Krize z let 2008 - 2009 se od současné situace odlišuje sledem i dynamikou událostí. Před více než deseti lety se problémy kupily pomalu. První signály značily nesplácené takzvané subprime hypotéky už v létě 2007, trvalo půl roku, než to přestaly zvládat první banky (Lehman Brothers) a postupně se začala odhalovat toxicita nekontrolovaného rozpuku finančních derivátů. Hlavně posloupnost událostí, na něž musí reagovat vlády, centrální banky a celý veřejný sektor, je tedy dnes jiná.
Nástup epidemie do Evropy a USA z Asie způsobil okamžitou prudkou reakci trhů následovanou “hašením” z eráru. Připomeneme-li si finanční krizi započatou po pádu “Lehmanů”, šlo na akciových a dalších trzích nejprve o postupný pokles a pak teprve prudký propad. Současný prudký propad se odehrál bez počáteční mírné dlouhé fáze. Kumulativní propad tak tedy není tak velký. Před 12-ti lety šlo zhruba o 50procentní sešup z vrcholu, nyní tak daleko ještě nejsme. Je ale třeba dodat, že nyní razantnějšímu propadu brání síla technologických firem v akciových indexech - efekt skupiny FAANG (Facebook, Apple, Amazon, Netflix a Google), která je v současné situaci více imunní.
Víme každopádně, že recese je nevyhnutelná. A kroky v zásadě všech vlád západního světa jsou s ohledem na perspektivu ekonomiky značně odvážné.
Na druhou stranu, v předešlé krizi startovaly centrální banky z relativně vyšší hladiny úrokových sazeb a v monetární politice bylo, jak ekonomice pomáhat. Nyní tento prostor nemají. Pro účinnost monetární politiky ale aspoň nyní mluví zkušenost a paměť v tom, co dělat a nedělat. Odhodlanost a všeobecná tolerance kvantitativního uvolňování je rovněž zprávou, která by mohla investory a ekonomiku uklidnit.
No a dalším podpůrným argumentem pro víru ve snad rychlejší zotavení ekonomik, budiž stav zadluženosti, který je sice celkově vyšší než v poslední krizi, ale břímě zadlužení je přeneseno na podnikovou (na odkupy vlastních akcií) a vládní úroveň. Tedy úroveň zadlužení spotřebitele je výrazně nižší než ve srovnávaném období. To naznačuje, že se spotřebitel mnohem lépe vypořádá s krátkodobým vynuceným omezením spotřeby, kterou však zřejmě jen odloží a ne zcela zavrhne. Výhodou současného východiska pro recesi a odhad její hloubky a délky je také poměrně nízká nezaměstnanost.
Text vznikl na základě analytického materiálu J&T Banky a společnosti Atlantik finanční trhy.
