Od konce března měli hygienici z Jihomoravského kraje začít jako první v Česku využívat projekt chytré karantény. Ta umožňuje pomocí telefonátů a dat od mobilních operátorů a bank zjistit co nejpřesnější pohyb nakaženého koronavirem. Jenže podle firem, které se na projektu podílejí, není trasování pohybu využíváno. Ne že by bylo využíváno málo, není využíváno vůbec.
To potvrzuje i hlavní epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Zatím nebyla využita pouze elektronická část, tedy mapování. Je to součást komplexu činností, ty ostatní již fungují, jako například odebírání vzorků armádou či pohovory s nakaženými přes call centrum,“ řekl webu E15.
Podle něj se zatím nepodařilo přesvědčit pracovníky hygieny, aby využívali dohledávání pohybu. „Musíme se na tom s hygieniky dohodnout. Oni chtějí používat své metody, my se snažíme zavést tyto. Zrovna jedu na setkání s hejtmany a šéfy krajských hygienických stanic, kde to budeme řešit,“ dodal Prymula.
Tvrdí, že do týdne či čtrnácti dní by již všechny součásti chytré karantény měly fungovat. Původní předpoklad byl, že se i ostatní kraje zapojí po Velikonocích. Právě s Prymulou byl celý projekt takzvané chytré karantény spojován, když celá věc byla prezentována jako nástroj k lepší kontrole šíření koronaviru. Na to měla být navázána další uvolnění zákazů shromažďování a podobně.
Jak uvádí zapojené firmy, v rámci prvotního testování proběhlo v březnu několik set hovorů, které zahrnovaly žádost o souhlas, trasovací telefonáty, volání dohledaným kontaktům nebo lékařům.
„Od doby, co se systém připravil a otestoval před třemi týdny, tak žádné požadavky na lokalizační data pro účely vzpomínkových map nedostáváme,“ uvedl výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
