Ukotvení maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na čtyři procenta je podle Národní rozpočtové rady nadbytečné. I současné znění zákona umožňuje podle rady přijmout nezbytná rozpočtová opatření. Vláda ve středu v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Jde o deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Cílem bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další. Zvýšení strukturálního deficitu umožňují pravidla EU. Návrh musí ještě projednat parlament.

"Ve chvíli, kdy nejsou známé kontury hospodářského vývoje ani pro rok 2020, natož pro roky následující, není z pohledu Národní rozpočtové rady rozumné stanovovat konkrétní specifické hodnoty strukturálních deficitů do zákona," uvedla rada.

Zákony nejen fiskálních pravidel by podle ní měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy, které se vztahují pouze k určitému období či jednomu roku. Rada zároveň považuje za nevhodné, že návrh změny zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, na jejichž dodržování má dohlížet, s ní nebyl konzultován, ani jí nebyl avizován.

Rada přitom souhlasí s tím, že si současná situace žádá mimořádná opatření. Je si také vědoma, že některá z těchto opatření a pravděpodobně i určitá míra rozpočtové stimulace ekonomiky bude nutná i v následujícím roce.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

"Jsme v situaci, kdy máme schválenou novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 200 miliard korun. A já budu muset zahájit práce na rozpočtu na rok 2021, jak mi ukládají rozpočtová pravidla. A podle stávajícího zákona by nebylo možné sestavit rozpočet. Proto jsme využili tzv. únikové klauzule, kdy EU řekla, že státy mohou využít této klauzule a mohou svoje strukturované saldo zvýšit," uvedla Schillerová.

Plán vlády podle ministryně počítá v souladu s pravidly EU s jeho postupným snižování každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 by tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací.

Podle údajů Českého statistického úřadu loni klesl přebytek veřejných financí na 0,3 procenta HDP z předloňských 0,9 procenta HDP. Celkový veřejný dluh loni klesl na 30,8 procenta HDP z 32,6 procenta v roce 2018. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Ministerstvo financí argumentuje, že zákon sice pamatuje na takzvané únikové klauzule, ale ty jsou platné pro tento rok a dále již ne. Situace v letošním roce bude podle tiskového mluvčího Jakuba Vintrlíka negativně ovlivňovat i následující roky. "Současná situace je tak zcela bezprecedentní. Českou ekonomiku s velkou pravděpodobností čeká letos čeká výrazný útlum. Na tyto náklady přitom nelze reagovat tradiční soustavou fiskálních pravidel, aniž by se jejich efekty nepřenášely i do dalších let," řekl Vintrlík.

Uvedl, že pokud by ministerstvo financí nepřistoupilo k novele zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, hrozilo by, že pro zachování současné úrovně spotřeby či investic bude nutné razantně zvýšit daňovou zátěž nebo naopak podstatně omezit kriticky potřebné výdaje. "Tomuto scénáři má novela zabránit a proto přichází s dočasným rozvolněním fiskálních pravidel, aby se ekonomické dopady koronavirové pandemie v následujících letech rozprostřely," řekl Vintrlík.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček říká, že pokud vláda hodlá hospodařit s vysokými strukturálními deficity až do roku 2027, pohybuje se ve svých úvahách výrazně za hranicí svého mandátu. "Provádět změny v přístupu k hospodaření až do roku 2027 je v tuto chvíli předčasné. Vzhledem k rychle se měnící situaci v ekonomice bychom měli pracovat s kratšími výhledy," řekl Křeček.

Rozpočtová odpovědnost je proto podle něj pandemií koronaviru zásadně ohrožena. Křeček míní, že vláda by neměla udržovat restriktivní opatření v ekonomice déle, než je nezbytně nutné. "Následně by mělo dojít ke změně hospodářské politiky, tak aby maximálně v horizontu dvou let došlo k úplné obnově ekonomiky. Po tomto období by rozpočtově nezodpovědné chování bylo zcela neospravedlnitelné," dodal Křeček.

Ekonom a europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer se domnívá, že až poté, co proběhne první kolo dopadu krize na rozpočet, bude čas na debatu, co dále. "Bude lépe vidět, jak postižené jsou ekonomiky našich partnerů a samozřejmě naše, a je třeba vést politickou diskusi o tom, co bude vhodná rozpočtová reakce," řekl Niedermayer.

Bude podle něj nutné rozhodnout, do jaké míry akceptovat třeba i razantní navýšení státního dluhu a jakým způsobem pak zpět dostat veřejné výdaje, dluh a deficity pod kontrolu. "Tedy i to, jak by měla po roce 2020 vypadat vhodná rozpočtová strategie," uvedl europoslanec.

To, že vláda chce tuto budoucí diskusi změnou zákona obejít a nastavit tyto paramentry nesystémovou změnou zákona, je podle něj špatné a z hlediska demokratických principů nepřijatelné.

Podobně smýšlí í ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. "Osobně si myslím, že není dobré měnit pravidla, která by měla platit dlouhodobě. Rizikem je, že si opasek zpět utáhnout nedokážeme. Vhodnější je existence výjimek pro takové situace, jako je ta současná," řekl.