Data o vývoji pandemie koronaviru po jeho vstupu do Evropy a Ameriky se podle imunologa Karla Drbala z Univerzity Karlovy vyvíjejí pozitivně. "Při zachování tohoto trendu a správném dodržování ochranných opatření bude výsledná hodnota smrtnosti srovnatelná se sezonní chřipkou, tedy 0,1-0,25 procenta," uvádí. Zasažení naprosté většiny populace virem SARS-CoV-2 je podle něj nevyhnutelné. Není to ale žádná katastrofa, více než 99 procent nemocných se koronaviru dle Drbala přirozeně ubrání.

S koronavirem má i vlastní zkušenost, nákazou si prošla jeho vlastní rodina. Obecně doporučuje se zaměřit na rizikové skupiny obyvatelstva. Ty je potřeba více testovat a izolovat. Zároveň ale dosud aplikovaná opatření považuje za smysluplná. Pro zběžné posouzení klinických projevů Covid-19 doporučuje zahraniční aplikaci CovApp.charite.de. Přes ni lze zjistit, zda máte příznaky tohoto onemocnění.

Podle vás náš imunitní systém pandemii zvládne a velkou část obyvatelstva na naší planetě virus již nakazil. Mnozí si to mohou vyložit tak, že bychom měli odložit roušky a ukončit karanténu. Myslíte to tak?

Nepovažuji za rozumné okamžité skokové ukončení karantény, ale uklidnění situace, která naštěstí není tak vážná. Vhodné je zpřísnění pravidel u ohrožených a rizikových skupin, jako jsou zdravotníci a senioři. Otázka smysluplnosti roušek je k diskusi, Světová zdravotnická organizace je nedoporučuje ani jiné státy v Evropě je nezavádí, ale v Asii jistě svoji roli sehrály. Je to pomocná bariéra proti šíření infekce a snižuje dávku viru, kterou dostaneme do těla nebo kterou uvolňujeme do prostoru. Jsem ale přesvědčen, že nelze zabránit plošnému rozšíření infekce koronavirem v populaci.

Ani epidemiologové si zpravidla nemyslí, že lze zabránit plošnému rozšíření infekce koronaviru. Restriktivní opatření, která navrhují, mají šíření viru hlavně zpomalit, tak aby nápor nemocných zvládl náš zdravotní systém. To přeci dává smysl, ne?

Nejsem epidemiolog ani lékař, a proto hodnotím nastalou situaci z pohledu mé profese imunologa. Za prvé, vyhlášení ochranných opatření přišlo včas a to je důležité. Nyní je ale třeba s daty o probíhající pandemii pracovat.

Podstatné je odlišit infekci koronavirem SARS-CoV-2, kterou nakonec prodělá většina z nás, od onemocnění Covid-19 s klinickými projevy a potřebnou lékařskou péčí. Tyto případy chceme minimalizovat. Ohroženou skupinou jsou pouze pacienti s Covid-19, nikoli většinová populace. Pouze pacienty je třeba testovat a izolovat, a to důsledně.

Další významně ohroženou skupinou, která může infekci i šířit, jsou zdravotníci a poslední rizikovou skupinou jsou senioři nad 60 let, a to hlavně z důvodu řady jiných chronických onemocnění. Současná data hovoří jasně – u 20 procent pacientů s Covid-19, nikoli těch s pozitivním testem, ale s klinickými projevy, má nemoc vážný průběh. Cílem je minimalizovat množství viru, kterému jsou rizikové skupiny vystaveny, tedy omezit jejich pohyb v místech s velkou hustotou osob, jako jsou velká obchodní centra, MHD, čekárny a vícelůžkové pokoje v nemocnicích a domovech pro seniory.

 

RNDr. Karel Drbal, Ph.D.

Vyučuje imunologii a systémovou biologii na Katedře buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se výzkumem dynamiky imunitní odpovědi proti nádorům a infekčním chorobám a vývojem vazebných látek, včetně protilátek. Podílí se na vývoji nových analytických metod v Intelligent Data Analysis (Research Center of Informatics) na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Co byste u těch ohrožených skupin doporučoval?

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se