Prymulův tým chystá průzkum promořenosti české populace. Plošné testování provede i na Litovelsku
Centrální tým COVID-19 připravuje průzkum reprezentativního vzorku obyvatel Česka na promořenost koronavirem. Radiožurnálu to potvrdil šéf týmu – náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. Cílem je zjistit, jak velká část populace nákazu právě má, nebo už si jí prošla dřív bez symptomů. Kromě toho tým chystá i průzkum promořenosti populace na Litovelsku, kde byli lidé do neděle v karanténě.
Průzkum na reprezentativním vzorku chce Prymula zrealizovat co nejdřív, pravděpodobně příští týden. Počet lidí, kterých by se mělo testování týkat, neupřesnil.
Promořenost
Míra kontaktu populace či její části s určitým (choroboplodným) zárodkem prokázaná většími studiemi na základě např. sérologických vyšetření.
Zdroj: Lékařský slovník
„V tuto chvíli se připravuje protokol, který zpracovávají lidé z olomoucké lékařské fakulty a jejích vědeckých institucí. Očekávám, že mi bude zaslán zítra nebo pozítří. Pak bude nutné získat souhlas etické komise. Jinak tam žádné další problémy nejsou a předpokládám, že tu studii provedeme ve vybrané lokalitě, možná v Praze,“ uvedl Prymula pro Radiožurnál.
Připravované testování promořenosti populace potvrdil i šéf Ústředního krizového štábu – ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD. „My jsme samozřejmě připraveni k tomu dodat potřebný počet testů. Předpokládám použití těch rychlotestů, které máme v zásobě a máme jich dostatek.“
22 tisíc rychlotestů
Kromě reprezentativního průzkumu plánuje Centrální tým COVID-19 i testování obyvatel v oblasti Litovelska na Olomoucku, která byla kvůli vysokému počtu nakažených do neděle v karanténě.
K úmrtí sestry z Thomayerovy nemocnice přispěl stres, myslí si její vedoucí
Číst článek
Testování by mělo začít už tento týden. „Hygiena dostala povel, aby ho zahájila. Už jsme tam zavezli 22 tisíc testovacích setů, abychom mohli lokalitu otestovat. Chceme vědět, kolik osob se tam dostalo do kontaktu s tímto onemocněním,“ řekl Prymula.
Na Litovelsku a Uničovsku bylo v karanténě zhruba 24 tisíc lidí. Na průzkum promořenosti této oblasti budou zdravotníci používat zmiňované rychlotesty. Ty zjišťují hladinu protilátek, které se u koronaviru zvyšují. Nemusí tedy infekci odhalit v rané fázi. Zato ale mohou sloužit pro odhalení už vyléčeného člověka, který nákazou prošel, aniž o tom věděl.
Jiný postup bude u průzkumu na reprezentativním vzorku populace. V tomto případě by se podle Prymuly měla použít kombinace rychlotestů a testů PCR na průkaz nukleové kyseliny.
„Budeme chtít i testy na nukleovou kyselinu, abychom zjistili, jestli náhodou ti lidé nevylučují vir, protože nosiči mohou být zcela ‚němí‘ a mohou ho přitom vylučovat. Takže by se kombinovaly oba typy testů,“ uvedl Prymula.
Vysoká promořenost populace
Plánovaný průzkum reprezentativního vzorku populace vítá ekonom Jakub Steiner z institutu CERGE-EI, který se zabývá epidemií koronaviru pohledem ekonomie. Upozorňuje, že v současnosti není vůbec jasné, do jaké míry je společnost nákazou promořená. Pokud by testy odhalily vysokou promořenost, byla by to podle Steinera paradoxně dobrá zpráva.
Týrání v karanténě? Utečte a volejte policii. Poradí si i s tyranem COVID pozitivním, radí psycholožka
Číst článek
Pravděpodobnější podle něho ale bude spíš nižší míra promořenosti. „Myslím, že ty první výsledky z reprezentativních vzorků budou nepřesné, data budou nedostatečná, jejich interpretace nebude zcela jasná. Rozhodně to nebude tak, že po prvním takovémto sběru dat budeme moci rozhodnout zcela jasně, co dál,“ říká Steiner.
Podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha by bylo vhodné provést v Česku velkou studii promořenosti populace také s odstupem po nějakém čase: „V tuto chvíli se vyvíjí spolehlivé serologické metody na detekci protilátek. V České republice existuje několik longitudinálních kohort zdravých dobrovolníků nebo rodinných studií, které by byly pro tento účel ideálně použitelné.“
Zmiňované rychlotesty podle Hajdúcha pro důslednou studii nejsou ideální. „Jsou jen orientační a kvalitativní. My potřebujeme nejenom vědět, jestli ty protilátky tam jsou, což pro diagnostiku stačí. Ale my potřebujeme i vědět, kolik jich tam je. Což nám ten rychlotest není úplně schopen říct,“ shrnuje.
Protichůdné vědecké pohledy
K testování na promořenost populace v zemích zasažených koronavirem minulý týden vyzvali vědci z oxfordské univerzity. Podle jejich studie se už velká část lidí koronavirem nakazila, aniž by to zaznamenala, a jeden ze závěrů zní, že už nákazu měla až polovina Britů. Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to, že hospitalizaci potřebuje jen méně než každý tisící nakažený, a nemoc tak není tolik nebezpečná.
Devět pracovníků pardubické kardiologie má COVID-19, oddělení funguje v omezeném provozu nadále
Číst článek
Většina evropských vlád včetně té české ale v boji proti epidemii vychází z jiných studií – mimo jiné ze zjištění Královské univerzity v Londýně. A její závěry jsou mnohem pesimističtější. Studie konstatovala, že pokud by se nepřijala žádná opatření proti šíření koronaviru, nakazila by se jím letos téměř celá populace planety a 40 milionů pacientů by mu podlehlo.
Pokud se přijmou opatření na zmírnění šíření koronaviru, která sníží sociální kontakty starších lidí o 60 procent a v širší populaci o 40 procent, mohly by se ztráty na životech podle londýnských vědců snížit o polovinu, tedy na 20 milionů.
