Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Švédská koronavirová cesta. Místo zákazů doporučení

Luboš Palata
Luboš Palata
3. 4. 2020

Ve Švédsku se rozhodli nepřijímat drastická omezení pohybu a ekonomiky. Čísla vypovídající o šíření koronavirové nákazy tam přitom nejsou výrazně horší než v zemích, kde jsme se k tvrdým opatřením odhodlali.

Švédská koronavirová cesta. Místo zákazů doporučení

Otevřené restaurace a kavárny, žáci ve školách, děti ve školkách, fungující obchody i většina firem, lyžaři na sjezdovkách. Švédsko se rozhodlo jít jiným směrem než většina Evropy a přijímat ve snaze omezit šíření koronaviru jen taková opatření, která jsou nezbytná. Země prochází koronavirovou pandemií z ekonomického i psychologického hlediska znatelně klidněji než zbytek kontinentu. A zdá se, že na rozdíl od zemí, jako Velká Británie nebo Nizozemí, které chtěly postupovat podobně, ale velmi brzy to vzdaly a zavedly tvrdé restrikce, to Švédům vydrží.

Je to na vás

„Poskytujeme lidem možnost vybrat si, co je pro ně nejlepší a co podle našich zkušeností dobře funguje. Zavřít hranice dnes, kdy už jsou případy nákazy ve všech státech, nedává smysl. Dávno jsme promarnili příležitost virus zadržet, teď jen snižujeme jeho dopady,“ říká hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který je ve Švédsku hlavní postavou boje s nákazou. Ve Švédsku nebyla zavedena povinnost nosit roušky, otevřena zůstala minulý víkend lyžařská střediska, ale například shromáždění o víc než 50 lidech byla zakázána.

„Obchody jsou otevřené, byť mnoho lidí nakupuje přes internet a tyto služby jsou přetížené, restaurace jsou otevřené, základní školy a školky fungují, i když řada žáků je z rozhodnutí rodičů doma. Střední a vysoké školy přešly na online výuku. Cestování po Švédsku z pracovních důvodů je ale omezeno, stejně jako konference,“ popsal situaci ve Švédsku na počátku tohoto týdne český velvyslanec Jiří Šitler. 

„Podle průzkumů Švédové dosavadní postup většinově podporují, dodává Šitler a vysvětluje, že s tím souvisí i další švédská specifika. „Pramení to jednak z velké důvěry Švédů ve státní orgány a vládu, ale vychází to i z určitého systému ve švédském zdravotnictví, v němž platí to, že se neléčí to, co není bezpodmínečně nutné. U nemocí, u nichž není nutná hospitalizace, vám tu třeba nepředepíšou antibiotika ani léky obecně. Prostě vám doporučí zůstat doma a vyležet to.“

Proto dnes podle Šitlera mnoho Švédů, kteří se prostě necítí dobře, zůstává doma na nemocenské, která dosahuje v prvních dnech 80 procent platu a ke které nepotřebujete ani navštívit lékaře. Stačí prostě zaměstnavateli oznámit, že zůstáváte několik dní doma.

Zpomalujeme šíření. Inteligentně

Dalším švédským specifikem, které může zemi v koronakrizi pomáhat, je vedle tradované „uzavřenosti“ Švédů, kteří se s vámi na prvním setkání neobjímají a neolíbávají jako Francouzi, Italové, nebo Španělé, i fakt, že ve Švédsku bydlí většina mladých lidí mimo domácnosti rodičů a že je v zemi velký počet jednočlenných domácností. Kromě několika velkých měst je také Švédsko velmi řídce osídleno. Naopak negativním faktorem je chladnější podnebí, protože podle dosavadních výzkumů se virus při vyšších teplotách šíří hůř, než v sychravém počasí s nízkými teplotami.

+Čekání na autobus ve Švédsku

Není to klišé, ale fakt. A nic na tom nemění to, že podobné memy vznikají i o Finech (uprostřed) nebo Norech, kteří ke koronaviru přistupují jinak.
Původní zdroj memu se nepodařilo dohledat.

Švédsko se brání nálepce, že postupuje v protisměru opatření všech ostatních členských zemí Evropské unie. Stejně tak Stockholm odmítá, že by se pokoušel „promořit“ populaci virem a získat kolektivní imunitu. Pokud se tak ale stane, bude to při případném návratu epidemie, který se v našich zeměpisných šířkách očekává na podzim, pro Švédy pozitivní vedlejší výsledek. Jasně to vyjádřil již zmíněný hlavní hygienik země Anders Tegnell: „Švédským cílem není promořit populaci, ale zpomalit šíření, stejně jako to dělají ostatní. My jen používáme jiné metody.“

S Českem co do počtu lidí srovnatelné Švédsko má otestováno téměř čtyřicet tisíc lidí, kolem pěti tisíc je na koronavir pozitivních, ale drtivá většina (z nich má pouze lehčí průběh nemoci. Ve Švédsku je ale poměrně vysoký počet úmrtí, ve čtvrtek večer 308 (Česko mělo ke čtvrtečnímu ránu šedesát tisíc testovaných, večer přes 3800 nakažených a čtyřicet čtyři úmrtí). Vzhledem k tomu, že jen asi 400 pacientů má těžký průběh, který vyžaduje intenzivní lékařskou péči, kvalitní švédský zdravotní systém zatím bez větších problémů zvládá.

Jako jedna z prvních zemí přišlo Švédsko také s průzkumem promořenosti populace na základě sociologicko-lékařského reprezentativního vzorku, který dá konečně jasnější představu o tom, kolik lidí je nakaženo, jak těžký má nemoc průběh a jak by se tedy stát měl dál chovat. Výsledky by měly být známé už v příštích dnech. Česko plánuje po veřejné kritice s něčím podobným začít příští týden.

Pokud se podaří Švédsku i v následujících dnech a týdnech udržet „plochou křivku“ šíření nákazy, mohlo by z pandemie vyjít oproti zemím jako Česko, nebo Itálie s relativně nízkými ekonomickými škodami a přitom i nedevastujícími zdravotními následky. Odhadovat, jestli se to skutečně Švédům podaří, se to ale zatím nikdo neodvažuje.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní fotka: v ostatních zemích se nahlas mluví o „válce“ s virem. Švédové tolik nemluví, ale – když zůstaneme u ne zrovna přiméřené válečné metafory – zbrojí.. Nedaleko Stockholmu, na místě, kde se konávají veletrhy, před několika dny připravily polní nemocnici. Kdyby byla potřeba. A nakonec se možná otevře už tenhle víkend. Fotil: Alexanderstock23/Shutterstock

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte (10)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo