Maláčová spustila kurzarbeit. Pomůže hlavně velkým firmám s hůře placenými zaměstnanci

Stát začne přispívat firmám na mzdy zaměstnanců z uzavřených provozoven.

Stát začne přispívat firmám na mzdy zaměstnanců z uzavřených provozoven. Zdroj: blueberry

Stát začne přispívat firmám na mzdy zaměstnanců z uzavřených provozoven.
Firmám pomůže kurzarbeit, slibuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
3
Fotogalerie

Stát začne tento týden přispívat na mzdy zaměstnanců restaurací, obchodů, dopravců, továren, cestovních kanceláři a dalších firem, které postihla koronavirová krize. V rámci takzvaného kurzarbeitu, který odstartoval v pondělí, mohou firmy požádat o šedesát až osmdesát procent mezd svých zaměstnanců. Vláda tím chce podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) předejít hromadnému propouštění.

„Současná pademie se do trhu práce promítne až v příštích týdnech. Smyslem programu je, aby nikdo nepřišel o práci,“ řekla Maláčová. Kurzarbeit využije podle ministryně do konce dubna až 280 tisíc zaměstnavatelů a stát by měl přispět na mzdy až 3,1 milionu zaměstanců. Ze státního rozpočtu půjde na březnové příspěvky více než 10,9 miliardy korun.

Zatím mohou zaměstnavatelé požádat o dva druhy příspěvků. Firmy, které musely zavřít nebo mají zaměstnance v karanténě, mají nárok na 80 procent superhrubé mzdy, nejvýše však 39 tisíc korun. Firmy, které musely omezit výrobu kvůli nižší poptávce, chybějícím pracovníkům nebo surovinám, mohou získat 60 procent mzdy zaměstnanců a to nejvýše do 29 tisíc korun.

Vláda diskutuje i o třetím příspěvku, který má být bonusem pro firmy, které i přes rizika fungují. Maláčová je přesvědčená, že bonus by měli dostat především zaměstnanci jako pokladní, kurýři nebo řidiči.

Zástupci zaměstnavatelů a firem na spuštění kurzarbeitu tlačili řadu týdnů. Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza opatření vítá, ale upozorňuje, že zastropování příspěvku je příliš nízké. „Samozřejmě to pomůže firmám, které zaměstnávají manuální dělníky například ve výrobě autodílů. Nepomůže to ale firmám, které zaměstnávají velmi kvalifikované lidi, kteří mají ty platy někde úplně jinde,“ řekl Prouza.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek míní, že kurzarbeit pomůže hlavně středním a velkým firmám. „Malým firmám se bude muset více pomoci. Velmi by jim pomohl například odklad záloh na daň z přidané hodnoty,“ řekl ekonom, který pochybuje, že nikdo nepřijde o práci. „Nebyl bych tak optimistický, že to nebude mít dopad na zaměstnanost,“ reagoval na slova Maláčové.

Navíc stát má proplácet mzdy až zpětně, mnoho menších firem však podle Prouzy už nyní nemá z čeho mzdy vyplácet. V sousedním Německu, kde byl také kurzarbeit schválen, dostávají zaměstnavatelé požadované peníze rovnou. Kurzarbeit by měl podle tamních odborníků zmírnit dopad koronaviru na německou ekonomiku až o polovinu. Kurarbeit podpoří i Evropská komise, které vyčlenila na udržení pracovníc míst 100 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun).

Kde a jak žádat o kurzarbeit?

Žádosti o peníze mohou zaměstnavatelé podávat elektronicky na webu www.uradprace.cz od pondělního poledne. Na každého by se mělo dostat, nezáleží tedy na tom, kdo se do programu rychleji přihlásí. Program pokrývá zatím období od 12. března od vyhlášení nouzového stavu do konce dubna. Peníze se proplácejí zpětně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnil video s návodem. Žádost podniky vyplní a odešlou přes web. Rovnou se vygeneruje dohoda o poskytnutí příspěvků. Po kontrole údajů ji úřad práce zašle firmě podepsanou.

Po vyplacení mezd a odeslání odvodů zaměstnavatel odešle úřadu ještě vyúčtování s rodnými čísly pracovníků, na jejichž mzdu žádá příspěvek. Podle Maláčové bude možné vyúčtování podávat od středy. Do několika dnů poté by peníze měly dorazit na účet.

Příspěvky podle ministryně dostanou firmy, které dodržují zákoník práce. Musí v řádném termínu vyplatit mzdy a uhradit odvody. Zaměstnanci nesmí být ve výpovědi. Kontrolu potřebných dokladů jako potvrzení o karanténě či ošetřovném provedou úředníci zpětně.