Metnar chce posílit v době ohrožení státu moc premiéra na úkor parlamentu

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar Zdroj: Michaela Szkanderová, E15

Lubomír Metnar
Lubomír Metnar
3
Fotogalerie

Ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu, upozornili opoziční Piráti. Ministr Lubomír Metnar (ANO) v předkládací zprávě počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by jen premiér.

Metnar v pondělí požádal o zařazení své zprávy na program vlády, Babiš ale deníku Aktuálně.cz a týdeníku Respekt řekl, že o Metnarově aktivitě netuší. Později uvedl, že s dokumentem nesouhlasí a projednávat jej vláda nebude. „Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo," uvedl. Navrhované zvýšení pravomocí vlády přitom projednala Bezpečnostní rada státu letos 2. března. O deset dní později Babišův kabinet vyhlásil kvůli šíření koronavirové epidemie nouzový stav.

Ministerstvo obrany v dokumentu zvažuje situaci, že by se Česká republika ocitla ve stavu ohrožení. Rezort navrhuje, aby případný stav ohrožení státu nebo válečný stav mohla vyhlásit sama vláda nebo premiér, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu. Podobně by to bylo u změně státního rozpočtu, přijetí válečného rozpočtu nebo vyslání vojáků do zahraničí.

„Charakter některých krizových situací může být takový, že se Parlament České republiky nebude moci sejít buď vůbec, nebo se nebude moci sejít včas," uvádí předkladatelé. „Přitom na rozhodnutí Parlamentu České republiky je vázána aktivace řady dalších opatření, bez nichž nelze zajišťovat obranu státu anebo realizaci jiných opatření směřujících ke zvládnutí krizových situací," dodávají s tím, že by situace mohla vyústit v ústavní nebo až státní krizi. Parlament má podle návrhu rozhodnutí vlády či premiéra později potvrdit nebo vyvrátit.

Co navrhuje ministerstvo obrany

- V případě neakceschopného parlamentu, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu, by krizové rozhodování přešlo na vládu, a pokud by byla nefunkční, tyto pravomoci by získal premiér.

- Vláda nebo premiér by v „neodkladných situacích“, kdy by se nemohl nebo nestihl sejít parlament, vyhlašovali stav ohrožení státu nebo válečný stav. Rozhodnutí samotného premiéra by musela do 48 hodin odsouhlasit vláda. Parlament by tato rozhodnutí s konečnou platností „při nejbližší příležitosti“ nebo na „nejbližší schůzi“ potvrdil, nebo zrušil.

- Termíny „neodkladná situace“, „při nejbližší příležitosti“ a „nejbližší schůzi“ nejsou v návrhu upřesněny.

- Ministerstvo obrany uvádí, že návrh zpracovalo na základě usnesení vlády z roku 2015.

Kritiku opozice, že jde o zásah do demokracie v zemi, Metnar odmítá. Jde podle něj o úvahový dokument. „Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami," řekl Metnar. „Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné,“ přiznává.

Dokument se podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nebude v aktuální krizové situaci projednávat. „Rozhodně nehrozí, že by se takto zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout," řekl Hamáček s tím, že doporučí Metnarovi dokument stáhnout.

Podle Hamáčka v předložení materiálu nebyl žádný skrytý úmysl, každá podobná změna by navíc podle něj potřebovala ústavní většinu v obou komorách parlamentu. „Těch pojistek proti případně špatně napsanému zákonu je tam hodně," řekl ministr. „Nevím, zda je třeba až taková změna, ale stát by se měl připravit na situace, které jsou méně předvídatelné," řekl Hamáček, podle kterého zkušenosti ze současné epidemie koronaviru ukazuje, že bude potřeba do budoucna novelizovat krizový zákon. 

Na dokument upozornili jako první Piráti. Jedná se o ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci, kdy exekutiva se musí opírat o důvěru a souhlas parlamentu, který je brzdou pro převzetí moci ve státě, jak se nyní děje třeba v Maďarsku," uvedl pirátský poslanec Vojtěch Pikal, podle kterého se takové dokumenty musí projednávat mimo krizová situace, jako je ta současná s epidemií koronaviru.

Pikal upozorňuje, že i v případě, že se nemůže sejít celá sněmovna a Senát, mohou jejich jménem vystoupit příslušné výbory. „Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády," dodal Pikal.

Projednávání takového dokumentu kritizují i další politici. Poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) jej označil za „obludný materiál". „Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara," uvedl.

O čem v krizových situacích rozhoduje Parlament ČR

- Vyhlašuje stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nouzový stav může vyhlásit vláda bez souhlasu Poslanecké sněmovny nejvýše na 30 dnů. Po uplynutí této doby musí s prodloužením nouzového stavu souhlasit poslanci. 

- Obě komory parlamentu rozhodují o vyslání vojáků a techniky do zahraničí, pokud mise přesáhnou 60 dnů. Rozhodují také o působení cizích ozbrojených sil na území ČR v případě, že převýší 60 dnů.

- Parlament rozhoduje o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je země členem.

- Parlament schvaluje mezinárodní spojenecké, mírové nebo politické smlouvy.

V žádné z uvedených pravomocí a v dalších, které jsou definované Ústavou a dalšími zákony, není parlament zastupitelný.