Bezmála třicítku lidí dostal k ruce náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, aby rozjel projekt takzvané chytré karantény. Hygienikům má s pomocí dat od mobilních operátorů a bank usnadnit hledání nakažených pacientů a urychlit tak jejich izolaci. Nově se do boje proti koronaviru zapojí více i armáda – vojáci tvoří hned polovinu týmu. Podle Prymuly je jejich role stěžejní. A co budou dělat? Server iROZHLAS.cz pročetl vládní podklady.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha 6:40 2. dubna 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Jde skutečně o nejdůležitější projekt, který stát chystá.“ Těmito slovy start chytré karantény komentoval pro server Lidovky v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO).

Co je chytrá karanténa? Mohla by nahradit plošná opatření a pomoci rychle zvládnout epidemii

Číst článek

Pod hlavičkou Centrálního řídicího týmu COVID-19 projekt vládní kabinet svěřil náměstkovi ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi, jehož tak v čele Ústředního krizového štábu po dvou týdnech nahradil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Zatímco Hamáček se bude nadále starat hlavně o nákup a distribuci ochranných pomůcek, Prymula bude za pomoci armády dohlížet na funkčnost zavedených opatření a trasování nakažených koronavirem. Oba týmy mají však na starosti zvládání koronavirové krize.

Prymula říká, že se jejich práce vesměs nebude překrývat. Podle něj jde o jinou problematiku. „Jediný překryv je v tom, že pokud lidé nebudou dodržovat karanténu, tak zřejmě policie do toho bude vstupovat a bude to kontrolovat,“ přiblížil.

Armádní tým

K ruce bude mít celkem 29 lidí, jak vyplývá z vládních podkladů, které server iROZHLAS.cz prostudoval. V centrálním týmu, který bude fungovat jako poradní orgán vlády, usednou zástupci resortů vnitra a obrany, hlavní hygieničky, hasičů či policie.

Hned polovinu míst ovšem obsadí vojáci, kteří budou mít hlavní slovo především v pracovních skupinách. Vytvoří operativní, analytický či komunikační buňku.

„Tým je postaven na poměrně široké bázi, naprosto profesionálně tak, jak jsem to měl možnost vidět. To znamená, že je to provazbeno do všech oblastí souvisejících s inteligentní karanténou,“ vysvětlil náměstek.

A co budou zajišťovat? Ve statutu centrálního týmu se píše, že se armáda má postarat o organizační zázemí. Bude koordinovat zavedená omezení napříč státními úřady, analyzovat jejich funkčnost i předpovídat další vývoj. Prymulova skupina bude dohlížet také na „stav realizace přijímaných opatření k zamezení šíření virového onemocnění z ohniska nákazy do dalších oblastí České republiky“.

V takové případě – jak ukazuje model řešení situace v ohnisku nákazy, který je součástí vládních materiálů – mají vojáci pomáhat v postižené oblasti i třeba se strategickou komunikací:

Centrální tým řízený Prymulou bude – s ohledem na šíření nemoci COVID-19 – rovněž navrhovat nová opatření, jeho výstupy ale bude muset nejdříve schválit vláda. „Připravuje návrhy a opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou České republiky, případně Parlamentem České republiky,“ stojí dále v dokumentu.

Chytrá karanténa

Hlavním úkolem centrálního týmu je ale rozjezd chytré karantény. Ta má za cíl postupně snižovat plošná opatření zavedená v boji proti koronaviru. Základem projektu je za pomoci údajů z mobilního telefonu a platební karty zmapovat pohyb nakaženého člověka za posledních pět dní.

Ze získaných dat sestaví technici mapu, kterou pak hygienici proberou přímo s nemocným a která by mu měla osvěžit paměť, s kým se během dané doby potkal. Získaná data tak hygienikům umožní rychleji identifikovat další potenciálně nakažené. U nich pak budou provádět odběry armádní týmy.

„Armáda bude pomáhat s trasováním, budou tam její profesionálové, kteří dostanou k dispozici mapu pohybu a budou se podílet na trasování, ale ne na tom elektronickém, to je mimo armádu,“ přiblížil roli vojáků Prymula.

Jak má fungovat řízení chytré karantény, ukazuje následující přehled:

Sesbíraná data od mobilních operátorů a bank však budou velmi citlivá, jak upozorňuje advokát a ředitel organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil. Podle něj jde o velký zásah do soukromí. „Není zřejmé, kdo zde je správce, kdo zpracovatel osobních údajů, kdo má jakou roli,“ řekl pro iROZHLAS.cz. „Data získaná od operátorů či bank zpracovává v první fázi iniciativa COVID19CZ,“ připomenul.

Iniciativa sdružuje soukromé firmy, které se na státním projektu chytré karantény podílí. Jednou z nich je i společnost Keboola, jejíž jednatel Petr Šimeček pro iROZHLAS.cz už dříve popsal, jak bude přenos mobilních dat ve zřízeném call centru fungovat. K dispozici by je měl mít pouze telefonista.

Únik údajů

Vobořil ovšem upozorňuje, že problém je v tom, že dané firmy nemají zákonem uloženou mlčenlivost. „Celá řada státních orgánů včetně policie si tedy od nich může data shromážděná od operátorů a bank vyžádat. A oni je budou muset poskytnout, i kdyby nechtěli nebo se zavázali lidem, že jejich data dále poskytovat nebudou,“ pokračoval.

Obrovskou mezeru vidí také v informování veřejnosti, jak bude s daty nakažených naloženo. „Nerad bych, aby to vyznělo jako zpochybňování dobrých úmyslů, nicméně obecné proklamace o tom, že ochrana dat je zajištěna, jsme v minulosti slyšeli mnohokrát a nakonec se ukázal opak. Očekával bych mnohem větší transparentnost a přesný popis toku dat a odpovědnosti,“ doplnil.

Prymula ujišťuje, že k údajům se nikdo kromě techniků nedostane. Odmítá tak, že by mohla být zneužita nebo že by mohla uniknout. „Data do rukou armády vůbec nepůjdou, tam půjde jenom mapa, a ta data se budou po šesti hodinách likvidovat, takže tam k tomuto nemůže dojít,“ řekl.

K úniků citlivých údajů teď nicméně došlo například na Slovensku. Na sociálních sítích se objevila mapa s daty dosud potvrzených pacientů, která má podle tamních médií pocházet ze slovenského Národního centra zdravotnických informací. Ten údaje sbírá, jak napsal server Lupa.

Chytrá karanténa, které povelí generál Petr Procházka, má vést k postupnému snižování plošných opatření. Poskytnutí údajů od operátora a banky je podmíněno souhlasem nemocného člověka. Pokud to odmítne, hygienik s ním provede klasický rozhovor, během něhož se bude snažit zjistit, kde všude se pohyboval a s kým se setkal.

Stěžejní úloha

Prymula zdůvodňuje zapojení armády především dosud nevyužitou kapacitou vojenských zdravotníků. Pro funkčnost chytré karantény je podle něj úloha armády stěžejní. „Její zdravotnickou kapacitu budeme beze zbytku využívat. Požádali jsme na vládě o výpomoc 300 osob, dominantně zdravotníků s vozidly a veškerou technikou, abychom byli schopni systém chytré karantény rychle postavit,“ popsal.

Stát se k informacím o pohybu lidí nedostane, říká jeden z tvůrců chytré karantény

Číst článek

Armáda by mohla sestavit až 33 týmů, které budou vyjíždět k potenciálně nakaženým a odebírat jejich vzorky. Posílí tak krajské hygienické stanice. Vojáci a hasiči budou zároveň dezinfikovat sanitky i místa, kde se nakažený pohyboval.

Zkušební test chytré karantény momentálně probíhá na jižní Moravě. Zatím je vše ve fázi příprav. „Do systému je zapojená krajská hygienická stanice, armáda a krajská záchranná služba. Postupně se budou zapojovat další složky integrovaného záchranného systému," uvedl jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (za ANO). Podle něj kvůli tomu kraj obdržel 2000 kusů odběrových sad, které se rozdělí po celém regionu.

Koncem týdne pak Prymula podle svých slov plánuje uspořádat tiskovou konferenci, na které pilotní projekt zhodnotí. Po Velikonocích ji vláda plánuje spustit na celém území Česka. „Je to postaveno na zelené louce. Koncem týdne řekneme, jak to celé bude, až si ukážeme, jak to celé v Jihomoravském kraji fungovalo,“ doplnil.

Kristýna Guryčová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít