Pandemie pod rozkvetlými sakurami. Panikaří už i v Japonsku

„Myslím, že olympiádu odloží,“ utrousil mým směrem pan Takano, Japonec provozující českou restauraci Dášeňka v srdci Tokia. Už na konci února měl neblahé tušení, že se letošní olympijské hry nejspíš konat nebudou, ačkoli se japonská vláda nadále tvrdohlavě věnovala přípravám a odmítala jakékoli změny v plánu. Stačil ale pouhý měsíc k tomu, aby se celá situace obrátila vzhůru nohama. Olympijské hry byly odloženy na příští rok. A spolu s nimi i nadšení Japonců.

Když jsem v září loňského roku přiletěl do Japonska, celá země žila přípravami na největší sportovní událost roku. Na letišti mě přivítaly bannery i plyšové hračky Miraitowy a Someity, oficiálních maskotů olympijských i paralympijských her. Železničáři na nádražích lepili nové popisky v angličtině tam, kde dřív byly jen nápisy v kandži. Ve čtvrti Šibuja se stavěl nový obchodní dům a několik hotelů. Renovovaly se stávající vlakové stanice i památky, aby se stihly otevřít před začátkem olympiády v celé své kráse. Včas byl také dokončen nový stadion, kde se měl odehrát úvodní ceremoniál.

A to nebyl jen případ Tokia. Téměř všechny prefektury se do jisté míry připravovaly na olympiádu a plánovaly řadu doprovodných programů. Doufaly, že zahraniční turisté zavítají před olympijskými hrami nebo po nich i do jiných koutů Japonska. I horská oblast, kde jsem studoval, otevřela zbrusu nové a prostorné informační centrum. Japonci vložili do příprav obrovské úsilí i velký balík peněz. Měla to být do puntíku promyšlená a pečlivě vyšperkovaná olympiáda. A pro zemi, která se těší masivní popularitě mezi turisty, také příležitost pro státní kasu. Pak ale přišli první nakažení koronavirem...

Celý článek najdete již nyní na EchoPrime nebo od čtvrtka na prodejních stáncích. Týdeník Echo si můžete objednat ZDE.