Politické otřesy, uprchlické vlny, revoluce. Politolog popsal, co vyvolá pandemie

NÁZOR - Teprve si začínáme uvědomovat rozsah šoku, který způsobila pandemie covid-19, ale musíme si přiznat bolestivou pravdu, varuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor se obává, že se nacházíme na počátku série stupňujících se krizí, které se proženou světem.

Nejdřív zdravotnictví, pak ekonomika

Pokud velmoci nenaleznou způsob jak spolupracovat a společně čelit problémům, nebude možné vrátit se k tomu, co alespoň vzdáleně připomíná normální život, deklaruje Zakaria. Za prvořadý problém označuje krizi zdravotnictví ve velkých ekonomikách, následovat podle něj bude paralýza hospodářství, jejíž rozsah teprve začínáme objevovat.

"Jen za dva uplynulé týdny Spojené státy přišly o 10 milionů pracovních míst, což přesáhlo celkových 8,8 milionu pracovních míst během 106 týdnů během recese z let 2008-2010," píše politolog. Dodává, že to je teprve začátek.      

Dále podle Zakarii zajisté objeví riziko bankrotu mnoha zemí. Itálie například vstoupila do krize s nejvyšší mírou veřejného dluhu ze zemí eurozóny a třetí nejvyšší celosvětově, upozorňuje komentátor. Podotýká, že dluh země raketově naroste, jelikož bude utrácet peníze v boji s ekonomickými dopady covid-19.

Itálie je přitom třetí největší ekonomikou v Evropě, ale jen jednou z mnoha evropských zemí, které čelí finančnímu kolapsu, upozorňuje politolog. Dodává, že toto riziko přichází v době, kdy se potápějí i ty nejdynamičtější evropské ekonomiky, které často poskytují peníze a garance na záchranné půjčky - Německo, které nezažilo 40 let plnohodnotnou recesi, letos odepíše 5 % HDP.     

Následovat bude výbuch v rozvojovém světě, očekává Zakaria. Konstatuje, že počet nakažených v zemích jako Indie, Brazílie, Nigérie a Indonésie je zatím nízký, ale to je zřejmě kvůli tomu, že jsou méně napojené na obchod a turismus než rozvinuté státy, navíc otestovaly velmi málo lidí, tudíž je počet nakažených udržován uměle nízko.

"Pokud nebudeme mít štěstí a neukáže se, že teplota krotí virus, tyto země budou všechny zasaženy, a to tvrdě," pokračuje politolog. Připomíná, že všechny mají finanční problémy a výpadek příjmu z daní v kombinaci s potřebou nových velkých dotací je může snadno poslat do velké ekonomické deprese.

Pak jsou zde ropné státy a i kdyby se spor mezi Saúdskou Arábií a Ruskem vyřešil, momentálně je poptávka po ropě nízká a jen tak nestoupne, míní Zakaria. Nejmenovaný představitel ropné společnosti mu sdělil, že očekává propad ceny k 10 dolarům za barel, kde zůstane.

Je třeba si uvědomit, co to bude znamenat pro země jako Libye, Nigérie, Írán, Irák či Venezuela, kde příjmy z ropy tvoří drtivou většinu státních příjmů, ale jsou ziskové jen při ceně alespoň 60 dolarů za barel, upozorňuje komentátor. Očekává politické otřesy, uprchlické vlny i revoluce, které svět neviděl dlouhá desetiletí, přinejmenším od rozpadu Sovětského svazu.

Nutná je spolupráce

Problém spočívá podle politologa v tom, že svět vstoupil do pandemie silně zadlužený, což platí pro vlády i soukromé subjekty, kdy při celkovém ročním výkonu světové ekonomiky 90 bilionů dolarů dosahuje výše dluhů 260 bilionů a jen ve dvou největších ekonomikách - Spojených státech a Číně - činí celková výše veřejných a soukromých dluhů 210 %, resp. 310 % jejich ročního HDP.

"To by šlo zvládnout lépe, pokud by zde nebyl druhý problém," pokračuje Zakaria. Za ten považuje skutečnost, že krize nastala v době, kdy se hroutí globální spolupráce a její tradiční lídr a organizátor, Spojené státy, na tuto roli zcela rezignoval.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Minulý měsíc summit G7 nedokázal ani vydat společné stanovisko, protože Spojené státy odmítly podepsat cokoliv, co nemoc neoznačovalo za "wu-chanský virus", což připomíná dětinské hádky, poukazuje politolog. Deklaruje, že ve středu jakéhokoliv globálního úsilí musí být těsná spolupráce mezi Washingtonem a Pekingem, ale místo toho se jejich vztahy prudce zhoršují a obě strany odmítají svou vinu tím, že obviňují tu druhou.

Neúspěchem byla i následná schůzka skupiny G20 a rovněž EU si uvědomila pozdě závažnost a rozsah pandemie, soudí Zakaria. Připomíná, že stanovisko předsedkyně Evropské centrální banky pak vedlo k největšímu propadu italských akciových trhů v historii země.

Politolog se ptá, čeho lze dosáhnout větší globální spoluprací. "Jelikož zdržovací strategie tolik spoléhá na cestování, bylo by mnohem efektivnější, pokud by zákazy cestování a jejich doporučení byly koordinovány," píše Zakaria. Připomíná, že během recese z let 2008-2009 centrální banky a vlády spolupracovaly při zadržování finanční nákazy a bez podobné spolupráce a pomoci nyní země jako Irák a Nigérie explodují, což by zřejmě znamenalo šíření běženců, nákazy a terorismu.

Pokud bohaté země vyčlení finance a budou sdílet informace, urychlí to vývoj léků a vakcíny, a pokud jde o znovuotevření ekonomik, koordinovaná akce ohledně obchodu a cestování by byla zřejmě tou nejlepší medicínou, soudí komentátor. Dodává,  že problém, kterému čelíme, je široký a globální, ale reakce je stále více úzká a individuální.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Itálie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 22 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 3 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy