Marseille (od naší spolupracovnice) - Můžu jít do pekárny jen pro bagetu, nebo musím jen na velký nákup? Můžu si jít zaběhat pět kilometrů? A co přesně znamená "individuální fyzická aktivita"? Francouzi se v době pandemie koronaviru snaží hledat odpovědi na otázky na zpřísnění podmínek celostátní karantény.
Každá vycházka ven musí být odůvodněná písemnou atestací, kterou si každý Francouz musí vytisknout nebo napsat ručně na papír předtím, než opustí svůj domov. Kromě osobních údajů musí uvést, z jakého důvodu jde ven: do práce, na nezbytný nákup, k lékaři, z naléhavých rodinných důvodů nebo kvůli péči o druhé.
Povolená je i takzvaná individuální fyzická aktivita, ale jen v dosahu jeden kilometr od bydliště a nejvíc hodinu denně. Nově se proto do povolenky musí psát i čas odchodu z domova. Venku je pak doporučené dodržovat vzdálenost mezi lidmi minimálně jeden metr.
Za nedodržení nařízení hrozí pokuta 135 eur (asi 3700 korun), v případě opakovaného porušení během dvou týdnů až 1500 eur (přes 41 tisíc korun), při dalším prohřešku až vězení. Roušky nosí Francouzi podle vlastního uvážení, vláda je doporučuje jen v případě příznaků nemoci.
Dohled nad dodržováním karantény se liší podle regionů. Záleží také na vůli a benevolenci jednotlivých policistů. Zatímco ve většině případů jen projíždějí ulicemi a kontrolují, aby se lidé neshlukovali ve skupinách a nevstupovali do zavřených parků, lesů nebo na pláže, jinde pokutují.
Porušil, nebo neporušil?
Matúš Hocko žije v Grand Est na východě od Paříže, jednom z nemocí nejvíce zasažených regionů. Minulý týden dostal pokutu 135 eur, když jel do obchodu pro součástky na opravu auta. Přestože měl atestaci, policie vyhodnotila jeho zamýšlený nákup jako ne nezbytný. Obchody, kam měl Hocko zamířeno, zůstaly totiž otevřené jen pro profesionály.
"Co jsem mohl dělat, policie dělá svou práci a v současné situaci musíme respektovat, co řekne stát," krčí rameny.
Také Češka Olina Grisonová popisuje svou zkušenost z jihu Francie: "V pondělí jsem jela autem asi kilometr od domova, kde je pěkný lesík, aby se můj pes proběhl, ale zastavili mě četníci, že musíme domů, že les je zakázaný."
Ve velkých francouzských městech policie zapojila do kontrol i drony a helikoptéry. "Cílem dronů je především šířit zprávu a opakovat výzvu, aby lidé zůstali doma a nevycházeli ven, pokud nemají povolenku," říká k tomu policejní komisař Stéphane Brunoni z Marseille. Vrtulníky pak kontrolují pohyb lidí v hustě obydlených oblastech i v těch nedostupných, třeba na horách, kam se v současné době také nesmí.
Opatření ještě můžou zpřísnit starostové městskými vyhláškami. Například v jihofrancouzském Nice nebo Mylhúzách poblíž hranic se Švýcarskem platí úplný zákaz vycházení ve večerních hodinách. Zatím nejdál šel starosta města Sanary-sur-Mer na jihu Francie, který konstatoval, že lidé nerespektují nařízení a od pondělí zakázal vycházet dále než 10 metrů od domu.
Jen naprosto minimální vycházení nařídil i starosta městečka Thise na východě země. V místním domově důchodců už na virus zemřelo patnáct lidí. Ve městě Morlaix v Bretagni zase zakázali jakékoliv hlučné práce od 9 do 15 hodin, aby si mohl zdravotnický personál pracující v noci odpočinout alespoň přes den. Prefektury potom mohou rozhodnout o výjimečném otevření trhů v místech, kde není jiná možnost nákupu potravin. Většina trhů pod širým nebem je od minulého úterka také zakázaná.
Karanténa na sídlištích
Karanténní opatření ještě více zkomplikovaly životní podmínky na některých francouzských sídlištích. Situaci popisuje pro deník Le Monde lékař Romain Dufau, vedoucí pohotovosti v nemocnici na pařížském předměstí Seine-Saint-Denis.
S koronavirem tady přijali velký počet nakažených, kterým je mezi 25 a 45 lety. "Často šestičlenné rodiny tu žijí na 45 metrech čtverečních. Nejmladší členové to moc dlouho nevydrží a jdou ven. Spousta lidí navíc pracuje načerno, ti budou chodit ven zkrátka proto, aby rodinu nepřipravili o příjem. Policie musí být smířlivější, jinak vypuknou problémy," upozorňuje Dufau.
Sociálními sítěmi zároveň kolují videa, podle nichž policie při kontrolách reaguje nepřiměřeně. Desítky nevládních organizací, například Human Rights Watch nebo Liga pro lidská práva, vyzvaly ministra vnitra, aby zajistil, že kontroly budou probíhat podle zákonů a bez projevů diskriminace nebo rasismu. Vypjatá je ale situace i na straně policie. Policejní odbory upozorňují, že nemají dostatek ochranných prostředků, masek a gelů a vyhrožují zastavením kontrol.
