Musíme se připravit teď, dokud je na to ještě prostor, říká vedoucí lékařka Centra podpůrné a paliativní péče Všeobecné fakultní nemocnice Kateřina Rusinová. Kvůli koronaviru a zákazu návštěv se péče o umírající změnila. Chybí návštěvy nejbližších, ale taky kontakt lékařů s pacienty. Podle Rusinové by se to mělo změnit, covid-19 je ale taky příležitost.
Jak při pandemii koronaviru vypadá péče o umírající? Podle Kateřiny Rusinové se teď musí zvažovat, kdy použijí ochranné pomůcky a která péče je zbytná. Paliativní tým je v kontaktu s lékaři, ale taky s příbuznými vážně nemocných. Zákaz návštěv se dotýká všech. Chybí ale taky lidský kontakt, prostě přiblížení se umírajícím.
Pomoct můžou aspoň videohovory lékařů s pacienty. Klíčové je ale přijmout emoce, nejsou špatné. Ani ty, které v nás vyvolává pandemie. Rusinová má sama z nemoci covid-19 respekt. Je v kontaktu s kolegy v Itálii a ví, jak tam s umírajícími pracují a jak záběry rakví na lidi působí.
Lékařka zjišťuje hodnoty a preference nemocných a podle toho někdy upravuje i léčbu. Někdo chce zkusit všechno, aby se zachránil, někdo naopak stráví čas doma s rodinou. Nejde o to, hledat smíření se smrtí, důležitější jsou malé věci, třeba úsměv, dodává Rusinová. Teď je podle ní důležité vypracovat plán B, pokud by se pandemie víc rozjela a umírajících by přibylo.
Co by se mělo změnit v paliativní péči? Jak pracovat s lidmi, kteří kvůli zákazu návštěv nevidí své příbuzné? Co teď cítí lékaři? Proč je podle lékařky Rusinové třeba změnit náš pohled na život? A cítí sama teď někdy bezmoc?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
