Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Česko se s epidemií způsobenou koronavirem SARS-CoV-2 rozhodlo prozatím vypořádat „modifikací epidemie“, tedy snížením míry nakažlivosti viru pomocí zatím především plošných opatření. A zdravotničtí odborníci pracující pro vládu uvádějí, že podle jejich údajů se to zatím daří.

Na tiskové konferenci ve středu 1. dubna Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), uvedl, že v Česku se výrazně snížila nakažlivost viru. Index nakažlivosti (R) zjednodušeně řečeno ukazuje, kolik dalších lidí nakazí jeden nemocný v průběhu nemoci.

Původní, „nemodifikovaný“ index nakažlivosti viru SARS-CoV-2 se podle různých odhadů pohybuje mezi 2,5–3. Epidemiologové na ÚZIS dospěli k závěru, že před začátkem vyhlašování opatření činil zhruba 2,64. Postupné zavádění omezení shromažďování, společenských akcí a nakonec i pohybu ovšem R podle údajů prezentovaných Duškem snížilo na hodnotu kolem 1,1. Přesněji řečeno do intervalu zhruba 0,9 až 1,3.

Nové odhady nakažlivosti (hodnota R) epidemie SARS-CoV-2 v ČR v závislosti na přijatých opatřeních. Omezení volného pohybu osob snížilo podle dostupných údajů nakažlivost do rozmezí kolem 0,9 až 1,3. To by mohlo teoreticky znamenat, že nákazy se bude zastavovat, ale tento odhad by se měl potvrdit v následujících dnech. Všimněte si, že model počítá s nízkým podílem lidí bez příznaků, zhruba 10 procent.

Čeho dosáhla opatření? Podle modelů, který prezentoval Ladislav Dušek snížila nakažlivost nemoci o více než polovinu, na hodnotu někde mezi 0,9 až 1,3 z původních odhadovaných zhruba 2,6. Jak by v prvních dubnových dnech mělo přibývat dalších údajů, interval by se měl nadále zužovat. Model předpokládá, že v ČR jsou v tuto chvíli zhruba dva tisíce osob, které nevědí, že mají virus v těle. V tuto chvíli neexistuje způsob, jak to ověřit, pokud ovšem počty nakažených a pozitivně testovaných by v příštích dnech měly odpovídat předpovědím, dá se usuzovat, že jde o správný předpoklad.

Pokud by hodnota byla na spodní hranici odhadů, tedy kolem 0,9, nemoc by velmi zjednodušeně řečeno postupně vymizela. To je ovšem v tuto chvíli nereálný scénář, protože bychom se těžko mohli vyhnout zavlečení nákazy odjinud.

Spíše si můžeme představit, že v současných značně nenormálních podmínkách se onemocnění novým koronavirem SARS-CoV-2 šíří zhruba stejně jako běžná sezonní chřipka (ne chřipka pandemická) během běžných zim. Index nakažlivosti běžné chřipky totiž bývá kolem hodnoty 1,3. (Kdybychom během každé zimy podnikali podobné kroky jako kvůli koronaviru, R chřipky by se snížilo téměř určitě pod 1 a epidemie by se zastavila. Kdybychom kvůli koronaviru nedělali nic, následky by mohly být opravdu tragické.)

U SARS-CoV-2 je hodnota R zřejmě proto tak vysoká, že jde o nového „škůdce“, proti kterému se na rozdíl od běžné chřipky prakticky nikdo nedokáže bránit, a nakazí tedy na rozdíl od chřipky opravdu každého, na koho narazí.

Blízká budoucnost

Pokud se údaj o nakažlivosti potvrdí na dalších údajích (tedy především na počtu diagnostikovaných), mohly by být na konci měsíce v České republice řádově nejspíše nízké desítky tisíc lidí s diagnostikovanou nákazou virem SARS-CoV-2. Model vytvořený na ÚZIS počítá s tím, že lidí s prokázanou nákazou by mohlo být v intervalu mezi 7 až 30 tisíci. Jako střední hodnota vychází zhruba 14 tisíc nakažených.

Krátkodobější model na příštích 14 dní s menším rozptylem uvádí, že v polovině dubna by potvrzených počtů nákazy bylo zhruba mezi pěti a 12 tisíci.

Odhad vývoje počtu případů v ČR do konce dubna na základě odhadované nakažlivosti kolem 1,1 do poloviny dubna. Podle něj by u nás mohlo být do konce dubna zhruba 8 tisíc případů, ale rozptyl modelu (který na obrázku není znázorněný) je stále značný: může to být i přes 12 tisíc.

Odhad vývoje počtu případů v ČR do konce dubna na základě odhadované nakažlivosti kolem 1,1. V takovém případě by u nás mohlo být do konce dubna zhruba 14 tisíc případů, ale rozptyl modelu (který na obrázku není znázorněný) je stále značný: také to může být zhruba 30 tisíc.

Rozptyl výpočtů by se měl postupně zmenšovat během několika příštích dní. Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS, který model prezentoval, byl dokonce mírně optimistický, že výsledek by pak mohl být ještě lepší.

Důvod velmi opatrného optimismu se také skrývá v grafu: když si ho přiblížíte, uvidíte, že v posledních několika dnech počet nakažených (vyznačené žlutými tečkami) stoupá pomaleji než křivka vyznačující střední výsledek modelu, která směřuje směrem ke 14 tisícům nakažených. Může se jednat ovšem o zcela náhodný výkyv, platnost tohoto trendu se musí potvrdit v blízké budoucnosti, připomněl ředitel ÚZIS.

Detail z modelu UZIS prezentovaného 1. dubna 2020, který popisuje možný vývoj epidemie COVID-19 v ČR. Na snímku můžete vidět odklon skutečně zachyceného počtu případů od předpovědi. Může se jednat o krátkodobý výkyv, nebo nový trend, to k datu publikace nebylo jasné.

Kolik z nás o něm neví?

Model je ovšem z nezbytnosti založený i na nejistých předpokladech. Vždyť například o viru, o způsobu jeho šíření či průběhu nákazy nevíme zdaleka vše. Největší nejistotou je v tuto chvíli otázka, kolik lidí nemoc má, ale neví o ní, protože v krajním případě nemá žádné příznaky, případně velmi lehké.

Model z ÚZIS pracuje s předpokladem, že bez příznaků je 10 procent nakažených. „To je nejčastější údaj v publikované literatuře,“ říká Ladislav Dušek. „V poslední době se objevují i některé údaje vyšší, v některých případech až 40 procent. My jsme se chtěli držet nejlépe doloženého údaje.“

Jak sám dodává, všechny tyto údaje jsou zatím spíše předběžné. Zda se model mýlí, bychom podle Ladislava Duška měli vědět relativně brzy: „Za dalších čtyři až pět dní budeme mít mnohem víc informací a já doufám, že jasně uvidíme, jak křivka neroste či se ohýbá směrem dolů.“

Stav epidemie v Česku 17 fotografií

Model také nedává odpověď na otázku, jak a kdy se budou měnit stávající opatření, především omezení pohybu. Uvolnění opatření by prakticky jistě vedlo k rychlému rozjezdu další vlny nákazy. Vždyť zatím jsou nakažených zřejmě řádově tisíce, drtivá většina lidí se s ním tedy ještě nesetkala a virus se tedy bude dále šířit velmi snadno.

Česká strategie sází na projekt „chytré karantény“, tedy rychlého zachycení a izolace nakažených a lidí, kteří s nimi přišli do styku a mohli se nakazit. Projekt se ovšem teprve chystá, a tak nelze v tuto chvíli předpovídat, jak účinný a spolehlivý bude.