motto je „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. V rámci ní tedy formulujeme programy, které odrážejí záležitosti hýbající společností. Smyslem této platformy je pro řešení těchto programů propojovat jednotlivé ústavy Akademie věd horizontálně a navazovat na ně i jiné instituce včetně mezinárodních, pokud mají zájem. My jako Akademie věd dáváme našim institucím peníze na to, aby se mohly síťovat, domlouvat společné aktivity, například podání společné žádosti o nějaký prestižní grant. 

Vědci sledují šíření tepla ve skalách, mohou zabránit jejich pádu

Právě tady se nám velmi osvědčilo propojení přírodovědně nebo technicky zaměřených ústavů s ústavy humanitně a zejména sociálně zaměřenými; ukazuje se totiž, že právě toto propojení je v dnešní době nejvíc potřeba. Jedná se o multidisciplinární projekty, kde se na jednu problematiku různé ústavy dívají různě podle svého zaměření. Například – jak je uvedeno výše – se ukázalo, že u umělé inteligence je velmi mnoho nezodpovězených etických, sociálních a právních otázek. Právě tyto otázky přírodovědci a technici často neúmyslně opomíjejí, a zčásti oprávněně, protože je má a umí řešit někdo jiný.

Lidovky.cz: Co soudíte o klimatické změně?
Určitě je potřeba se jí vážně zabývat, ale vědecky. To znamená bez nějakého ideologického nátěru a bez často nepromyšlených aktivistických výkřiků. Přímo se jí u nás zabývá zejména brněnský Ústav pro výzkum globální změny, ale dotýkají se jí i výzkumné aktivity na dalších ústavech Akademie věd.

Autor:

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč