Britský ministr zahraničí Dominic Raab.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab. Zdroj: Reuters

Borise Johnsona v čele vlády nyní zastupuje muž, kterému česká babička vařila guláš

Velká Británie má poprvé za posledních sto let zastupujícího premiéra. Jeho nástup si vynutil koronavirus, přesněji fakt, že řádný premiér Boris Johnson byl nejenom virem nakažen, ale musel být dokonce kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu převezen na jednotku intenzivní péče. Část jeho pravomocí proto převzal jím vybraný zástupce – ministr zahraničí Dominic Raab.

Mladá a „tvrdá“ volba

Britský vládní systém je hodně postaven na silné roli premiéra, a navíc v něm není zvykem mít vždy formalizované místopředsedy vlády. Z tohoto důvodu Boris Johnson musel v době začínající virové krize rozhodnout, kdo bude jeho případným náhradníkem. Stejný postup volili v minulosti britští premiéři například během světových válek. Takto vybraný zastupující premiér se ale zatím nikdy v Británii nemusel ujmout své role. Nejblíže k tomu bylo v roce 1953, kdy premiér Winston Churchill utrpěl mrtvici a měl by ho dočasně v čele vlády nahradit dříve určený Antony Eden. Jenže ten zrovna prodělával v New Yorku operaci, takže Churchill v čele vlády musel zůstat i v okamžicích, kdy nebyl úplně schopný zemi fakticky řídit.

Aktuální výběr Dominica Raaba jako muže, který povede vládu v době premiérovy neschopnosti vykonávat dočasně své povinnosti, byl trochu překvapivý, i když v jádru se jednalo o logickou volbu. Johnson své rozhodnutí vybrat Raaba zveřejnil 22. března, tedy dlouho před tím, než se zjistilo, že byl skutečně koronavirem nakažen. Ještě dříve, než premiérova volba padla, už několik klíčových britských ministrů vyjádřilo přesvědčení, že výběr padne na déle ve vládě sloužícího Michaela Govea. Ten je nyní členem britského kabinetu z titulu funkce kancléře vévodství Lancaster a byl pověřen řešit zejména otázky brexitu. Mnozí ho proto i pro jeho zkušenost považovali za neformální dvojku celé vlády.

Johnson dal možná právě proto nyní přednost Raabovi. Ostatně tento ministr zahraničí už při Johnsonově nástupu do čela vlády získal i titul „first secretary of state“, který označuje nejvýše postaveného ministra, i když to jeho držiteli vůbec nedává nárok být premiérovým náhradníkem v době neočekávaných událostí. Tento titul tehdy nedostal Gove, protože Johnson bez pochyby ještě nezapomněl na jeho zradu z volby konzervativního lídra po brexitovém referendu v roce 2016.

Mezi zastánci brexitu byl navíc Gove dlouhodobě považován za umírněného, zatímco Dominic Raab se vždy projevoval jako skálopevný fanoušek brexitu, který raději odešel z vlády Theresy Mayové, než aby byl podepsaný pod příliš „kompromisním“ odchodem z EU. Při loňské volbě konzervativního lídra Raab také sám kandidoval, ale jako kandidát zastánců brexitu bez dohody po vypadnutí naprosto jednoznačně a bez podmínek podpořil později vítězného Johnsona. V tomto světle se proto jeho výběr do pozice muže, který má kabinet nadále řídit za časů boje s virem, jeví jako opravdu logický.

Čeští předci

Raab navíc není jen politickou volbou, ale sázkou na vycházející hvězdu Konzervativní strany, za níž je pozoruhodný životní příběh. Držitel černého pásku v karate a pravidelný rekreační boxer na rozdíl od Borise Johnsona a většiny dnešního kabinetu nepochází z kruhů tradiční britské elity. Narodil se totiž jako syn obchodnice s oblečením a vedoucího oddělení s jídlem v pobočce firmy Marks & Spencer. Právě příběh jeho otce spojuje dnešního zastupujícího premiéra s naší zemí. Jeho otec Peter Raab totiž do Británie přišel v roce 1938 jako uprchlík z Československa.

Tehdy šestiletého chlapce vzali na útěk po uzavření mnichovské dohody jeho židovští rodiče. Mnoho podrobností o Raabových židovských předcích z Československa není známo, a to možná i proto, že otec dnešního ministra zemřel na rakovinu, když Dominicu Raabovi bylo pouhých 12 let. Ač byl Dominic Raab vychován v anglikánské víře své anglické matky, nikdy nepřestal být výrazným odpůrcem antisemitismu. Když tento začal bujet v opoziční labouristické straně, byl dokonce Raab hlavním řečníkem na toto téma na stranickém sjezdu a ve svém projevu mluvil právě o příběhu svého otce. Veřejně také mluvil o tom, jak jeho babička často plakala „nad gulášem a štrúdlem“ a vzpomínala na řadu příbuzných, kteří zůstali v Československu a zahynuli při holocaustu.

Obhájce Blaira

Přestože Raab chodil do veřejných, a tedy nikoli soukromých škol, propracoval se na právnická studia na Oxfordu a Cambridge. Se specializací na mezinárodní právo nejprve pracoval jako advokát, ale brzo nastoupil do britských diplomatických služeb a působil například u mezinárodních trestních tribunálů, které stíhaly srbské válečné zločince Slobodana Miloševiče a Radovana Karadžiće nebo liberijského diktátora Charlese Taylora. V této roli Raab paradoxně dával dohromady obhajobu labouristického premiéra Tonyho Blaira, když ho chtěl k soudu předvolat právě Miloševič. Jako stážista Raab zase chvíli pracoval v Ramaláhu pro jednoho z hlavních palestinských mírových vyjednavačů.

Tvrdý euroskeptik

Přes diplomacii se Raab dostal k politice. Jako svého šéfa poradců si ho vybral jeden z klíčových konzervativců David Davis. Bývalý voják si přitom Raaba vybral údajně i díky jeho dobré sportovní kondici. V 36 letech se Raab pak stal poslancem a začal v parlamentu prosazovat své názory postavené na podpoře nižších daní, osekání byrokracie, rozšiřování šíření svobody projevu, tvrdému přístupu k teroristům a posilování místní demokracie. Parlamentní aktivita mu vynesla funkci „malého“ ministra (u nás by se řeklo státního tajemníka nebo náměstka) pro soudy a následně pro bydlení ve vládě Theresy Mayové. Už ve 44 letech Raab vystoupal na vrchol britské politiky, když se stal plnohodnotným ministrem pro brexit, aby v čele tohoto resortu nahradil svého dlouholetého politického mentora Davida Davise.

Když Theresa Mayová začala prosazovat podle jeho názoru příliš kompromisní dohodu o vystoupení z EU, Raab dal přednost svému přesvědčení tvrdého euroskeptika a na důležitý vládní post raději rezignoval. Při nástupu Borise Johnsona do Downing street číslo 10 tahle zásadovost Raabovi vynesla prestižní post ministra pro zahraničí věci a záležitosti britského Společenství národů. Stejně jako jeho předchůdce v této funkci Jeremy Hunt, je Raab ženatý s cizinkou – v jeho případě s brazilskou specialistkou na marketing Erikou Rey, s níž má dva syny a která do nedávna pracovala pro firmu Google.

Nejen post šéfa diplomacie, ale i dnešní Raabova role zastupujícího premiéra potvrzuje, že tento muž s českými kořeny bude v budoucnu bezpochyby patřit mezi ty, kteří se mohou dostat až do úplného čela toryů.