Rodiče učí své děti hospodařit s penězi, chtějí ale i pomoc od škol či bank

Prakticky všichni rodiče dětí všech věkových skupin (99 procent) se v aktuálním průzkumu České bankovní asociace (ČBA) shodli na tom, že učit děti finanční gramotnosti je důležité.

Postarat se o to by měl především školní systém, což očekává 96 procent rodičů. Finančně vzdělávat by školám mělo pomoci ale i ministerstvo financí společně s Českou národní bankou (85 procent), pozadu by neměly zůstat ani banky (84 procent).

Devět z deseti oslovených rodičů také soudí, že učit děti, jak s penězi nakládat, by se mělo i v rámci rodiny. Tématům spojeným s financemi se během výchovy věnuje pravidelně a záměrně více než polovina rodičů či prarodičů. Čtvrtina pak ve chvílích, kdy se děti na něco kolem peněz a financí zeptají a každý šestý jen výjimečně.

Jen osm rodičů ze sta s dětmi o penězích vůbec nemluví. Většina rodičů se naopak snaží svým potomkům vštípit základy správného finančního hospodaření poměrně brzy, dvě pětiny dokonce už v předškolním věku, další čtvrtina pak při nástupu potomka do 1. třídy a stejný počet během návštěvy prvního stupně.

Celkem 95 procent rodičů také odpovědělo, že na otázku spojenou s financemi svému potomkovi zpravidla odpoví, pokud odpověď ale nezná, neodbyde ho, ale pokusí se ji co nejdříve zjistit.

Během debat na témata spojená s financemi rodiče nejčastěji čerpají z vlastních zkušeností (83 procent), ale i z informací, které našli na internetu (65 procent).

„To nemusí být vůbec špatná volba, neboť dnes existuje poměrně široká škála možností, jak se o financích učit třeba i zábavnou formou s využitím on-line her, anebo přes různé mobilní a webové aplikace. Vyzkoušet si základní pravidla a poznávat, jak zacházet s penězi, můžeme ale i off-line např. při deskových hrách či nikdy nestárnoucí hře na obchod,“ doplnila Helena Brychová z ČBA.

„Významnou roli při finančním vzdělávání dětí hraje kapesné, které pro ně může být prvním setkáním s finační realitou. Z našeho průzkumu vyplynulo, že polovina dětí dostává kapesné pravidelně – buď v měsíční nebo týdenní frekvenci. Nejčastěji jde o částku do 100 korun týdně, výše se však samozřejmě odvíjí podle věku dětí, např. děti starší 15 let dostávají spíše okolo 200 korun týdně,“ uvedla Brychová.

Ovšem ne všechny děti jsou se svým kapesným spokojené. Podle mínění rodičů je s částkou kapesného spokojeno 44 procent dětí. Čtvrtině dětí pak rodiče kapesné nedávají vůbec, ale do této kategorie spadají z velké části děti předškolního věku.

Více než polovina rodičů vedle kapesného své potomky odměňuje i za občasnou nadstandardní pomoc v domácnosti. Pozitivní přístup mají rodiče také v odměňování za dobré vysvědčení nebo zahradní práce jako třeba posekání trávníku. Oproti tomu slušné chování (68 procent) nebo úklid vlastního pokoje(63 procent) nejsou pro rodiče důvodem pro finanční odměnu.

Více než polovina rodičů je dle svých slov v rozhodnutích o dětských financích konzistentní – ať už se jedná o odměny nebo o kapesné, děti dostávají peníze podle jasně stanovených pravidel, která platí i v situaci, kdy své peníze utratí.

Za co peníze utratí, je na rozhodnutí dítěte, míní sedm z deseti rodičů, přičemž polovina z nich se ani na účel útraty neptá. Podle Brychové se jedná o správný přístup: „Pokud dětem nějaký finanční obnos dáme, již bychom je neměli příliš svazovat v tom, za co jej mohou utratit. Můžeme to s nimi ale probrat a říct jim, proč konkrétně my danou věc považujeme za dobrý či špatný nákup, a jít jim příkladem, ale samotné rozhodnutí bychom měli nechat na nich.“

Na druhou stranu každé osmé dítě se musí dovolit, když chce peníze za něco utratit, pětina pak žádá o svolení až od určité částky.

Mnoho rodičů v současné době dětem sjednává různé finanční produkty. Nejčastěji se přitom jední o stavební spoření, v prlzkumu tento produkt zmínil každý druhý rodič. Dvě pětiny rodičů dětem zřídily běžný účet s platební kartou.